Jméno Caroly Racketeové obletělo svět v souvislosti s její snahou zakotvit u italského ostrova Lampedusa s desítkami migrantů. Navzdory zákazu se jí to nakonec podařilo. Teď jí jako kapitánce lodi neziskové organizace Sea-Watch hrozí vězení a vysoká pokuta, podobně jako v jiném případě Němce Pie Klempové. Racketeová přitom začínala jako výzkumnice polárních oblastí. K záchraně migrantů na moři ji prý ale vedlo uvědomění, že ne všichni mají tak snadný život jako ona. A jaký život to tedy je?
Jednatřicetiletá Carola Racketeová měla od mala k námořnictví blízko. Možná i vzhledem k tomu, že se narodila v severním Německu u pobřeží Baltského moře v malém městě Preetz nedaleko Kielu. Spolu s rodiči žila dva roky v Heikendorfu. „Pak jsme cestovali po světě a nakonec zakotvili v Hambührenu,“ uvedla dříve její matka pro německý list Kieler Nachrichten.
V Hambührenu v Dolním Sasku, kde byly za druhé světové války velké sklady zbraní, které se později proměnily na obytné domy obklopené cyklostezkami a lesy, Carola strávila většinu svého dětství a dospívání. Dokončila tam základní a střední školu, kde maturovala v roce 2007. Na vysokou odešla do námořní školy v Elsflethu, kde v roce 2011 získala bakalářský titul.
Pět jazyků, dva tituly a pocit morální povinnosti
Pak odjela do zahraničí. Tři roky studovala ve Velké Británii, a to námořní a environmentální vědy. V roce 2018 získala magisterský titul v oboru management ochrany na Univerzitě Edge Hill v Ormskirku v Anglii. Podle italského deníku Corriere della Sera obhajovala s diplomovou prací o albatrosech. „Miluji přírodu a zvířata,“ říkala od počátku.
Racketeová, která podle životopisu mluví pěti jazyky, se účastnila několika expedic, a to jak pro výzkumné organizace, tak pro ekologickou skupinu Greenpeace. Začínala u jednoho z největších oceánografických institutů – německého Institutu pro polární a mořský výzkum Alfreda Wegenera, kde se zapojila do výzkumu v Arktidě a na Antarktidě. „Polární oblasti jsem vždycky milovala, protože jsou skutečně nádherné a inspirující. Ale pracovat v nich je někdy smutné, protože zároveň vidíte, co lidé dělají naší planetě,“ uvedla dříve.
Od záchrany přírody se ale Racketeová později přesunula k sociálním problémům. Jako dobrovolnice se přidala k organizaci Sea-Watch, německému nevládnímu sdružení, které zachraňuje migranty plavící se na člunech přes Středozemní moře za vidinou lepšího života v Evropě.
Pro organizaci Sea-Watch Racketeová pracuje čtyři roky a za tu dobu velela už několika jejím operacím. První mise se účastnila už v létě roku 2016, kdy přes Středozemní moře ve velkém připlouvali migranti z Libye, které humanitární organizace zachraňovaly. Kapitánkou lodi Sea-Watch 3, se kterou v sobotu pod nizozemskou vlajkou přes zákaz zakotvila na italském ostrově Lampedusa, je od roku 2018.
„Měla jsem snadný život“
Racketeová se podle svých slov rozhodla pomáhat lidem v nouzi vzhledem k tomu, jaké ona sama měla v životě možnosti na rozdíl od jiných. „Mám bílou kůži, narodila jsem se v bohaté zemi, mám ten správný pas, měla jsem možnost chodit na tři vysoké školy a ve 23 letech získala titul,“ řekla novinářům. „Měla jsem na rozdíl od jiných snadný život. Cítím morální povinnost pomoci lidem, kteří neměli v životě takové základy, na kterých jsem mohla stavět já,“ řekla italským médiím.
„Nezáleží na tom, jakým způsobem se člověk dostane do potíží. Hasiče to nezajímá, nemocnice to nezajímá, ani nás ne,“ uvedla Racketeová s tím, že lidem v nouzi je zkrátka potřeba pomáhat bez ohledu na to, co jejich situaci předcházelo. „Když potřebuješ záchranu, kdokoliv má právo přijít ti na pomoc. Na moři záchrana končí, když lidé dosáhnou bezpečného místa,“ podotkla.
„My Evropané jsme dovolili našim vládám postavit zeď na moři. Občanská společnost ale proti tomu bojuje a já jsem její součástí,“ říká mladá německá aktivistka. „Jsem připravena jít do vězení a hájit se u soudu, jestli to bude třeba, protože to, co děláme, je oprávněné,“ uvedla.
To si ale rozhodně nemyslí italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini, podle něhož je Racketeová „bohatá, bílá Němka“, jejíž čin je srovnatelný s válečným aktem. „Pokusila se potopit plavidlo s policisty na palubě… Oni tvrdí ‚my zachraňujeme životy‘, přitom ale riskovali, že zabijí tyto lidské bytosti, které dělaly svou práci. Ze záznamu je to jasné,“ řekl Salvini k ohrožení policejního člunu během manévru lodi Sea-Watch 3.
Otec Racketeové médiím řekl, že s dcerou krátce po zadržení mluvil a byla prý veselá a v dobré náladě. „Stará se o ni velice milá žena,“ řekl novinářům Ekkehart Rackete a dodal, že očekává, že jeho dcera bude brzy propuštěna. Pokud by Racketeovou soudy uznaly vinnou, že úmyslně nabourala do policejní lodi, hrozilo by jí až deset let za mřížemi. Za vplutí do italských výsostných vod jí navíc hrozí pokuta až 50 tisíc eur (1,3 milionu korun) a za pašeráctví je sazba až 15 let vězení.
Obdobný případ – Pia Klempová
Potíže má v Itálii ale i jiná kapitánka. Pětatřicetiletá Němka Pia Klempová velela lodi Iuventa, kterou provozovala německá nezisková organizace Jugend Rettet (JR) a která ve Středozemním moři nalodila tisíce uprchlíků. Ty pak přes zákaz vozila k italským břehům. Posádka lodi je obviňována, že brala na palubu migranty přímo z plavidel pašeráků lidí u libyjského pobřeží.
Spolu s devíti dalšími aktivisty je Klempová podezřelá z napomáhání nelegální migraci a v Itálii jí hrozí až 20 let vězení a vysoké pokuty podobně jako Racketeové. Advokáti aktivistů upozornili, že v případě obžaloby jejich klientům hrozí pokuta 15 tisíc eur (383 tisíc korun) za každou osobu, kterou nezákonně odvezli do Itálie. Předpokládá se, že Iuventa, bývalé rybářské plavidlo, zachránila 14 tisíc lidí.
