Vůdci Ruska a Číny se setkali v Pekingu, prohlubují spolupráci

Nahrávám video

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

„Čína bude pro Rusko vždy dobrý soused, přítel a důvěryhodný partner,“ uvedl Si. Vzápětí ale dodal, že „vzájemné vztahy nevznikly jen tak jednoduše z ničeho nic a obě strany by si jich měly vážit a pečovat o ně“. Peking je zároveň připraven ve spolupráci s Ruskem dosáhnout vzájemného rozvoje a „podpořit světovou rovnost a spravedlnost“.

Si Putina, který do země přiletěl ve čtvrtek brzy ráno tamního času, přivítal s plnými vojenskými poctami ve Velkém sále lidu na západní straně pekingského náměstí Nebeského klidu. Ruskému diktátorovi, který minulý týden po březnových „volbách“ zahájil už páté funkční období, poblahopřál. Putin ve „volbách“ nečelil žádné skutečné opozici a podobně jako Si dosud nijak nenaznačil, že by úřad hodlal opustit.

Nahrávám video

Šír: Pokud na konfliktu někdo vydělává, je to Čína

Peking je nejvýznamnějším ruským spojencem od doby, co se od Moskvy odvrátil Západ v souvislosti s její plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Čína kritizuje protiruské sankce a odmítá ruskou vojenskou agresi na Ukrajině jednoznačně odsoudit.

Zároveň těží z nižších cen za ropu a plyn, které už Rusko nemůže prodávat do Evropy v dřívějším rozsahu. Putin podle Reuters uvedl, že je „logické“, že jeho první cesta po inauguraci mířila právě do Číny. Siovi poděkoval za vřelé přijetí a řekl, že vztah Pekingu a Moskvy je ukázkovým příkladem mezinárodní spolupráce.

„Pokud někdo na té válce vydělává, pokud někomu ta válka nevadí, tak si myslím, že to je komunistická Čína,“ řekl ve vysílání ČT24 analytik z Institutu mezinárodních studií Jan Šír. Dodal, že asijská mocnost se v konfliktu na Ukrajině angažuje daleko více, než je obecně známo. „Momentálně to jsou dva nejvlivnější aktéři na světě, kteří usilují o revizi mezinárodního uspořádání,“ sdělil analytik s tím, že to je to, co Evropě dalo stabilitu, mír a prosperitu.

„Pro Rusko je podpora Číny naprosto klíčová, protože Čína je jediná významná mocnost, která Rusko podporuje v jeho konfliktu s Ukrajinou, byť oficiálně zůstává neutrální,“ konstatoval Petr Kratochvíl z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Pro Čínu je ten konflikt a spolupráce s Ruskem výhodná jak bezpečnostně, vzhledem k rostoucímu napětí kolem Číny ve východní Asii, tak ekonomicky, protože Rusko nemá pro řadu druhů zboží a technologií žádného jiného dodavatele než Čínu.“

Nahrávám video

Putin i Čína mluví o jednání, podle expertů ale konec války nechtějí

O vzájemné spolupráci hovořil při setkání se svým protějškem i Putin. Rusko-čínská spolupráce podle něj není namířena proti žádné jiné mocnosti a je naopak „stabilizujícím faktorem pro svět“, napsala agentura Reuters. Si Ťin-pching po společném jednání vyjádřil naději, že se do Evropy vrátí mír a Čína v tom sehraje konstruktivní roli, píše agentura. Si a Putin se shodli, že řešení konfliktu by mělo být politické. Rusko v posledních týdnech nicméně zahájilo na Ukrajině ofenzivu v novém směru, a to na Charkov na severovýchodě země.

V předvečer návštěvy Putin prohlásil, že Kreml je připraven jednat i o ruské válce na Ukrajině. „Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,“ citovala Putina režimní tisková agentura Nová Čína.

„Je třeba si nic nenalhávat – Rusko vyjednávat nechce a ruské cíle jdou daleko za Ukrajinu. Myslet si, že ten konflikt lze ukončit jednáním, je podle mého názoru hrubě naivní představa,“ podotkl k možnostem jednání Šír. 

Siovi ruský autoritář poděkoval za jeho mírové iniciativy ohledně Ukrajiny. Čína loni v únoru, k příležitosti prvního výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země, představila plán „politického ujednání ukrajinské krize“, který mimo jiné požaduje zastavení bojů a obnovení mírových rozhovorů.

„Číňané přišli loni s takovým vágním, dvanáctibodovým dokumentem, který v klíčových ohledech vyhovuje ruské straně. Takže role Číny je výrazně negativní a bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by Číňané hodlali svůj postoj v dohledné době změnit,“ komentoval Šír Pekingem předložený „mírový plán“.

„Vidíme z absence praktických kroků ze strany Číny, že nějaký příliš výrazný zájem o ukončení konfliktu nemá, byť to rétoricky stále opakuje. Ale prakticky se nic neděje,“ uvedl Kratochvíl. „A tento mírový plán měl být gestem, které Čína může ukázat světu a kterým může čínský prezident mávat a říkat: Vidíte, my jsme představili mírový plán a kdyby Ukrajina nebyla podporována válečnými štváči ze Západu, už jsme mír mohli mít,“ dodal s narážkou na tvrzení čínské propagandy. 

Nahrávám video

Soupeření v jihovýchodní Asii

Zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová připomněla opatrnost čínských bank, jež kvůli obavám z amerických sankcí zpomalily nebo zcela zastavily transakce s ruskými subjekty. Proto podle Šámalové Putin požádal o přístup na tamní finanční trhy, aby mohl využívat jüan ke vzájemnému obchodu. Ten za loňský rok podle ruského autokrata dosáhl výše 226 miliard dolarů, o 26 procent více než v roce 2022.

Podle představitelů Spojených států pekingský režim poskytuje Moskvě satelitní záběry využitelné ve válce proti Ukrajině a materiály takzvaného dvojího použití, tedy pro civilní i vojenské. Americký ministr zahraničí Antony Blinken upřesnil, že jde o nitrocelulózu používanou k výrobě dělostřelecké munice nebo tlakové senzory, které jsou používány v ruských raketách a dronech. USA na čínské firmy dodávající tyto komponenty uvalily sankce.

Oba vůdci rovněž vyjádřili odpor vůči politickým aliancím v regionu jihovýchodní Asie, kde Čína soupeří o vliv především s USA. Spojené státy jsou součástí trojstranného vojenského paktu AUKUS s Austrálií a Británií, spolupracují také s Japonskem a Jižní Koreou. USA podle svých prohlášení chtějí odradit komunistický režim od agresivní expanze, především od té směrem na demokraticky fungující ostrov Tchaj-wan, který Peking považuje za svou provincii.

„Pro uzavřené vojensko-politické aliance není místo. Domníváme se, že vytváření takových aliancí je velmi škodlivé a kontraproduktivní,“ sdělil Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...