Francouzská ústavní rada zrušila právo prefektů (nejvyšších krajských představitelů) zakázat jednotlivcům účast na demonstracích. Končí tak klíčová část zákona, který reagoval na protesty takzvaných žlutých vest. Norma prefektům původně umožňovala zamezit vstup na demonstrace těm, kdo mají záznam kvůli výtržnictví. Tuto sobotu se sejdou lidé v reflexních vestách v ulicích francouzských měst již 21. týden v řadě.
Ústavní rada uvedla, že ustanovení zákona, jež umožňuje zakázat účast na demonstraci člověku, který se dříve dopustil vážných výtržností, odporuje právu na kolektivní vyjádření názoru, a to způsobem, který „není přiměřený, nutný a poměrný“.
Francouzský parlament schválil kontroverzní zákon v březnu. Už tehdy opozice i ochránci lidských práv kritizovali normu jako omezení základních svobod včetně svobody shromažďování. Vláda se ale bránila, že zákon je namířen proti hrstce brutálních násilníků.
Zákaz bezdůvodného zahalování tváře trvá
Prezident Emmanuel Macron se nicméně podvolil tlaku a nechal zákon posoudit Ústavní radou, ke které stížnost podali i opoziční zákonodárci. Zbytek zákona je podle soudu v souladu s ústavou, a to včetně další kontroverzní pasáže, podle níž hrozí přísné tresty lidem, kteří si bezdůvodně zahalí na demonstraci tvář.
Od poloviny listopadu loňského roku se příznivci žlutých vest scházejí pravidelně každou sobotu, aby vyjádřili nespokojenost s vládou a Macronovou reformní politikou. Část demonstrantů se přitom podílela na výtržnostech. Poničen byl kromě řady obchodů a restaurací například i Vítězný oblouk v Paříži.
