Vladimir Putin v prezidentských volbách získal přes 76 procent a obhájil mandát

Ruský vůdce Vladimir Putin podle očekávání už v prvním kole a s velkým náskokem obhájil šestiletý prezidentský mandát. Po sečtení 99 procent hlasů jich má na svém kontě 76,65 procent. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice hovoří o nesrovnalostech, falšování a podvodech.

  • 22:52

    Děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Ruským prezidentem bude i příštích šest let Vladimir Putin, který již v prvním kole obhájil mandát. Přesné výsledky by měly být sečteny během pondělního rána, bude o nich informovat vysílání i web ČT24.

  • 22:49

    Vladimir Putin: "Nebudeme se v práci řídit nějakými konjunkturalistickými úvahami. Budeme myslet na budoucnost naší velké vlasti. Na budoucnost našich dětí. A takovým postupem jsme rozhodně odsouzeni k úspěchu. Ano, moc vám děkuji. Společně se pustíme do velké a rozsáhlé práce ve jménu Ruska."

  • 22:17
    Vykřičník

    Putin se o vládních změnách rozhodne až po inauguraci, řekl novinářům. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. Ústavní změny v této chvíli nepřipravuje, dodal.

Putin již příznivcům poděkoval za podporu. Vidí v ní uznání všeho, čeho bylo ve „velmi složitých podmínkách“ v minulosti dosaženo, řekl v krátkém projevu ke shromáždění v centru Moskvy. Pusťme se do velké práce ve jménu Ruska, vyzval prezident nadšený dav svých příznivců.

„Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu,“ prohlásil ruský vůdce. „Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu,“ řekl a přítomné strhl ke skandování slov „Rusko, Rusko“.

Putin na následující tiskové konferenci řekl novinářům, že o vládních změnách, o nichž se diskutuje, rozhodne až po inauguraci. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. „Jen si to spočítejte, copak tady budu sedět do sta let? Ne!“ řekl pobaveně.

Na druhém místě se v prezidentských volbách umístil kandidát komunistů Pavel Grudinin s dvanácti procenty a na třetím nacionalista Vladimir Žirinovskij s šesti procenty hlasů. Nejviditelnější Putinův soupeř, protikorupční bloger Alexej Navalnyj, do voleb zasáhnout nemohl kvůli odsouzení za údajnou krádež.

Nahrávám video

Volební komise: volby byly v pořádku

O účasti hlasujících zatím nejsou přesnější informace. Hodinu před uzavřením volebních místností, kdy se hlasovalo už jen v nejzápadnější Kaliningradské oblasti, ohlásila volební komise účast 60 procent. Kreml očekával účast kolem 70 procent, ale agentura RIA Novosti odhaduje nanejvýš 65 procent. Ukazatel nižší, než se čekalo, přičítá mrazivému počasí v evropské části země.

V Krasnodarském kraji na jihu Ruska však účast přesahovala 90 procent, na Urale a v Povolží se pohybovala kolem 70 procent. Armáda se k urnám podle agentury TASS dostavila jako jeden muž: k urnám přišlo 98 procent příslušníků ozbrojených sil a členů jejich rodin.

Volební komise podle agentury TASS nezaznamenala porušení volebních pravidel, které by výsledek hlasování jakkoli ovlivnilo. Nejméně ve dvou volebních okrscích bylo ale hlasování zrušeno kvůli tomu, že hlasující vhodili do uren více volebních lístků. Podle opozice k takovým prohřeškům docházelo na mnoha místech, stejně jako k pohrůžkám pro případ volební neúčasti.

  • 2000: Boris Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.
  • 2004: Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.
  • 2012: V březnu Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci změnili ústavu a mandát hlavy státu o dva roky prodloužili.

Vladimir Vladimirovič Putin se narodil v tehdejším Leningradu v roce 1952. Už jako student práv vstoupil do služeb sovětské tajné služby KGB. Coby její důstojník odjel v roce 1985 do východního Německa. Po pádu berlínské zdi se v Drážďanech podílel na likvidaci tajných materiálů.

V roce 1991 začal pracovat na Petrohradské radnici. Jeho politická pozice sílila, až se stal šéfem FSB, současné ruské tajné služby, v roce 1999 premiérem a v prosinci téhož roku převzal po Borisi Jelcinovi úřad prezidenta. Jeho zpočátku velmi nízkou popularitu pomohla zvýšit druhá čečenská válka. V prezidentských volbách zvítězil v letech 2000 i 2004.

V roce 2008 Vladimir Putin prezidentské křeslo opustil, aby se ujal funkce premiéra. Prezidentský úřad vykonával jeho přítel Dmitrij Medvěděv. Po čtyřleté mezihře Putin opět jasně zvítězil ve volbách v roce 2012. Jeho zatím poslední prezidentské období charakterizuje prudké ochlazení vztahů se západem. Zahraniční konflikty ale ještě víc posilují domácí pozici Vladimira Putina. stejně jako jeho pečlivě pěstovaná „chlapácká“ image.

Vladimir Putin
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...