Vznikla Globální aliance proti hladu a chudobě

Na summitu lídrů G20 v brazilském Riu de Janeiro byla oficiálně založena Globální aliance proti hladu a chudobě. Má 148 členů. Za cíl si klade vymýtit hlad a chudobu do roku 2030.

Aliance se připravovala v uplynulém roce, nejnověji se k ní nyní připojila i Argentina. Patří do ní 82 zemí, Africká unie, Evropská unie, 24 mezinárodních organizací, devět mezinárodních finančních institucí a 31 dobročinných a nevládních organizací.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve svém projevu zdůraznil význam společného postupu: „Dokud budou rodiny bez jídla na stole, děti žebrající na ulicích a mladí lidé bez naděje na lepší budoucnost, nebude mír. Ze zkušenosti víme, že řada dobře navržených veřejných politik, jako jsou programy rozdělování příjmů typu „Bolsa Família“ (brazilský projekt podmíněné finanční dávky) a výživné školní stravování pro děti, má potenciál ukončit pohromu hladu a vrátit lidem naději a důstojnost.“

Aliance coby nezávislá platforma počítá s koordinací veřejných politik, mobilizací finančních zdrojů a integrací dat a technologií založených na ověřených řešeních. Technické zázemí a ústředí poskytne FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN sídlící v Římě), ale bude funkčně autonomní. Brazílie se zavázala financovat padesát procent nákladů do roku 2030 s příspěvky partnerů, jako jsou Německo, Norsko, Portugalsko a Španělsko.

Daň pro miliardáře

Země skupiny velkých světových ekonomik G20 na svém summitu v Brazílii přijaly prohlášení, v němž volají po globální dani zacílené na miliardáře. Podle odhadů by se týkala asi tří tisíc lidí na světě, zhruba stovka z nich je v Latinské Americe. Výtěžek by měl jít na programy proti hladu a chudobě. Na jejím zavedení není však mezi zeměmi shoda a G20 bude na téma vést další jednání. Země G20 také vyzvaly ke snížení sociálních a ekonomických nerovností a větší podpoře chudým zemím.

Prohlášení zmiňuje i reformy, které postupně povedou k rozšíření počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Rada by podle nich měla odpovídat „realitám a požadavkům 21. století“ a být reprezentativnější, efektivnější či demokratičtější. Dále G20 vyzvala k větší pomoci válkou sužovanému Pásmu Gazy a k ukončení bojů na Blízkém východě a na Ukrajině.

Skupina zemí G20 v prohlášení rovněž uznává nutnost výrazného a rychlého snížení emisí skleníkových plynů tak, aby se globální oteplování udrželo pod hodnotou 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. Prohlášení se v této souvislosti zmiňuje o zvýšení výrobní kapacity obnovitelných zdrojů, o opatřeních zaměřených na snížení spotřeby energií či o přechodu na zdroje s nízkými emisemi.

Země skupiny G20 také chtějí „plně rozvinout potenciál umělé inteligence, rovnoměrně sdílet užitek a zmírnit rizika“ z používání této nové technologie. Podle G20 je nutné vést o regulaci umělé inteligence mezinárodní debatu, která by brala v potaz i hledisko ekonomicky slabších zemí. „Uznáváme roli OSN, vedle dalších fór, v podpoře mezinárodní spolupráce ohledně umělé inteligence,“ stojí v prohlášení.

Příjemné překvapení pro Brazílii

Při pondělním úvodu summitu, který formálně skončí ve středu, pozorovatelé podle AP pochybovali, že brazilský prezident dokáže přesvědčit lídry států, aby souhlasili se společným prohlášením v době plné nejistoty i kvůli zvolení Donalda Trumpa příštím americkým prezidentem. Nakonec se to z větší části podařilo, byť prohlášení někteří členové nepodpořili.

„I když je to obecné, je to pro Brazílii pozitivní překvapení,“ myslí si nezávislý politický konzultant a bývalý brazilský ministr Thomas Traumann. „V jednom okamžiku hrozilo, že žádné prohlášení nebude. I přes výhrady je to pro Lulu dobrý výsledek.“

Státy G20 v textu také zmiňují „katastrofickou humanitární situaci v Gaze a eskalaci v Libanonu“ a zdůrazňují okamžitou nutnost rozšíření humanitární pomoci a lepší ochrany civilistů.

„Potvrzujeme právo Palestinců na sebeurčení a opakujeme, že jsme neochvějně oddáni vizi dvoustátního řešení, v němž Izrael a palestinský stát žijí vedle sebe v míru,“ uvádí se rovněž v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...