Velká novoroční demonstrace v Hongkongu. Protestovaly až statisíce lidí, stovky policie zatkla

Kritici vlády v Hongkongu zahájili nový rok další demonstrací za demokratické reformy. Podle organizátorů se akce zúčastnil milion lidí, místní úřady ale toto číslo nepotvrdily. Různá média uvádějí desítky až stovky tisíc protestujících. Od pokojného pochodu se oddělily skupiny radikálů, kteří se později střetli s policisty. Ti použili vodní děla a slzný plyn. Podle policie bylo na čtyři sta osob zadrženo.

Pochod, který byl další z více než půl roku trvajících manifestací za demokratické reformy, byl podle tiskových agentur většinou pokojný. Podle webu britského listu The Guardian začala akce v „karnevalové atmosféře,“ mnozí demonstranti přišli v kostýmech a mezi účastníky byli i rodiny s dětmi a starší lidé. 

Na akci ale přišly i skupiny radikálů, kteří rozbíjeli semafory či bankomaty a házeli na policisty dlažební kostky. I v předchozích měsících radikální demonstranti útočili na banky či obchody spojované s kontinentální Čínou.

K prvnímu většímu zásahu slzným plynem policie sáhla asi v polovině předpokládané trasy pochodu, když lidé začali ničit pobočku banky HSBC. Šlo o reakci na skutečnost, že banka zmrazila účty, z nichž organizátoři protestů hradili pomoc demonstrujícím.

Policie pak nařídila Občanské frontě za lidská práva, která pochod organizovala, aby akci zrušila a hodinu nato začala vyklízet ulice. Fronta však vydala prohlášení, v němž se hovoří o „krutém rozhodnutí“ nechat zrušit „první letošní povolené shromáždění kvůli absurdní zámince“. „Hongkongská vláda dává najevo neochotu naslouchat tomu, co říká dav, a upírá občanům právo na shromažďování,“ stojí v prohlášení.

The Guardian: Jeden z nejvyšších počtů zadržených od začátku protestů

Policisté na řadu míst dopravili vodní děla a obrněné vozy, aby donutili lidi odejít z ulic. Nepodařilo se jim to ale podle agentury Kjódó ani s pomocí slzného plynu. I o silvestrovské noci se střetli v Hongkongu radikálové s policisty, kteří použili slzný plyn i pepřový sprej.

Policie uvedla, že kvůli nezákonnému shromažďování a držení útočných zbraní zadržela na čtyři stovky osob. Web listu The Guardian poznamenal, že jde o jeden z nejvyšších počtů zadržených v jednom dni od začátku demonstrací.

Víc než půl roku protestů

Hongkong má za sebou více než šest měsíců protivládních protestů, jež začaly původně kvůli návrhu zákona, který měl umožnit vydávání lidí podezřelých z kriminální činnosti do pevninské Číny. Postupně se jejich požadavky rozšířily na pět bodů, z nichž jeden – stažení návrhu zákona o vydávání podezřelých do Číny – byl už splněn.

Demonstranti mimo jiné požadují amnestii pro zadržené protestující, nezávislé vyšetření brutálních policejních zásahů proti demonstrantům a demokratické volby. Chtějí také, aby úřady neoznačovaly manifestace jako „nepokoje“.

Účastníci manifestací se rovněž snaží přimět vedení Hongkongu, aby řešilo sociální problémy, jako je například nedostatek pracovních příležitostí. To zajímá především mladé lidi a studenty.

Demonstrace, které se odrážejí i na poklesu cestovního ruchu či maloobochodních tržeb, schvaluje podle průzkumu zadaného agenturou Reuters 59 procent občanů této bývalé britské kolonie. Tu předal Londýn pod správu Pekingu v roce 1997 s podmínkou, že čínská vláda bude Hongkong 50 let spravovat podle principu „jedna země, dva systémy“. Podle demonstrantů se ale Peking snaží dění v oblasti stále více kontrolovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 44 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...