Z „bankrotujícího šarlatána“ vizionářem a géniem. Musk je osobností roku časopisu Time

Osobností roku 2021 amerického magazínu Time se stal miliardář Elon Musk. Týdeník o výběru informoval na Twitteru. Vyzdvihl mimo jiné Muskovy ambice a schopnost pouštět se do nových věcí v zásadních tématech.

„Nejbohatší muž světa nevlastní dům a v poslední době rozprodává své jmění. Na zemský orbit vynáší satelity a využívá sluneční energie; řídí auto, které sám vytvořil, jež nepotřebuje benzin a téměř ani řidiče. Lusknutím prstu pohybuje trhy. Armáda jeho příznivců mu visí na rtech,“ píše časopis v úvodu článku věnovanému Muskovi.

Magazín podotýká, že miliardář má mnoho nálepek: klaun, génius, vizionář, průmyslník, excentrik i nevychovanec a v životě čelil mnoha kritikům. Uplynulý rok mu konečně patřil, podotýká Time.

Připomíná například, že Muskova vesmírná společnost SpaceX získala exkluzivní vládní tendr na dopravu astronautů na Měsíc a rekordně se na burze dařilo jeho automobilce Tesla, když její hodnota na podzim překonala tři biliony dolarů.

Byznysmen i showman

Kromě toho Musk přitahoval davy příznivců na sociálních sítích, kde se ocitl pod drobnohledem každý jeho výrok – a nejednou Muskův tweet způsobil růst či propad akcií některé společnosti nebo třeba hodnoty kryptoměn. Pozornost miliardář získal například anketou, v níž se ptal, jestli má prodat deset procent svých akcií Tesly, což následně udělal.

„Kolik lidí zanechá svou stopu ve světě – tím méně ve vesmíru – svým příspěvkem, nikoliv zločiny? Před několika málo lety se Muskovi vysmívali jako šarlatánovi na pokraji bankrotu. Nyní tento stydlivý Jihoafričan s Aspergerovým syndromem, který unikl brutálnímu dětství a překonal osobní tragédii, zvládá ohýbat vlády a průmyslová odvětví podle svých ambicí,“ píše Time.

Magazín ale také připomíná, že šéf Tesly má i stinné stránky – jeho firmy čelily obviněním kvůli sexuálnímu obtěžování i špatným pracovním podmínkám. Bývalí Muskovi spolupracovníci jej popsali jako malicherného, krutého a nedůtklivého, zvláště pokud s ním někdo nesouhlasí.

Loni Time vybral jako osobnost roku dvojici – tehdy zvoleného prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentku Kamalu Harrisovou. V roce 2019 se stala osobností roku tohoto magazínu švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová – ve svých šestnácti letech byla nejmladším člověkem, jenž se v tomto kontextu na obálce časopisu ocitl.

Time vybírá osobnosti od roku 1927 a oceňuje tak lidi, kteří měli pozitivní či negativní vliv na největší události roku. V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například i nacistický diktátor Adolf Hitler (v roce 1938, tedy ještě předtím, než rozpoutal světovou válku) a sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát – v letech 1939 a 1942.

Elon Musk začínal jako počítačový programátor. Ve dvanácti letech prodal za 500 dolarů svůj první program – vesmírnou hru Blastar. Rodák z jihoafrické Pretorie v 17 letech utekl z domova za příbuznými v Kanadě, odkud zamířil do USA, aby si tam splnil sny. Později prý pro své podnikání zvažoval tři oblasti, které nejvíce ovlivní budoucnost lidstva: internet, zelenou energii a vesmír. Vše si splnil.

V roce 1995 založil s o rok mladším bratrem Kimbalem (s nímž vede i firmu Tesla Motors a SpaceX) svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem. O čtyři roky později Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů.

Posléze Musk založil firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. V roce 2000 fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, jenž v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů.

V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster, prodávat se začal v roce 2008. Její první vůz pro masový trh, Model 3, je v současnosti nejprodávanějším elektromobilem na světě a samotná Tesla ovládá dvě třetiny světového trhu s elektromobily. Akcie firmy v roce 2020 zpevnily o 743 procent a na podzim roku 2021 společnost překonala tržní kapitalizaci v hodnotě tří bilionů dolarů. I díky tomu je Musk nejbohatším člověkem světa.

Nejvíc pozornosti poutá jeho vesmírný program. Jeho SpaceX dokázal 30. května 2020 vyslat do vesmíru pilotovanou loď Crew Dragon, která se úspěšně připojila k ISS. Dvojici astronautů na palubě tak k vesmírné stanici poprvé od ukončení programu raketoplánů vynesla americká technika.

SpaceX také dokázala v roce 2015 jako první vrátit první stupeň rakety na zem, aby se dal použít opakovaně. V březnu 2021 letěl jeden konkrétní první stupeň rakety Falcon 9 už podeváté a na oběžnou dráhu vynesl dalších šedesát satelitů projektu Starlink, jenž si klade za cíl zlepšit vysokorychlostní přístup k internetu z jakéhokoliv místa na Zemi, zejména z odlehlých oblastí. Celkem je jich má na oběžné dráze 12 tisíc.

Muskovy aktivity jsou široké. V roce 2016 například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu prohlásil, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války“. Je jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. K tomu Musk založil firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů. Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk kromě jiného budí rozruch svými komentáři k bitcoinu a dalším kryptoměnám. V únoru 2021 oznámil, že Tesla investovala do bitcoinu 1,5 miliardy dolarů a že jej začne přijímat jako platidlo. Kurz kryptoměny poté prudce vzrostl na nový rekord. V květnu stejného roku znovu překvapil oznámením, že Tesla přestane bitcoiny přijímat – údajně kvůli ohledům na životní prostředí v souvislosti s vysokým objemem energie, která se při těžbě bitcoinů spotřebovává. O měsíc později zase kurz posílil tvrzením, že Tesla obnoví transakce s bitcoiny, když těžaři více využijí obnovitelné zdroje energie.

Musk byl ženatý s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou, která byla jeho láskou na univerzitě a s níž má pět synů. Později se dvakrát oženil a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Se zpěvačkou Grimes má Musk syna, i toto manželství ale skončilo rozvodem.

Elon Musk
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...