Viníci loňského výbuchu v Bejrútu zůstávají bez trestu. Socha připomínající tragédii rozbouřila emoce

V bejrútském přístavu odhalili sochu postavenou z trosek po loňském mohutném výbuchu. Při tragédii zemřely více než dvě stovky lidí a byla zničena část libanonské metropole. Exploze vyvolala masivní protesty, kvůli kterým odstoupila tehdejší vláda. Země je od té doby v politické krizi. Objasňování výbuchu více než 2700 tun dusičnanu amonného postupuje pomalu. Původního vyšetřovatele soud v únoru odvolal.

Skulptura nazvaná „Gesto“ je dílem libanonského architekta Nadima Karama. Umělec žijící v Bejrútu jí chtěl vzdát poctu rodinám obětí výbuchu. „Máte tu obra z popela, z jizev města a jizev lidí, které se stále nezhojily,“ uvedl Karam podle agentury Reuters.

Architekt doufá, že lidé, kteří při explozi přišli o své nejbližší, jeho dílo přijmou. Část Libanonců však nese odhalení sochy s nelibostí, kritizují hlavně pomalý postup vyšetřování výbuchu a to, že nikdo nebyl dosud potrestán.

Na sociálních sítích se dokonce rozhořela kampaň proti Karamovi, která jej vinila ze spolčení s vládou. „Vrazi mají kompletní imunitu a my předstíráme, že je něco minulostí a snažíme se to překonat uměním,“ vysvětluje důvod svého rozhořčení libanonský filmař Rawan Nassif.

„Nemáme vazby na žádnou politickou stranu nebo politika,“ odmítá Karam kritiku s tím, že veškeré náklady na tvorbu sochy zaplatily soukromé společnosti.

Škody za 15 miliard dolarů

Dvě mohutné exploze v libanonském přístavu si loni 4. srpna vyžádaly 207 obětí a více než 7500 zraněných z dvaadvaceti zemí světa. Explodovalo 2750 tun dusičnanu amonného, který zde byl uskladněn.

První, menší výbuch se z přístavu ozval krátce před osmnáctou hodinou místního času, z přístavu začal stoupat hustý kouř. Ke druhé, mnohem silnější explozi došlo v čase 18:08, tlaková vlna otřásla centrálním Bejrútem a k nebi vyslala mohutný načervenalý hřibovitý mrak.

Výbuch byl pociťován v severním Izraeli či v Nikósii na Kypru, vzdálené 240 kilometrů. Exploze vyvolala otřesy srovnatelné se zemětřesením o síle 3,3 stupně. V epicentru výbuchu vznikl kráter široký 152 metrů a hluboký 43 metrů.

Tlaková vlna poškodila budovy v okruhu deseti a více kilometrů, materiální škody odhadly místní orgány na až 15 miliard dolarů. Kvůli poškozeným domům ztratilo střechu nad hlavou až 300 tisíc lidí.

Po výbuchu se konaly ve městě protivládní demonstrace, třeba 8. srpna se na náměstí Mučedníků shromáždil dav zhruba deset tisíc lidí. Policie proti nespokojencům použila slzný plyn, jeden strážník tehdy zahynul. Premiér Hasan Dijáb pak 10. srpna oznámil, že jeho vláda podala demisi, 31. srpna byl novým premiérem jmenován velvyslanec v Německu Mustafá Adíb. Tomu se ale vládu sestavit nepodařilo, koncem října byl pak pověřen sestavením kabinetu expremiér Saad Harírí, který ale také neuspěl.

Obžaloba ministrů a následná změna vyšetřovatele

Dusičnan amonný (ledek) byl uložen šest let ve skladu poté, co byl zkonfiskován z jedné obchodní lodi v roce 2014. Podle médií šlo o plavidlo ruského podnikatele Igora Grečuškina, které se v Bejrútu kvůli technickým potížím muselo zastavit na cestě z Gruzie do Mosambiku. Majitel lodi posléze vyhlásil bankrot a dusičnan amonný byl uložen v přístavním skladu bez náležitých bezpečnostních opatření.

Do vyšetřování výbuchu se zapojila také americká FBI a francouzští odborníci. Libanonský prokurátor loni v prosinci obžaloval předsedu vlády v demisi Hasana Dijába a tři bývalé ministry z nedbalosti. Kromě Dijába byli z „nedbalosti, způsobení smrti stovek lidí a zranění tisíců dalších“ obviněni také exministr financí Alí Hasan Chalíl a dva bývalí ministři veřejných prací a dopravy Ghází Zajtar a Júsuf Finjánús.

Zadrženo bylo kromě toho zhruba třicet bezpečnostních představitelů a pracovníků přístavu a celní správy. Vyšetřováním výbuchu byl ale letos v únoru po odvolání původního vyšetřovatele jmenován soudce Tárik Bítár.

Syrská stopa

Podle zprávy britského listu The Guardian z letošního ledna se objevila možná souvislost výbuchu se syrským prezidentem Bašárem Asadem, který údajně chtěl dusičnan pro zbrojní účely.

Londýnská společnost Savaro Limited pověřená přepravou je podle deníku napojená na tři podnikatele s ruským a syrským občanstvím, kteří spolupracují s Asadovým režimem. Exploze tak mohla být nezamýšlený následek snahy syrského režimu obstarat si dusičnan amonný k vojenskému využití. Libanonská televize al-Džadíd spojila letos v lednu firmu s třemi lidmi, kteří Asadově režimu pomáhají od začátku syrské války v roce 2011.

Human Rights Watch: Politici o nebezpečí věděli, ale nic neudělali

Podle zprávy lidskoprávní organizace Human Rights Watch někteří libanonští politici věděli o tom, že tuny špatně uskladněného dusičnanu amonného představují smrtelnou hrozbu, ale mlčky se s tím smířili.

V úterý zveřejněná zpráva HRW čítající sedm set stran poznatků a dokumentů dospěla k závěru, že několik činitelů jednalo nedbale, což by podle libanonských zákonů mělo umožnit jejich trestní stíhání. Prezident Michel Aún, premiér v demisi Hasan Dijáb, šéf libanonské bezpečnosti Tony Sálíbá a další bývalí ministři podle HRW nepodnikli kroky k ochraně veřejnosti, ačkoliv byli o rizicích informováni.

Zároveň HRW vyzvala Radu OSN pro lidská práva, aby dala zelenou nezávislému vyšetřování případu. Požádala též zahraniční vlády, aby za korupci a porušování lidských práv zavedly vůči některým libanonským činitelům sankce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...