V západním Německu vztyčila marxistická strana sochu Lenina pocházející z Česka

Nahrávám video
Události ČT: V Německu vztyčili sochu Lenina pocházející z Česka
Zdroj: ČT24

V západoněmeckém Gelsenkirchenu stojí od soboty socha bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, kterou ve městě nechala instalovat krajně levicová Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD). Sobotního slavnostního odhalení dvoumetrové sochy, která byla odlita v roce 1957 v někdejším Československu, se zúčastnilo několik stovek lidí. Město se pokoušelo instalaci sochy zabránit, zákaz ale nakonec zvrátil správní soud.

Městská část, kde socha nově stojí, je toho názoru, že Lenin ztělesňuje násilí, útisk, teror a nezměrné lidské utrpení, které zachvátilo Sovětský svaz po bolševické revoluci v roce 1917. Domáhala se proto u soudu toho, aby takový „antidemokratický“ symbol strana na veřejném místě instalovat nemohla. Svůj požadavek však zdůvodnila tím, že socha ohrožuje památkovou hodnotu přilehlých budov, což soud v Münsteru v březnu odmítl.

Předsedkyně MLPD Gabi Fechtnerová se naproti tomu domnívá, že revoluční vůdce je „světoznámým pokrokovým myslitelem a bojovníkem za svobodu a demokracii pro masy“. Podle levicové strany jde o vůbec první Leninovu sochu na území někdejšího západního Německa, která se prý k dělnickému městu, jakým je podle ní Gelsenkirchen, skvěle hodí.

Socha přitom není nová, němečtí komunisté ji odkoupili ze středočeských Hořovic, kde stála do sametové revoluce. Přes rakouského obchodníka ji koupila Marxisticko-leninská strana Německa. Extrémně levicovou organizaci, ke které se hlásí tři tisíce lidí, dlouhodobě sleduje vnitřní rozvědka.

Před odhalením sochy se u řečnického pultu vystřídala řada mluvčích, kteří hovořili například o nebezpečí kapitalismu. Lenin, který stojí v zamyšlení s rukou v bok, se nakonec objevil za hlasitého potlesku, následoval zpěv Internacionály.

Zatímco v Německu mají od soboty o jednu kontroverzní sochu navíc, v mnoha západních státech naopak v posledních týdnech z veřejného prostoru mizí sochy osobností, které jsou spojovány s rasovým útlakem. Jde o součást protestů proti rasismu a policejní brutalitě, které vyvolala květnová smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

V USA tak zmizely například sochy Kryštofa Kolumba či představitelů Konfederace, která za americké občanské války v 19. století hájila otroctví. V Británii byla stržena socha Edwarda Colstona, který v 17. století vydělal jmění na obchodu se západoafrickými otroky, v Belgii se hněv zaměřil proti sochám krále Leopolda II., za jehož vlády země krvavě kolonizovala Kongo. Na Novém Zélandu pak nechali odstranit sochu britského velitele Johna Fanea Charlese Hamiltona, který bojoval s domorodými Maory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...