Výrok Jourové o nemocné demokracii v Maďarsku má dohru. Tamní ministryně ji vyzvala k rezignaci

„Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pro německý Der Spiegel a vzbudila nevoli u vlády v Budapešti. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová vyzvala Jourovou k rezignaci.

Jourová kritizovala vládu Viktora Orbána v časopisu Der Spiegel. „Obávám se, že lidé v Maďarsku by jednoho dne mohli zjistit, že jejich poslední volby byly poslední svobodné,“ řekla německým novinářům. V roce 2018 Orbánova strana Fidesz přitom obhájila ústavní většinu v parlamentu.

Místopředsedkyně Evropské komise se vymezila i vůči maďarským médiím. „Stav sdělovacích prostředků v Maďarsku je alarmující,“ poukázala na fakt, že velkou část médií kontroluje mediální nadace KESMA, která je blízká tamnímu premiérovi.

Maďarská ministryně vyzvala Jourovou k rezignaci

Na kritiku české zástupkyně v Evropské komisi zareagovala maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová a v ostrém útoku na unijní exekutivu vyzvala Jourovou k rezignaci. Vše se děje v době, kdy Komise dokončuje hodnocení stavu demokracie ve všech zemích. 

„Žádná demokratická instituce by neměla tolerovat lídra, který používá takové urážky jako ona v rozhovoru se Spiegelem,“ napsala Vargová na Twitteru. Jourová podle ní musí rezignovat, neboť výrokem o nemocné demokracii urazila Maďary a zostudila Komisi.

Unijní orgány s Maďarskem dlouhodobě vedou řízení kvůli porušování evropských hodnot. Komise považuje za problematické mimo jiné omezování plurality médií či ataky na nevládní organizace, které pomáhají uprchlíkům. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Maďaři se ve snaze postavit kritice EU spojili s Poláky

Maďarsko a Polsko v této atmosféře oznámily, že společně založí institut pro výzkum právního státu v jednotlivých zemích Evropské unie. Nechtějí čelit obviňování z porušování principů demokratické vlády. 

„Cílem tohoto institutu pro komparativní právo je, aby z nás nedělali blázny,“ řekl šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó po schůzce se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem. Dodal, že „má dost toho, že nás někteří západoevropští politici používají jako fackovacího panáka“.

Institut bude zkoumat, jak jsou principy právního státu dodržovány napříč Evropskou unií ve snaze zabránit „dvojitým standardům“. Podle agentury MTI Szijjártó také řekl, že cílem instituce bude spojit síly proti „potlačování názorů ze strany liberální ideologie“.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...