V Německu začalo pracovat nové velitelství NATO pro zbrojní pomoc Ukrajině

Ve Wiesbadenu na západě Německa začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků, oznámil ve středu šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Na jeho pozvání se večer také sejdou vybraní evropští státníci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Velitelství známé jako NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine, Bezpečnostní asistence a výcvik pro Ukrajinu), na jehož vzniku se členské státy NATO dohodly letos v létě na summitu ve Washingtonu, nyní přebírá zodpovědnost od amerických a dalších mezinárodních útvarů.

„Dnešek (středa) je dobrým dnem pro Ukrajinu i pro NATO,“ prohlásil americký generál Christopher Cavoli, který je velitelem sil Severoatlantické aliance v Evropě a zároveň šéfem armády USA v Evropě.

Přesun odpovědnosti na alianční struktury média vysvětlují i nejistotou před lednovým nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu, protože panuje nejistota, zda Spojené státy budou nadále pokračovat v rozsáhlé pomoci Ukrajině v její obraně před ruskou invazí.

Chod velitelství bude zajišťovat asi sedm set vojáků, zhruba čtyřicet z nich vyčlenilo Německo. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v létě v rozhovoru s Radiožurnálem řekl, že několik pozic je ve Wiesbadenu vyčleněno i pro české důstojníky.

Evropští státníci a Zelenský

Generální tajemník NATO Mark Rutte svolal na středeční večer do Bruselu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zástupci několika dalších evropských zemí, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Tématem jednání má být poskytnutí další pomoci válkou zmítané zemi, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu, ale i možné budoucí mírové rozhovory. Zelenskyj v úterý zmínil, že by se debata mohla vést i o rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině.

Schůzky se má podle agentury DPA účastnit rovněž německý kancléř Olaf Scholz, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministr zahraničí David Lammy a polský prezident Andrzej Duda.

Ukrajinský prezident mezitím už hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který prohlásil, že Francie považuje posílení Ukrajiny za svou absolutní prioritu. Paříž bude nadále Ukrajině dodávat „prostředky k obraně a k tomu, aby Ruská agrese selhala“, uvedla Macronova kancelář.

Ukrajinský prezident k jednání se svým francouzským protějškem později na síti X napsal, že se soustředili na klíčové priority pro posílení pozice Kyjeva vůči ruské vojenské agresi. „Pokračovali jsme v práci na iniciativě prezidenta Macrona ohledně přítomnosti jednotek na Ukrajině, které by mohly přispět ke stabilizaci cesty k míru,“ uvedl dále Zelenskyj. Macron poprvé možnost nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině zmínil v únoru, podotkla agentura Reuters.

Například protivzdušná obrana je jedním z největších problémů, připomněl brigádní generál v záloze František Mičánek, který zároveň působí i na Vysoké škole CEVRO. „Rusko bombarduje Ukrajinu takřka každý den, má obrovské množství prostředků vzdušného napadení – od klouzavých bomb až po balistické rakety středního doletu,“ poznamenal.

Zabezpečit protivzdušnou obranu pro Ukrajinu je kvůli její rozloze „takřka nemožné“, pokračoval. Relativně dobře se však Kyjevu daří chránit alespoň nejdůležitější části kritické infrastruktury a klíčová města, zmínil.

Nahrávám video

Neumí si však představit rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině, o nichž v uplynulých dnech Zelenskyj hovořil. „Pokud se podívám na Evropu, tak myslím, že i Donaldu Trumpovi je jasné, že v Evropě se velmi těžko bude hledat země, která není součástí Severoatlantické aliance. A když náhodou není, tak nemá odpovídající armádu a možnosti, aby byla schopna zabezpečit nějaké demilitarizované pásmo,“ uvedl.

Přítomnost evropských vojsk z NATO na ukrajinském území je tak podle něj něčím, s čím Rusko absolutně nebude souhlasit. „Bylo by to v podstatě předání kontroly Ukrajiny Severoatlantické alianci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...