Z případu Sencov chce Putin vyjít jako vítěz. Ví, že jeho smrt by se mu nevyplatila, říká novinářka Procházková

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin si je velmi dobře vědom, kam až může v případu vězněného ukrajinského režiséra Oleha Sencova zajít a co by pro něj znamenala Sencovova smrt, míní novinářka Petra Procházková. Sencov si už odpykal čtyři z uložených dvaceti let v ruském vězení, posledních zhruba 120 dní navíc drží hladovku a podle svého advokáta je ve špatném zdravotním stavu. Ve světě proto sílí kampaň za jeho propuštění. O případu Oleha Sencova s Petrou Procházkovou hovořil Martin Jonáš.

Už několikrát se uvažovalo o tom, jestli Vladimir Putin udělí Sencovovi milost. Je tato varianta podle vás už smetena ze stolu?
Myslím, že je tady určitá možnost, že osobní souboj mezi panem Sencovem a panem Putinem skončí nakonec tak, že Sencov bude buď propuštěn na milost, nebo za někoho vyměněn, nebo bude nalezena jiná forma toho, aby se z vězení dostal a byl vrácen na Ukrajinu. Ale aby z toho vítězně vyšel prezident Putin. Myslím, že to je to hlavní, co teď v Kremlu vymýšlejí, aby to dopadlo tak, aby Sencov nezemřel, ale aby vítězem tohoto souboje byl Kreml.

Proč to mají v Kremlu vůbec zapotřebí? Sestřenice Oleha Sencova říká: „Smrt mého bratrance by byla prohrou pro Vladimira Putina.“ Z jakého důvodu? Znamenalo by to pro Putina ztrátu kreditu u jeho voličů či v zahraničí?
Nemyslím si, že by to znamenalo ztrátu u vlastních voličů. Že by se Rusové nějakým zvláštním způsobem začali bouřit, že Oleh Sencov zemřel ve vězení.

Ale prezident Putin – a to se týká nejen kauzy Sencov – v těchto případech dokáže jít na hranu toho, co mu svět dovolí. Velmi dobře cítí, kde už to je příliš, kde už by narazil a kde už by třeba byly sankce takové, že by ho skutečně bolely. Kde už by se Rusko dostalo do těžké mezinárodní situace. Chápe, že smrt Sencova už by bylo něco, co by způsobilo ve světě takové pozdvižení, že by se mu to nevyplatilo. Bere to velice utilitárně. Takže smrt Sencova si nepřeje, ale zároveň si přeje, aby z toho osobního souboje vyšel on jako ten, jehož je to rozhodnutí. Nesmí to být tak, že by si to pan Sencov vynutil.

Zmínila jste, že by smrt Sencova nevyvolala mezi Rusy žádné velké pobouření. Víme, jak se Rusové k tomuto případu staví?
Víme. Především státní sdělovací prostředky, které sleduje obrovské množství Rusů, především voličů prezidenta Putina a strany Jednotné Rusko, o tom případu příliš neinformují, diváci příliš nevědí. Já na státní kanály koukám také a tam se o osudu pana Sencova nedovíte prakticky nic. Vůbec nic se nedozvíte o tom, jak dlouho drží hladovku, jak se cítí. Tudíž ten případ pro tyto lidi prakticky neexistuje.

Pokud se chcete v ruskojazyčném prostředí něco dozvědět, musíte na určité servery, musíte sledovat svobodnější internetová média. A to zdaleka nečiní každý. A z těch lidí, kteří to činí, ještě zhruba polovina až 60 procent si myslí, že Sencov chtěl skutečně páchat teroristické činy a trest si zaslouží.

Tedy velmi pohodlné hrací pole pro Vladimira Putina…
Myslím, že vynikající.

Nahrávám video

Celou kauzu doprovází ještě jeden zajímavý právní problém, neboť Oleh Sencov tvrdí, že je ukrajinským občanem a nespadá pod jurisdikci ruských orgánů. Moskva tvrdí opak. Z jakého titulu?
Je to velice jednoduché. Rusko pokládá Krym za ruské území a všichni občané Krymu, kteří se včas nezřekli ruského občanství, pasivně čekali, co se stane, se automaticky stali ruskými občany. To se přihodilo i Olehu Sencovovi. Ačkoliv sám nechce a má jen ukrajinský pas, z hlediska Moskvy je pokládán za ruského občana. A jeden z argumentů proti výměně je, že oni své občany s nikým vyměňovat nebudou. Pro ně je Sencov ruským občanem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 32 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...