Ve Francii padl absolutní teplotní rekord, na jihu země naměřili 45,9 stupně Celsia

V Gallargues-le-Montueux na jihu Francie naměřili 45,9 stupně Celsia, čímž byl stanoven nový rekord pro celou zemi. Kvůli vrcholící vlně veder tam ve čtyřech departementech platí výstraha nejvyššího stupně, což francouzská média označují za bezprecedentní. O „extrémním riziku“ hovoří také meteorologové v sousedním Španělsku, kde úřady oznámily první oběť vysokých teplot. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že vlny veder budou intenzivnější, delší, budou přicházet dříve a ustupovat později.

Ve Francii byl pokořen absolutní teplotní rekord z 12. srpna 2003, kdy v departementu Gard naměřili 44,1 stupně Celsia. Nejdřív meteorologové krátce před druhou odpoledne naměřili ve městě Carpentras severně od Marseille 44,3 stupně Celsia, necelou hodinu poté v obci Villevieille nedaleko Montpellieru 45,1 stupně Celsia a později odpoledne v obci Gallargues-le-Montueux v departementu Gard dokonce 45,9 stupně Celsia.

„Francie vstoupila do klubu evropských zemí, které mají národní rekord alespoň 45 stupňů Celsia (Bulharsko, Portugalsko, Itálie, Španělsko, Řecko, Severní Makedonie),“ napsal na Twitteru Francois Jobard z ústavu Météo-France. Už ve čtvrtek padl rekord pro měsíc červen, když v obci Montclus zaznamenali 43,5 stupně Celsia.

Kromě čtyř departementů s červenou výstrahou platí v dalších 76 správních oblastech varování druhého stupně.

Tisíce francouzských škol zrušily výuku, protože nemohou dětem zajistit bezpečné podmínky. Agentura AP napsala, že učitelé ze základní školy Victora Huga v Colombes u Paříže se svými žáky odešli ze tříd, kde se už nedalo dýchat, a celý den zůstanou venku ve stínu. Děti polévají vodou.

Ruší se i různé kulturní události, úřady rozdávají lahve s vodou a Paříž, Lyon či Marseille zakázaly provoz starších vozidel kvůli znečištění ovzduší, které se při vedrech ještě zhoršuje.

Podle tamního ministerstva zdravotnictví od vypuknutí vlny veder na začátku týdne čtyři lidé ve Francii utonuli. Ministryně Agnès Buzynová upozornila obyvatele, aby se nekoupali v příliš studené vodě, a minimalizovali tak riziko teplotního šoku. Také odrazovala od jakýchkoli venkovních sportovních aktivit poté, co severně od Marseille zřejmě podlehl úžehu muž při projížďce na kole.

Zavlažování pole ve Francii
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

V departementu Gard večer vyjížděli hasiči k přibližně 25 požárům, spojovaných s rekordními vedry. Tři lidé, včetně dvou hasičů, byli lehce zraněni. V plamenech se ocitlo i devět obydlí. Požáry v departementu rovněž zabily dva koně.

Jenom u obce Garons hořelo na padesáti hektarech, na dalších 35 hektarech pak hořelo u městečka Vauvert, kde bylo preventivně evakuováno asi 20 obydlí. Kvůli požárům bylo v regionu přerušeno také několik silničních spojení, včetně dálnice A54 mezi Nîmes a Arles. S požáry bojuje na tři sta hasičů a 150 četníků.

Španělsko hlásí první oběť

Kvůli horku tento týden zemřeli také dva lidé ve Španělsku – na jihu v Andalusii zemřel 17letý mladík, když se po práci na zahradě šel zchladit do bazénu, a na severu ve Valladolidu zemřel kvůli horku 93letý muž. 

Ve Španělsku by mohly teploty vystoupat na 42 stupňů Celsia a na severovýchodě země platí v řadě okresů rovněž nejvyšší, červený stupeň varování. V Katalánsku zároveň stovky hasičů celou noc pokračovaly v boji s rozsáhlým lesním požárem, který už v okolí obce Torre del Español spálil tisíce hektarů. Podle velitele požárníků Antonia Ramose region takto vážný požár od přelomu tisíciletí nezažil.

Extrémní vedra ve Francii a Španělsku zřejmě definitivně poleví až po víkendu. Například Paříž podle předpovědí zažije nejteplejší den v sobotu, kdy zde má být mezi 38 a 39 stupni.

Italské úřady vydaly varování před vysokými teplotami pro 16 měst a strážci pořádku rozdávají návštěvníkům památek v Římě vodu.

Ve východním Německu se o víkendu očekávají až 39stupňová vedra, což by znamenalo nové červnové rekordy. Ten nový pochází ze středy, kdy bylo v saském Bad Muskau a braniborském Coschenu naměřeno 38,6 stupně.

Rakousko považuje klimatickou změnu za největší riziko

Vlny veder považují odborníci z Rakouského panelu pro klimatickou změnu za největší riziko pro obyvatele této alpské země související s měnícím se počasím. Autoři studie varují, že při „mírné změně klimatu“ si v roce 2030 vedra vyžádají v Rakousku 400 mrtvých, do poloviny století to bude ročně okolo tisíce obětí extrémně vysokých teplot. 

WMO, která je jednou z agentur OSN, v pátek uvedla, že není vyloučeno, že letošek bude jedním z nejteplejších roků vůbec, což by znamenalo, že by roky 2015 až 2019 byly nejteplejším pětiletým obdobím od začátku měření. Podle WMO je příliš brzy na to jednoznačně přisuzovat současná horka změně klimatu, ale jsou „naprosto v souladu“ s extrémními jevy spojovanými s dopady vypouštění skleníkových plynů.

Už rakouský meteorologický ústav ZAMG podle agentury APA informoval, že letošní červen byl v Rakousku nejteplejší, nejslunnější a nejsušší od dob, kdy se s měřeními začalo. Srážek spadlo o 57 procent méně, než je průměr, teploty byly oproti průměru o 4,7 stupně vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...