Ve Střední Asii jsou dosud neobjevené hroby Čechoslováků. Pátrání je ale složité

Nahrávám video
Události, komentáře: Pátrání po hrobech Čechoslováků ve Střední Asii přiblížil Radim Chrást z odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany a reportér ČT Tomáš Vlach
Zdroj: ČT24

Českým badatelům se nedávno podařilo v Tádžikistánu objevit hrob československých válečných zajatců z první světové války. Podobných míst, která dosud nebyla zdokumentována, jsou podle Radima Chrásta z odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany stovky. Jejich odkrývání ale komplikuje například nová zástavba nebo složitý přístup do některých zemí, včetně Ruska, podotkl v pořadu Události, komentáře reportér ČT Tomáš Vlach, který osudy těchto pomníků dlouhodobě mapuje.

Desítky tisíc Čechoslováků se za 1. světové války dostaly jako zajatci do Střední Asie a zemřely tam. Badatelé nedávno objevili další z míst, kde jsou jejich ostatky uložené. Náhrobek se nachází v obci Merchobod (dříve Dragomirovo) na severu Tádžikistánu na zahradě soukromého domu. Jeho majitelé o něj celé století pečovali.

V dobách první světové války sem úřady carského Ruska vozily ve velkém zajatce, mezi nimi i Čechy v rakousko–uherských uniformách. Pracovali tu na stavbě železnice a měli zde i hřbitov.

„V tomto konkrétním hrobě jsou pohřbeni vězni, váleční zajatci, kteří putovali přes celé Rusko daleko na Jih do tehdejší turkestánské gubernie. Někteří zřejmě zemřeli už rovnou ve vlaku, protože cesta trvala čtyři až pět týdnů, potraviny byly velmi nekvalitní a voda nakažená. Zajatci tak často přijížděli ve velmi špatném stavu,“ přiblížil v pořadu Události, komentáře člen Československé obce legionářské a organizátor pátrání Radim Chrást, který působí na odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.

Rodina obyvatele obce Širali Šaripova koupila daný pozemek krátce po rozpadu Sovětského svazu v roce 1992. „Do té doby tu žili krymští Tataři. O pomník se starali a po nich my,“ vysvětluje Šaripov, ke kterému zavítala delegace z Česka – příznivci vojenské historie, ale i specialisté z ministerstva obrany.

Hroby se zachovaly v dobrém stavu také kvůli muslimské tradici předávané z majitele na majitele, podle které každá rodina tyto mohyly ctí a stará se o ně.

Pomník většinou vznikl díky úsilí spoluvězňů, kteří se z malých finančních prostředků, které měli k dispozici, na hrob složili a nechali ho postavit, vysvětluje reportér ČT a autor reportáže o nálezu Tomáš Vlach. V hrobu byli pak společně pohřbeni s Čechy také Rakušané, Němci, Maďaři a také Turci. 

Češi ale mohou ležet i na jiných místech v zemi, například na pravoslavném hřbitově ve městě Chudžandu. Na seznamu, který mají čeští badatelé k dispozici, je pro dnešní Tádžikistán asi 270 konkrétních jmen. Mnozí ze zajatců jsou uvedeni na pomnících v českých městech a vesnicích.

Badatele čeká řada výzev

Hledat podobné hroby v místě, jako je Tádžikistán, je však velmi složité a předchází tomu velká příprava v podobě bádání po archivech, podotýká Chrást. „Dům se absolutně změnil, přestavěli ho. Museli jsme jezdit s místním taxikářem a vyptávat se místních lidí, kde je na zahradě pomník s německými nápisy,“ popisuje pozadí a překážky v hledání.

Podobné pátrání před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu probíhalo také v Rusku, kde je pozůstatků po československých vojácích zřejmě nejvíce. „Ta situace, která teď je, tak zmrazila veškeré aktivity tohoto druhu, veškeré objevování a pátrání, které je právě tam největší výzvou, protože stále existuje mnoho neobjevených hrobů v místech, kde legionáři působili, protože jich tam bylo 60 tisíc. Bohužel v současné době nevidíme, kdy by se na to dalo navázat,“ řekl Vlach, který se tématu věnuje delší dobu.

Další výzvou pro badatele je podle Radima Chrásta Turkmenistán, který je pro podobné akce velkou neznámou. „Víme ale, že tam máme spoustu mrtvých (československých vojáků), bohužel přístup do Turkmenistánu je podstatně komplikovanější,“ vysvětluje badatel.

Další pomyslnou stanicí v bádání podle Chrásta bude severní Kazachstán, kde se potkávají osudy tří různých skupin Čechoslováků, nejen zajatců, ale i legionářů a také „rudých Čechů“ – komisařů, kteří vstupovali do Rudé armády a byli popraveni přímo českými legionáři, například na nádraží v Petro-Pavlovsku, právě v severním Kazachstánu, dodává Chrást.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...