Většina Rusů si přeje mírové rozhovory. Kvůli válce protestují branci i zkušení mariňáci

Od konce léta se mění nálady v ruské společnosti a narůstá počet lidí, kteří se kloní k začátku mírových rozhovorů s Ukrajinou. Vychází to z průzkumů veřejného mínění v ruské společnosti od centra Levada, které prezentoval portál Re:Russia. Na sociálních sítích si stěžují ruští mariňáci a ve Voroněži protestují příbuzní mobilizovaných mužů, kteří zemřeli na frontě.

Rusové mění svůj názor ohledně dalšího scénáře invaze na Ukrajinu. Dosud ve společnosti převládal postoj, že by bojové akce měly pokračovat, ale podle posledních informací se většina Rusů kloní k začátku mírových rozhovorů. 

Zatímco v srpnu se 48 procent respondentů podle ruské nevládní organizace Levada vyslovilo pro pokračování války a 44 procent pro zahájení mírových jednání, v září se čísla posunula – 44 procent bylo pro pokračování války a 48 procent pro mírová jednání. Říjnový průzkum veřejného mínění ukázal prohlubování změny názoru. Celkem 57 procent respondentů se vyslovilo pro mírové rozhovory, zatímco 36 procent pro pokračování válečných akcí.

Postoj ruské společnosti je však stále nastavený převážně proválečně. Od července do září došlo k mírnému poklesu podpory války ze 76 procent na 72 procent, ale během října se ustálila na 73 procentech. Podle portálu Re:Russia se jedná o ukazatel loajality k režimu.

Ve Voroněži protestují příbuzní zmasakrovaných branců

Odpor Rusů k probíhajícím vojenským akcím se projevuje i na konkrétních činech a akcích. Členové rodin a přátelé mobilizovaných mužů protestovali v ruské Voroněži před tamní prokuraturou. K akci se odhodlali po tom, co jejich příbuzní nastoupili k obraně fronty u obce Makiivka v Luhanské oblasti, kde téměř všichni zemřeli. Po ukrajinské dělostřelecké palbě jich z 570 přežilo pouze jednačtyřicet.

Ruskému serveru Verstka poskytl svědectví jeden z přeživších Alexej Agafonov. Uvedl, že velitel praporu mobilizovaným mužům z vojenské jednotky 2079 slíbil, že budou nasazeni patnáct kilometrů od frontové linie. V noci z 1. na 2. listopadu však celý prapor převezli na linii dotyku. Vojáci dostali rozkaz zakopat se a držet obrannou linii. Měli jen tři lopaty na prapor a neměli zajištěnou ochranu.

„Zakopali jsme se, jak nejlépe jsme mohli, ale ráno na nás začalo střílet dělostřelectvo, granátomety, minomety a vrtulníky. Když to všechno začalo, důstojníci okamžitě utekli. Mezi jednotlivými salvami jsme se snažili zakopat, ale okamžitě nás identifikovaly ukrajinské vrtulníky a jednoduše nás zasáhly. Z 570 lidí devětadvacet přežilo, dalších dvanáct utrpělo zranění a všichni ostatní zemřeli,“ vzpomíná Agafonov. Pro Verstku také popsal, že smluvní vojáci seděli ve třetí linii a odmítali bojovat.

Manželka dalšího mobilizovaného muže Anna, řekla Verstce, že přeživší branci žádají, aby je pustili domů. Příbuzní několika mobilizovaných mužů, kteří se dostali u Makiivky pod dělostřeleckou palbu, uspořádali v sobotu před voroněžskou prokuraturou shromáždění, na němž požadovali pravdu o osudu svých blízkých.

„Chtěli bychom požádat guvernéra a vyšší orgány, aby pomohli našim mobilizovaným mužům, kteří odešli z vojenské jednotky do Valuiki. V den, kdy přijeli na frontu, se museli postavit do první linie. Velení opustilo bojiště a uteklo, což zdůvodnilo tím, že se brzy vrátí a poskytne mobilizovaným vybavení. Po čtyřiceti minutách se nevrátili a začalo ostřelování z granátometů, minometů a dalších zbraní. Podle mobilizátorů trvala bitva tři dny. Naši vojáci přežili, jak nejlépe mohli… Nespali, nejedli, tři dny drželi linii a na rozdíl od velení nikam neutekli,“ napsali ve výzvě.

Ruští mariňáci nesouhlasí s vedením útoku u Pavlivky

Problém ovšem nemají pouze čerstvě mobilizovaní vojáci. Na sociálních sítích si stěžovali i členové 155. brigády námořní pěchoty Tichomořské flotily, která v posledních dnech měla utrpět značné ztráty v bojích nedaleko ukrajinské obce Pavlivka. Svou stížnost zveřejnili na Telegramu a adresovali ji guvernérovi Přímořského kraje Olegovi Kožemjakovi.

„Opět jsme byli vrženi do nepochopitelného útoku generála Muradova a jeho bratra ve zbrani Achmedova, aby si Muradov vysloužil prémie před Gerasimovem (náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, pozn. red.) a Achmedov dostal příslib k udělení vyznamenání Hrdina Ruska. V důsledku toho my a kamčatská námořní pěchota postupujeme na Pavlivku. V důsledku ,pečlivě‘ naplánované ofenzivy ,velkých velitelů‘ jsme za čtyři dny ztratili asi tři sta mužů a polovinu vybavení,“ popsali ruští vojáci útok na Pavlivku.

„Tento příspěvek zveřejňuji proto, že o situaci v Pavlivce se nahoře mluví už několik dní, a krev teče a teče,“ napsal na Telegramu válečný zpravodaj ruské státní televizní a rozhlasové společnosti VGTRK Alexandr Sladkov. „V Pavlivce je všechno špatně,“ píše se na prokremelském telegramovém účtu Wargonzo.

Guvernér Kožemjakov se obrátil na vojenskou prokuraturu, aby prověřila informace z účtů ruských válečných blogerů, kteří o výzvě mariňáků informovali. „Není vyloučeno, že informace vypustil protivník, tedy ukrajinské tajné služby,“ napsal Kožemjako na Telegramu. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že dotyčná jednotka velké ztráty na Ukrajině nezaznamenává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...