V Polsku osvobodili školáky od domácích úkolů. Učitelé mluví o zbrklosti

Nahrávám video

Vláda Donalda Tuska vydala nařízení, které na základních školách v celém Polsku od začátku dubna zásadně omezuje zadávání domácích úkolů. Změna má reformovat systém vzdělávání a jeho příliš velký důraz na plnění povinnosti, a naopak malou kreativitu. Ministryně školství zároveň věří, že to zlepší duševní zdraví školáků. Podle kritiků je ale rozhodnutí příliš radikální a jeho zavedení neprovázela hlubší odborná diskuse.

Jedenáctiletá Ola Kozaková z předměstí Varšavy má mnohem více času na své koníčky: hudbu a malování. Polské ministerstvo školství totiž rozhodlo o tom, že výrazně omezí zadávání domácích úkolů na základních školách. Opatření vstoupilo v platnost na začátku dubna. Ola a s ní zástupy dalších školou povinných dětí tak mají za sebou první týdny, ve kterých si po vyučování užívají větší porci volného času.

Ola to vítá, protože domácí úkoly se jí příliš nelíbily. „A ve skutečnosti nedávaly smysl, protože většina lidí v mé třídě je ráno opsala od někoho, kdo domácí úkol udělal.“

Zrušením domácích úkolů za vyšší kreativitu

Zákaz domácích úkolů reaguje na širokou diskusi o potřebě změny vzdělávacího systému. Ten podle kritiků klade dlouhodobě přílišný důraz na povinnosti a nepodporuje kritické myšlení ani kreativitu.

Nová pravidla tak učitelům už nedávají možnost dávat dětem v prvních až třetích třídách práci na doma. Pro čtvrté až osmé ročníky jsou domácí úkoly nepovinné a nelze je zahrnout do klasifikace.

Pro žáky zjevná výhra, rodiče mohou mít pocity spíše smíšené. „Moc mě to netěší, protože je to (domácí úkoly) jakýsi způsob, který dítěti pomáhá upevnit nabyté vědomosti. A (pro rodiče) je to způsob, jak si udržet přehled o tom, co dítě skutečně umí, i o tom, se děje ve škole,“ říká Magda Kozaková, matka Oly.

Otec Pawel Kozak je smířlivější. „Zdá se, že domácí úkoly byly hlavním důvodem, proč děti nemají rády školu. Takže opravdu doufám, že z dlouhodobého hlediska to bude změna k lepšímu.“

Učitelé kritizují zbrklost, ministryně se za rychlost chválí

Podobně rozdělená je i odborná veřejnost v Polsku. Někteří pedagogové se domnívají, že stopka domácím úkolům může být ukvapená. Obecně si učitelé myslí, že se to stalo příliš rychle, příliš zbrkle a že se o tom příliš málo mluvilo, řekl vedoucí Unie polských učitelů Slawomir Broniarz.

Ministryně školství Barbara Nowacka oznámila zavedení nového přístupu k domácím úkolům zhruba měsíc po nástupu do úřadu. Ale právě v této rychlosti a rozhodnosti vidí největší devizu.

„Když jsem četla výzkumy týkající se duševního zdraví dětí, jejich přetížení učením, příčin depresí, napětí, stresu nebo ztráty zájmu o učení, tak jedním z faktorů, který se dal nejrychleji odstranit, byla zátěž domácích úkolů,“ řekla.

Zátěž, či údajná zátěž domácími úkoly byla loni také jedním z důležitých předvolebních témat a v průběhu kampaně získala značnou pozornost.

Komentátor webu denik.cz Luboš Palata řekl, že rušení úkolů je v zemi pokusem o inkluzi. V Polsku jsou výrazné sociální rozdíly a pro školáky ze znevýhodněných rodin bylo náročnější úkoly zpracovávat. „Je to šance pro rodiny ze sociálně chudších rodin vyrovnat krok s bohatšími rodinami," domnívá se komentátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...