Vědci objevili „zakázanou planetu“, která by podle dosavadních poznatků neměla existovat

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vědci objevili „zakázanou exoplanetu“
Zdroj: ČT24

Vesmírný objev, jaký nečekali ani sami objevitelé – 920 světelných let od Země je ke své hvězdě těsně přimknutá planeta, která by podle dosavadních astronomických poznatků vlastně neměla existovat. Těleso, které je o něco menší než Neptun a má vlastní atmosféru, se totiž nachází v oblasti, kde jsou kvůli horku a radiaci podle vědců planety odsouzené ke zkáze. Snad i proto mluví experti o „zakázané planetě“.

Rok na ní trvá 31 hodin a povrch by mohla mít rozžhavený na tisíc stupňů Celsia. Planeta je třikrát větší a dvacetkrát těžší než Země. Víc než samotnými čísly ale ohromila astrofyziky tím, že může vůbec existovat.

„Mysleli jsme si, že planeta velká zhruba jako Neptun by se tak blízko své hvězdy vypařila. Předchozí výzkumy v té oblasti žádné planety neukázaly, proto jsme jí říkali Neptunská poušť nebo Zakázaná oblast,“ uvedl Daniel Bayliss z fakulty fyziky Warwické univerzity. 

Objev s tuhým kořínkem dostal jméno NGTS-4b, a to podle soustavy dvanácti dalekohledů na vrcholu chilské hory Paranal. Evropským astronomům slouží právě k hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Velikost a doba oběhu se dá spočítat podle kolísání svítivosti mateřské hvězdy, když se planeta jednou za svůj rok dostane přímo mezi ni a teleskop.

Existence „zakázané planety“ budí otázky

Na nově objevené NGTS-4b průzkum podmínek pro život nepřipadá v úvahu. Nezodpovězených otázek proto zůstává dost. Radiace vyzařující z mateřské hvězdy na tak malou vzdálenost by měla planetu připravit o atmosféru a nechat jen skalnaté jádro. Jenže tahle svůj plynný obal zjevně má.

„Aby takováto ‚zakázaná planeta‘ vůbec mohla existovat, muselo se stát něco, na co jsme zatím nepřišli,“ poznamenal Daniel Bayliss.

Hypotéz mají vědci hned několik – od nezvykle slabé radiace až po možnost, že se atmosféra přece jen odpařuje, ale zatím to není poznat. Vyloučené není ani to, že se planeta na svou současnou orbitu dostala až nedávno – tedy před méně než milionem let – a nejsilnější aktivitě mateřské hvězdy se tak vyhnula. 

Pátrání po exoplanetách je v posledních letech úspěšné. Zhruba v polovině své dvouleté mise je americká družice TESS, od které si vědci slibují objev dvaceti tisíc planet. Zatím jich svět zná zhruba čtyři tisíce. TESS dokáže zachytit i objekty velikostí srovnatelné s naší planetou. První taková se našla v dubnu u hvězdy, která je vzdálená 53 světelných let od Země.  

„Budoucí mise, například chystaný dalekohled Jamese Webba, se budou moci soustředit na nejnadějnější planety objevené TESS, prozkoumat jejich atmosféru a hledat stopy prvků a molekul, které vidíme jako zásadní pro rozvoj života,“ popsala už dříve plány na zkoumání  vesmíru Jennifer Burtová z Massachussetského technologického institutu.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 19 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 7 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...