Vyjednávání britského odchodu z Unie vázne. Čeká se na rozhovor Johnsona a von der Leyenové

Intenzivní jednání o dohodě, která by měla od počátku příštího roku upravit podobu vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií, nedospěla ani po týdnu k dohodě a budou přerušena. V sobotu odpoledne bude o stávající situaci hovořit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s britským premiérem Borisem Johnsonem. Pozastavení rozhovorů kvůli přetrvávajícím „výrazným rozdílům“ v pohledu na některé otázky v pátek večer oznámili hlavní vyjednavač Evropské unie Michel Barnier a jeho britský protějšek David Frost.

Frost na Twitteru uvedl, že důvodem přerušení rozhovorů jsou přetrvávající neshody v oblasti pravidel hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a rybolovu. Vyjednavači se proto rozhodli informovat své nadřízené o současném stavu věcí.

Británie dlouhodobě nechce dodržovat unijní pravidla hospodářské soutěže a zároveň chce přístup na unijní trh. To EU považuje za nemožné, protože britské firmy by měly lepší postavení v konkurenci k evropským. Otázka rybolovných práv pro unijní země v britských vodách rovněž zůstává především symbolickým problémem.

„Je to složité, ale skutečně se snažíme. Hlavní britský vyjednavač David Frost a jeho tým pracují neskutečně tvrdě a s dobrou vírou. Takže brzy uvidíme, kam jsme se dostali,“ řekl dříve k vyjednávání britský ministr obchodu Alok Sharma. 

Na spoustě věcí se už obě strany domluvily

V Bruselu se podle agentury Reuters hovoří o tom, že dohoda by mohla být uzavřena do konce týdne. Britské zdroje agentury jsou však méně optimistické. Barnier podle Reuters označil pátek za „významný den“, během kterého se s rozhodností pokusí překlenout spory. 

„Budeme se snažit až do poslední chvíle, až do poslední sekundy tohoto procesu zachovat mezi námi jednotu,“ reagoval v pátek Michel na dotazy, zda se nemění pozice členských zemí dosud jednotně odmítajících ústupky vůči Británii. Dodal, že rozhodnutí o tom, jaké chce mít vztahy s Unií, je stále na britské straně.

Podle Michela bude brexit tématem vrcholné schůzky vrcholných představitelů členských zemí příští čtvrtek a pátek. Nechtěl ale spekulovat, zda do té doby musí být o osudu dohody definitivně jasno, aby mohla začít platit od ledna. Není prý vyloučeno, že se kvůli brexitu lídři do konce roku sejdou ještě jednou.

Pravidla hospodářské soutěže, rybolov a dohled nad řešením sporů

Posledními třemi body, o které se Brusel a Londýn stále přou, jsou pravidla hospodářské soutěže, dohled nad řešením sporů a rybolovná práva v britských vodách. Zvláště poslední téma by podle diplomatů mohlo být v závěrečné fázi jednání překážkou pro případné dosažení dohody, byť se týká velmi malého počtu lidí i malého objemu ekonomiky.

Ze zemí, jako je Francie, Belgie či Nizozemsko, jejichž rybáři na úlovky z moře u Británie značně spoléhají, zní rázné požadavky na neústupnost. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune řekl, že jeho země zablokuje jakoukoli dohodu, která nebude zaručovat práva jejích rybářů.

Podle Sharmy nechce však ve svých zásadních požadavcích týkajících se „národní suverenity“ ustoupit ani Británie. „Je správné říci, že jsme v obtížné fázi, stále je třeba vyřešit některá choulostivá témata,“ řekl ministr televizi Sky News.

Pokud obě strany nedospějí k úmluvě během nejbližších dnů, tak aby ji do konce roku mohly na obou stranách schválit parlamenty, zkomplikují od ledna obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 53 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...