Ve Francii se stávkuje, k celonárodnímu protestu se přidali i úředníci či dopravci

Nahrávám video

Francii částečně ochromila celonárodní stávka pořádaná hned několika odborovými svazy. Zasáhla hlavně dopravu, ale připojili se i učitelé, úředníci nebo pečovatelské domy. Všichni požadují zvýšení platů kvůli vysoké inflaci. Pokračují i stávky zaměstnanců v ropném průmyslu, které způsobily nedostatek pohonných hmot.

Demonstranti se v hojném počtu sešli v ulicích Marseille, Rennes, Toulonu, Le Havru nebo Štrasburku, informuje server televize BFM TV. Největší průvod bude nejspíš ten v Paříži, který vyrazil ve 14:00 z Place d'Italie. Organizátoři stávky odhadovali, že po celé Francii bude na dvě stě demonstrací a pochodů.

Státní železniční podnik SNCF uvedl, že navzdory stávce vyjela polovina místních spojů, dálkové spoje nebyly výrazně narušeny. Společnost Eurostar kvůli stávce zrušila některé spoje mezi Paříží a Londýnem, informovala agentura Reuters.

V Paříži a okolí byl ráno mírně silnější provoz na silnicích, protože mnoho lidí v obavách z nedostupnosti veřejné dopravy volilo osobní auta, poznamenal server deníku Le Figaro. V regionu Île-de-France byly ráno kolony v celkové délce zhruba 375 kilometrů, což je mírný nadprůměr. Dopravní špička zasáhla Paříž o hodinu dříve, než je obvyklé.

Více než obvykle se museli ve vagonech mačkat cestující v příměstském vlaku RER D. Na nedokonalý provoz, výpadky a tlačenice jsou tam ale zvyklí. „Obvykle jezdím hodinu a půl, teď mi to trvá dvě až tři hodiny. A vůbec nevím, jak se dnes večer dostanu domů,“ řekla agentuře AFP Yera Dialloová.

Podle odpoledních údajů dopravce RATP vyjely tři ze čtyř příměstských vlaků RER a dvě třetiny městských autobusů. Na tramvaje a metro stávka neměla praktický žádný dopad, uvádí Le Figaro.

Odbory v energetice rozhodnou večer o pokračování protestu

Před největší francouzskou jadernou elektrárnou Gravelines se sešlo asi čtyři sta lidí. Stávka podle odborů ovlivnila chod jedenácti francouzských jaderných elektráren, připojili se k ní i zaměstnanci uhelné elektrárny Cordemais.

Odborový svaz CGT vyzval k pokračování stávky v TotalEnergies, přestože tato ropná společnost spolu s dalšími odbory v pátek uzavřela dohodu o sedmiprocentním růstu mezd. CGT ale požaduje desetiprocentní růst mezd, což zdůvodňuje vysokou inflací a obrovskými zisky, kterých teď energetické firmy dosahují. Vedení CGT v úterý večer na jednání rozhodne, zda a jak dlouho ještě pokračovat ve stávce.

Mluvčí vlády Olivier Véran ve vysílání stanice France 2 varoval, že vláda bude povolávat klíčové zaměstnance ropného průmyslu „tak dlouho, jak to bude nutné“. Další požadavek by vláda mohla vznést už v úterý, v minulém týdnu šlo zhruba o desítku pracovníků. „Blokování rafinerií, když jsme dosáhli dohody o mzdách, to není normální situace.“

Podpora stávkujících klesá

Podle průzkumu stanice BFM TV klesá podpora stávkujících zaměstnanců rafinerií u běžných Francouzů, stávku schvaluje čtyřicet procent dotazovaných, o dva procentní body méně než před týdnem. Po čtyřech týdnech stávek, kdy se na čerpacích stanicích stále tvoří fronty a pohonné hmoty jsou nedostatkové, stávku odsuzuje 48 procent dotazovaných. To je o osm procentních bodů více než před týdnem.

K ukončení stávek vyzval Roland Héguy, který vede odbory zastupující pracovníky hotelnictví a pohostinství. Cestovní ruch ve Francii zásadně trpí už růstem cen energií a pokud se lidé nemohou přepravovat, dopad na turismus by mohl být fatální, varoval Héguy podle listu Le Figaro.

Ministr vnitra Gérald Darmanin uznal, že ve Francii je problém s výší platů a požádal zaměstnavatele, aby, pokud je to možné, platy zvýšili.

Stávkující přišel podpořit na pařížské nádraží Gare de Lyon levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který dění přirovnal k občanským nepokojům ve Francii v květnu 1968. Francouze vyzval, aby jednotně čelili vládě a neustupovali.

K protestům vyzvalo i sedm odborových svazů pracovníků ve vzdělávání. Vadí jim plánovaná reforma odborného středního školství, kterou navrhuje prezident Emmanuel Macron. Ke stávce se podle školských odborů připojilo zhruba šest procent vyučujících a stejný podíl zaměstnanců ministerstva školství. Samotní studenti uvedli, že dopoledne zablokovali stovku středních škol po celé Francii, vláda hovoří o třiceti školách.

Prezident si zatím drží odstup a na protesty bezprostředně nereaguje, ale pro zvýšení platů se už vyslovili i někteří členové jeho vlády, kteří se obávají návratu žlutých vest. I proto, že jejich protesty začaly rovněž u pohonných hmot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...