Vysoké ceny energií ukazují, že je nutné rozvíjet čistou energetiku, řekl Biden na summitu v Glasgow

Nahrávám video

Ve skotském Glasgow v pondělí začala klimatická konference OSN COP26. Cílem summitu je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Světoví lídři na ní vyzívají k dodržování závazků snižovat vypouštění skleníkových plynů a apelují na naléhavost situace. Podle britského premiéra Borise Johnsona „zbývá minuta do půlnoci.“ Český premiér Andrej Babiš (ANO) zase kritizoval evropskou Zelenou dohodu.

Při zahájení summitu Johnson prohlásil, že je třeba jednat ihned, protože „zbývá minuta do půlnoci“. „Pokud z tohoto COP 26 v Glasgow neučiníme okamžik, kdy se začneme reálně zabývat klimatickými změnami, bude ve světě nezkrotitelný vztek a netrpělivost.“ Důležitá je podle něj také spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Johnson, jehož země summit hostí, před jeho začátkem varoval, že schůzce hrozí krach, protože jednotlivé země nepřicházejí s dostatečnými závazky, aby se globální teplota pod kritickou hranicí udržela.

Rebeca Newsomová z britské odnože nevládní organizace Greenpeace označila Johnosnův výstup za pokrytecký. Pro deník The Guardian vedla, že si Johnson nechává otevřené dveře pro další těžbu ropy a zemního plynu v Británii, ačkoli je to „neslučitelné s globálním cílem snížit oteplování o 1,5 stupně“.

Britská královna Alžběta II. ve videu vzkázala světovým lídrům, že nadešel čas jednat v zájmu ochrany klimatu. Účastníci konference by podle ní měli projevit státnictví a myslet na budoucí generace. „Po času slov nadešel čas činů,“ uvedla podle agentury AP pětadevadesátiletá panovnice. 

„To, co dělají lídři pro dnešní lidi, je vládnutí a politika. To, co dělají pro lidi zítřka, je státnictví,“ citoval z královnina projevu deník The Guardian. „Za sebe doufám, že tato konference bude jednou z těch vzácných příležitostí, kdy bude mít každý šanci povznést se nad politiku současnosti a dosáhnout skutečného státnictví,“ dodala.

Nahrávám video

Biden: USA do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů o padesát procent

„Glasgow musí být začátkem desetiletí ambicí a inovací, abychom zachovali naši společnou budoucnost,“ řekl americký prezident Joe Biden. Současné vysoké ceny energií dle něj ukazují na potřebu diverzifikovat energetické zdroje a rozvíjet čistou energetiku.

Biden také prohlásil, že USA do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů o padesát procent, jeho administrativa zároveň vypracovala plán na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Německá kancléřka Angela Merkelová vybídla k celosvětovému konci spalování uhlí pro potřeby výroby elektrické energie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vyzval největší znečišťovatele, opožďující se za závazky světa, ke zvýšení svých ambicí. Macron tím podle agentury AFP narážel na Čínu a Rusko. „Příliš mnoho z nás přijímá závazky, ale pak podepisuje obchodní kontrakty, které jim protiřečí,“ uvedl také francouzský prezident.

Ostře se na konferenci ozvali zástupci ostrovních zemí, které jsou ohroženy vzestupem hladiny oceánů v důsledku tání ledovců. Vědci upozorňují, že některé nízko položené oblasti mohou zcela zmizet z mapy světa.

Premiérka karibského ostrova Barbados Mia Mottleyová zastupující další ostrovní státy emotivně varovala přítomné státníky, aby „nenechali chamtivost a sobectví zasít sémě naší společné zkázy“. „Už teď lapáme po dechu, abychom přežili,“ přidal se k ní prezident Seychel Wavel Ramkalawan.

Summitu se zúčastní i ekologická aktivistka Thunbergová

Hlavním cílem summitu je, aby se podařilo globální oteplování planety udržet pod kritickou hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou, k čemuž je zapotřebí do půlky století snížit emise téměř na nulu. OSN také chce, aby země slíbily na zvládnutí klimatické změny významnou finanční pomoc rozvojovým zemím.

Na summitu již promluvil i generální tajemník OSN António Guterres. „Zahajujeme tuto klimatickou konferenci, zatímco stále směřujeme ke klimatické katastrofě. Mladí lidé to vědí. Každá země to vidí. Malé rozvojové ostrovní státy a další ohrožené země to zažívají,“ vyjádřil se Gutteres. Selhání se podle něj rovná rozsudku smrti.

Na konferenci v pondělí a v úterý vystoupí se svými projevy stovka světových státníků, celkově se jí zúčastní na třicet tisíc delegátů. Pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která na místo dorazila ve speciálně vypraveném „klimatickém vlaku“.

