Ve Francii se stávkuje, k celonárodnímu protestu se přidali i úředníci či dopravci

Nahrávám video
Události: Celonárodní stávka ve Francii
Zdroj: ČT24

Francii částečně ochromila celonárodní stávka pořádaná hned několika odborovými svazy. Zasáhla hlavně dopravu, ale připojili se i učitelé, úředníci nebo pečovatelské domy. Všichni požadují zvýšení platů kvůli vysoké inflaci. Pokračují i stávky zaměstnanců v ropném průmyslu, které způsobily nedostatek pohonných hmot.

Demonstranti se v hojném počtu sešli v ulicích Marseille, Rennes, Toulonu, Le Havru nebo Štrasburku, informuje server televize BFM TV. Největší průvod bude nejspíš ten v Paříži, který vyrazil ve 14:00 z Place d'Italie. Organizátoři stávky odhadovali, že po celé Francii bude na dvě stě demonstrací a pochodů.

Státní železniční podnik SNCF uvedl, že navzdory stávce vyjela polovina místních spojů, dálkové spoje nebyly výrazně narušeny. Společnost Eurostar kvůli stávce zrušila některé spoje mezi Paříží a Londýnem, informovala agentura Reuters.

V Paříži a okolí byl ráno mírně silnější provoz na silnicích, protože mnoho lidí v obavách z nedostupnosti veřejné dopravy volilo osobní auta, poznamenal server deníku Le Figaro. V regionu Île-de-France byly ráno kolony v celkové délce zhruba 375 kilometrů, což je mírný nadprůměr. Dopravní špička zasáhla Paříž o hodinu dříve, než je obvyklé.

Více než obvykle se museli ve vagonech mačkat cestující v příměstském vlaku RER D. Na nedokonalý provoz, výpadky a tlačenice jsou tam ale zvyklí. „Obvykle jezdím hodinu a půl, teď mi to trvá dvě až tři hodiny. A vůbec nevím, jak se dnes večer dostanu domů,“ řekla agentuře AFP Yera Dialloová.

Podle odpoledních údajů dopravce RATP vyjely tři ze čtyř příměstských vlaků RER a dvě třetiny městských autobusů. Na tramvaje a metro stávka neměla praktický žádný dopad, uvádí Le Figaro.

Odbory v energetice rozhodnou večer o pokračování protestu

Před největší francouzskou jadernou elektrárnou Gravelines se sešlo asi čtyři sta lidí. Stávka podle odborů ovlivnila chod jedenácti francouzských jaderných elektráren, připojili se k ní i zaměstnanci uhelné elektrárny Cordemais.

Odborový svaz CGT vyzval k pokračování stávky v TotalEnergies, přestože tato ropná společnost spolu s dalšími odbory v pátek uzavřela dohodu o sedmiprocentním růstu mezd. CGT ale požaduje desetiprocentní růst mezd, což zdůvodňuje vysokou inflací a obrovskými zisky, kterých teď energetické firmy dosahují. Vedení CGT v úterý večer na jednání rozhodne, zda a jak dlouho ještě pokračovat ve stávce.

Mluvčí vlády Olivier Véran ve vysílání stanice France 2 varoval, že vláda bude povolávat klíčové zaměstnance ropného průmyslu „tak dlouho, jak to bude nutné“. Další požadavek by vláda mohla vznést už v úterý, v minulém týdnu šlo zhruba o desítku pracovníků. „Blokování rafinerií, když jsme dosáhli dohody o mzdách, to není normální situace.“

Podpora stávkujících klesá

Podle průzkumu stanice BFM TV klesá podpora stávkujících zaměstnanců rafinerií u běžných Francouzů, stávku schvaluje čtyřicet procent dotazovaných, o dva procentní body méně než před týdnem. Po čtyřech týdnech stávek, kdy se na čerpacích stanicích stále tvoří fronty a pohonné hmoty jsou nedostatkové, stávku odsuzuje 48 procent dotazovaných. To je o osm procentních bodů více než před týdnem.

K ukončení stávek vyzval Roland Héguy, který vede odbory zastupující pracovníky hotelnictví a pohostinství. Cestovní ruch ve Francii zásadně trpí už růstem cen energií a pokud se lidé nemohou přepravovat, dopad na turismus by mohl být fatální, varoval Héguy podle listu Le Figaro.

Ministr vnitra Gérald Darmanin uznal, že ve Francii je problém s výší platů a požádal zaměstnavatele, aby, pokud je to možné, platy zvýšili.

Stávkující přišel podpořit na pařížské nádraží Gare de Lyon levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který dění přirovnal k občanským nepokojům ve Francii v květnu 1968. Francouze vyzval, aby jednotně čelili vládě a neustupovali.

K protestům vyzvalo i sedm odborových svazů pracovníků ve vzdělávání. Vadí jim plánovaná reforma odborného středního školství, kterou navrhuje prezident Emmanuel Macron. Ke stávce se podle školských odborů připojilo zhruba šest procent vyučujících a stejný podíl zaměstnanců ministerstva školství. Samotní studenti uvedli, že dopoledne zablokovali stovku středních škol po celé Francii, vláda hovoří o třiceti školách.

Prezident si zatím drží odstup a na protesty bezprostředně nereaguje, ale pro zvýšení platů se už vyslovili i někteří členové jeho vlády, kteří se obávají návratu žlutých vest. I proto, že jejich protesty začaly rovněž u pohonných hmot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...