Větší porce naděje a úlevy nepřišla, hodnotí summit Trump–Putin Landovský

Nahrávám video
Interview ČT24: Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský hovořil o závěrech summitu na Aljašce
Zdroj: ČT24

Větší porce naděje a úlevy nepřišla, a to je smutné, zhodnotil summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce v sobotním Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. „Sehrálo se toho hodně v tom ornamentu okolo, ale to, na co svět čeká, tam nebylo,“ dodal s tím, že Trump ani Putin žádné konkrétní výsledky vzájemného jednání nepředstavili.

„Očekával jsem, že ten mír ve vzduchu by mohl být tím, co dá lidem dávku naděje, ale to nemáme. Ale máme tu obrovský diplomatický průlom Ruska z izolace, takže nějaký výsledek tu je,“ podotkl Landovský. Domnívá se přitom, že Trump podnikne další kroky v rámci svých snah přispět k vyřešení ruské války na Ukrajině, jelikož do toho investoval „značný politický kapitál“.

Trumpovy snahy, aby válka skončila za každou cenu, se však zatím podle Landovského nepotkaly s vůlí Kremlu. „Rusko bude využívat toho, že na frontě stále každý den něco málo získává. Ta dynamika Moskvě svědčí, takže se v klidu vrátí k válčení a odbude si to, že už není v diplomatické izolaci. A Donald Trump bude muset sledovat, nakolik to poškozuje jeho reputaci státníka,“ sdělil bývalý velvyslanec.

Pozornost dle Landovského zasluhuje také rozhovor, který Trump po summitu na Aljašce poskytl stanici Fox News. V něm kromě Ukrajiny zmínil také Čínu a čínsko-ruské vztahy. „Vlastně odhaloval americkou strategii, která se netýká jen Ukrajiny a Evropy, týká se vypořádání světové architektury, rovnováhy mezi mocnostmi. A v tom Amerika hraje úplně jinou ligu a roli než všichni v Evropě,“ domnívá se.

Americký zájem podle Landovského nekoresponduje s tím ukrajinským

„My vidíme tu věc úzkou klíčovou dírkou výstupů vůči Ukrajině, a Amerika s Ruskem si zatím řeší záležitosti týkající se svých vztahů, třeba odzbrojování,“ uvedl bývalý diplomat s tím, že americký zájem dle jeho názoru nekoresponduje se zájmem Ukrajiny a je koncentrován na Rusko a snahu rozbít „rusko-čínské partnerství bez hranic“.

Evropa podle Landovského není v pozici, kdy by mohla do snah šéfa Bílého domu ukončit ruskou válku na Ukrajině výraznějším způsobem zasahovat. „Pokud nedokážeme za tři a půl roku dostat tu válku pod kontrolu, abychom neztráceli další území, tak je velice těžké bránit americkým snahám o její ukončení za ne úplně rovných podmínek. Nemáme vlastní cíl a prostředky tomu adekvátní, abychom měli vlastní hru, pokud se nám tato hra nelíbí,“ podotkl.

Za nejpravděpodobnější podobu případné budoucí dohody o zastavení bojů na Ukrajině považuje Landovský zamrazení současné frontové linie a vytvoření nárazníkového pásma. Domnívá se, že „kouzlo nárazníkového pásma a podmínek okolo je v tom, že Rusko, Západ i Ukrajina v tom mohou vidět přidanou hodnotu, něco, kam mohou promítat své naděje na lepší bezpečnost“.

K různým variantám výměn území mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterých se spekuluje v médiích, je Landovský spíše skeptický. „Myslím, že když někdo ve válce získá nějaké území, nebo ho ubrání či drží, a pak přijde jednání, tak ho těžko bude odevzdávat, když za něj zaplatil tolik krve,“ zmínil. Územní výměna by dle něj v tuto chvíli také odporovala ukrajinské ústavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...