Vznikla Globální aliance proti hladu a chudobě

Na summitu lídrů G20 v brazilském Riu de Janeiro byla oficiálně založena Globální aliance proti hladu a chudobě. Má 148 členů. Za cíl si klade vymýtit hlad a chudobu do roku 2030.

Aliance se připravovala v uplynulém roce, nejnověji se k ní nyní připojila i Argentina. Patří do ní 82 zemí, Africká unie, Evropská unie, 24 mezinárodních organizací, devět mezinárodních finančních institucí a 31 dobročinných a nevládních organizací.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve svém projevu zdůraznil význam společného postupu: „Dokud budou rodiny bez jídla na stole, děti žebrající na ulicích a mladí lidé bez naděje na lepší budoucnost, nebude mír. Ze zkušenosti víme, že řada dobře navržených veřejných politik, jako jsou programy rozdělování příjmů typu „Bolsa Família“ (brazilský projekt podmíněné finanční dávky) a výživné školní stravování pro děti, má potenciál ukončit pohromu hladu a vrátit lidem naději a důstojnost.“

Aliance coby nezávislá platforma počítá s koordinací veřejných politik, mobilizací finančních zdrojů a integrací dat a technologií založených na ověřených řešeních. Technické zázemí a ústředí poskytne FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN sídlící v Římě), ale bude funkčně autonomní. Brazílie se zavázala financovat padesát procent nákladů do roku 2030 s příspěvky partnerů, jako jsou Německo, Norsko, Portugalsko a Španělsko.

Daň pro miliardáře

Země skupiny velkých světových ekonomik G20 na svém summitu v Brazílii přijaly prohlášení, v němž volají po globální dani zacílené na miliardáře. Podle odhadů by se týkala asi tří tisíc lidí na světě, zhruba stovka z nich je v Latinské Americe. Výtěžek by měl jít na programy proti hladu a chudobě. Na jejím zavedení není však mezi zeměmi shoda a G20 bude na téma vést další jednání. Země G20 také vyzvaly ke snížení sociálních a ekonomických nerovností a větší podpoře chudým zemím.

Prohlášení zmiňuje i reformy, které postupně povedou k rozšíření počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Rada by podle nich měla odpovídat „realitám a požadavkům 21. století“ a být reprezentativnější, efektivnější či demokratičtější. Dále G20 vyzvala k větší pomoci válkou sužovanému Pásmu Gazy a k ukončení bojů na Blízkém východě a na Ukrajině.

Skupina zemí G20 v prohlášení rovněž uznává nutnost výrazného a rychlého snížení emisí skleníkových plynů tak, aby se globální oteplování udrželo pod hodnotou 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. Prohlášení se v této souvislosti zmiňuje o zvýšení výrobní kapacity obnovitelných zdrojů, o opatřeních zaměřených na snížení spotřeby energií či o přechodu na zdroje s nízkými emisemi.

Země skupiny G20 také chtějí „plně rozvinout potenciál umělé inteligence, rovnoměrně sdílet užitek a zmírnit rizika“ z používání této nové technologie. Podle G20 je nutné vést o regulaci umělé inteligence mezinárodní debatu, která by brala v potaz i hledisko ekonomicky slabších zemí. „Uznáváme roli OSN, vedle dalších fór, v podpoře mezinárodní spolupráce ohledně umělé inteligence,“ stojí v prohlášení.

Příjemné překvapení pro Brazílii

Při pondělním úvodu summitu, který formálně skončí ve středu, pozorovatelé podle AP pochybovali, že brazilský prezident dokáže přesvědčit lídry států, aby souhlasili se společným prohlášením v době plné nejistoty i kvůli zvolení Donalda Trumpa příštím americkým prezidentem. Nakonec se to z větší části podařilo, byť prohlášení někteří členové nepodpořili.

„I když je to obecné, je to pro Brazílii pozitivní překvapení,“ myslí si nezávislý politický konzultant a bývalý brazilský ministr Thomas Traumann. „V jednom okamžiku hrozilo, že žádné prohlášení nebude. I přes výhrady je to pro Lulu dobrý výsledek.“

Státy G20 v textu také zmiňují „katastrofickou humanitární situaci v Gaze a eskalaci v Libanonu“ a zdůrazňují okamžitou nutnost rozšíření humanitární pomoci a lepší ochrany civilistů.

„Potvrzujeme právo Palestinců na sebeurčení a opakujeme, že jsme neochvějně oddáni vizi dvoustátního řešení, v němž Izrael a palestinský stát žijí vedle sebe v míru,“ uvádí se rovněž v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 5 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 22 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 6 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...