Babišova skepse

Česko na konferenci zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), do Glasgow odletěl společně s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Při svém vystoupení premiér zkritizoval evropský klimatický balíček Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu a ohledu na to, kolik bude stát, může stát evropskou zelenou sebevraždou.

Podle Babiše jde plán Fit for 55 mnohem dál, než na čem se Unie shodla. Kritizoval například, že Evropská komise navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.

Evropa podle českého premiéra produkuje zhruba devět procent celosvětového množství emisí skleníkových plynů. „Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké,“ připomněl.

Za absolutně zásadní považuje Babiš to, aby si členské státy mohly zvolit vlastní energetický mix k dosažení uhlíkové neutrality. Obhajoval přitom jadernou energetiku jako čistou a bezpečnou.

Před odletem do Glasgow Babiš prohlásil, že osobně od konference moc neočekává. „To budou zase projevy. Uvidíme, jaký bude mít vliv hlavně na Evropskou unii.“ V přepočtu na počet obyvatel se Česko v produkci skleníkových plynů ve srovnání s ostatními zeměmi řadí na devatenáctou příčku, vyplývá z dat portálu Ourworldindata.org.

Nahrávám video

Prezidenti Číny, Ruska a Brazílie se konference nezúčastní

Svoji účast odřekl ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching nebo prezident Brazílie Jair Bolsonaro. Podle prezidenta Bidena tím podkopávají globální snahy na ochranu klimatu. Na poslední chvíli účast s odkazem na nedostatečná bezpečnostní opatření odmítl i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Čínský prezident do Glasgow zaslal písemné prohlášení. Vyzval v něm zúčastněné strany, aby podnikly důraznější akce, ale aby také podpořily rozvojové země, aby si v oblasti změny klimatu vedly lépe.

Putin hodlá účastníky konference oslovit v předem nahraném prohlášení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko vynakládá obrovské úsilí zaměřené na snížení klimatické zátěže, jde však o proces, který vyžaduje odpovídající kroky všech států.

V pondělí Rusko schválilo dlouhodobou vládní klimatickou strategii, jejímž cílem je uhlíková neutralita do roku 2060. 

Teplota vzroste o 2,7 stupně do konce století, pokud státy své závazky nezpřísní

Konference COP26, může podle odborníků rozhodnout, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Summit potrvá do 12. listopadu. Poté, co se během prvních dvou dní přestaví světoví lídři, bude pokračovat jednáním expertních skupin.

Podle studie čínských, evropských a amerických vědců zveřejněné v pondělí hrozí, že pokud se proti oteplování planety nezasáhne, ocitnou se do roku 2070 tři miliardy lidí v klimatických podmínkách, které panují na Sahaře. Důsledkem by mohla být v příštích desetiletích mohutná migrace.

Program OSN pro životní prostředí uvádí, že pokud by nadále platily současné závazky zemí k omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. 

Experti se shodují, že k extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Světová meteorologická organizace vydala u příležitosti konference v Glasgow zprávu, ve které konstatovala, že extrémní počasí, jako jsou vlny veder a masivní záplavy, se stalo novým normálem.

Britský přírodovědec David Attenborough uvedl, že motivací v boji proti klimatickým změnám by neměl být strach, nýbrž naděje. „Jsme všichni největší řešitelé problémů, kteří kdy na Zemi existovali,“ dodal pětadevadesátiletý popularizátor vědy. Světoví lídři podle něj mají ještě šanci podmínky na Zemi zachovat.

Nahrávám video

Organizaci summitu doprovází potíže

Před branami konference OSN v Glasgow se tvořily fronty stovek až tisíců delegátů a novinářů, kteří čekali na to, až se na ně dostane řada u bezpečnostní prohlídky.

Podle britských médií a účastníků akce organizátoři frontu před vstupem nijak neusměrňovali, takže se lidé hromadili v davu a bez bližších instrukcí i ohledu na opatření související s koronavirem se tlačili směrem ke vchodu. Na Twitteru o tom informoval například reportér britské televize ITV Chris Ship.

Podle reportérů listu The Guardian se fronta pohybovala jen velmi pomalu a mnoho lidí před vstupem čekalo zřejmě řadu hodin.

Ve městě se koná i řada demonstrací ekologických organizací, podle nichž se politici málo snaží prosazovat ekologická opatření. Do Glasgow se sjely tisíce aktivistů z celého světa, někteří dokonce přišli pěšky.

Největší protest má být v sobotu 6. listopadu, skotské úřady očekávají přes sto tisíc lidí. K akci se připojí i lidé v desítkách zemí světa.

Situaci komplikuje také stávka popelářů, kteří protestují proti nevyhovujícím platům. Hromadící se odpadky v ulicích by podle britských médií mohly být ostudou pro skotskou i londýnskou vládu. Problémy s úklidem má Glasgow dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 46 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...