V záporožské elektrárně explodovaly dvě střely, uvádí ruská okupační správa

Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila v úterý ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.

Rusko tvrdí, že Ukrajina se ostřelováním snaží narušit inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Mise je momentálně na cestě, po poledni dorazila podle CNN do Kyjeva.

„Dnes v 6:50 (v úterý místního času, 5:50 SELČ) ozbrojené síly Ukrajiny útočily na Záporožskou jadernou elektrárnu a pobřežní linii města (Enerhodaru),“ tvrdí zástupce ruské okupační správy Enerhodaru. „Použili velkorážní dělostřelecké zbraně. V důsledku toho jsme zaznamenali dva výbuchy nedaleko skladu vyhořelého paliva.“

Moskva: Radiační situace je normální

O dvou zásazích ukrajinského dělostřelectva na území elektrárny v úterý hovořilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého se jeho silám podařilo sestřelit ukrajinský bezpilotní letoun. Dron dopadl na střechu budovy, kde je uskladněno jaderné palivo a jaderný odpad. Tyto zprávy nelze nezávisle ověřit.

Ministerstvo obrany v Moskvě zároveň uvedlo, že radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální. 

Satelitní snímky jaderné elektrárny od společnosti Maxar Technologies, které v pondělí večer zveřejnila stanice CNN, ukazují, že se na střeše budovy objevily čtyři díry, zhruba 150 metrů od nejbližšího reaktoru. Snímky na Telegramu sdílel také člen okupační oblastní správy Vladimir Rogov, podle kterého jsou důkazem, že Ukrajinci na zařízení útočí.

CNN se podařilo ověřit pravost snímků, nelze však zjistit, která strana místo ostřelovala. Na satelitních snímcích je kromě zasažené střechy vidět i tři ruské obrněné transportéry, které jsou zaparkované v areálu. Rusko opakovaně tvrdí, že v elektrárně nemá žádnou těžkou techniku. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přijal v Kyjevě šéfa MAAE Rafaela Grossiho. „Důvěřujeme vašim odborníkům. Chtěli bychom ale, aby to byla nejen kontrola,“ prohlásil s tím, že za důležité považuje požadavky ze strany agentury i OSN, aby Rusko stáhlo z elektrárny všechny síly a došlo k demilitarizaci zařízení.

Podle Zelenského je takový scénář jediným způsobem, jak eliminovat rizika. „Je to jedna z prioritních bezpečnostních otázek pro Ukrajinu a celý svět,“ zdůraznil prezident.

Největším rizikem je poškození paliva

Podle jaderné fyzičky z Katedry jaderných reaktorů Jaderné a fyzikálně-inženýrské fakulty ČVUT Lenky Frýbortové ale není důvod k panice, protože největší úniky radioaktivity, které se mohou objevit, vycházejí z toho, že dojde k poškození jaderného paliva, což by bylo v důsledku tavení. „A k tomu dojde pouze v případě, že by došlo k masivnímu poškození kontejnmentu (ochranný obal reaktoru, které jsou vystavěné z oceli a betonu, pozn. red.).“

„Co je podle mého pravděpodobnější, je poškození některého ze skladů s vyhořelým palivem, případně některého z pomocných provozů, které mají za úkol zpracovávat nízkoaktivní radioaktivní odpady. Je potřeba si však uvědomit, že aktivita těchto materiálů je nižší, tudíž pokud by došlo k poškození z některých těchto zařízení, tak by podle mého vzniklo stejně nebezpečí jen na území elektrárny,“ odhaduje Frýbortová.

Podle ní je MAAE ve stálém kontaktu s ukrajinským státním dozorem a ten je v kontaktu s personálem elektrárny. Pokud by však přesto k přerušení kontaktu došlo, má agentura k dispozici hustou síť měřících stanic pokrývající celou Evropu, které vyhodnocují úrovně radioaktivity.

„Pokud by došlo k únikům, během několika málo hodin by je zachytily i vzdálenější stanice, a na základě toho, co by naměřily, jsme schopni identifikovat, o jakou událost by se pravděpodobně jednalo,“ ubezpečuje jaderná fyzička. Osobně ale prý bude dávat zodpovědnost za jakékoli neštěstí Rusům, protože „tam nemají co dělat“.

Záporožskou jadernou elektrárnu od března okupují ruské invazní síly. Kyjev i Moskva shodně popírají, že by na největší jadernou elektrárnu v Evropě jakkoliv útočily, a z pokračujícího ostřelování trvale obviňují protistranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 47 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...