V Německu stojí před soudem někdejší dozorce jednotek SS, je mu 100 let

Nahrávám video

Za přísných bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií v Německu začal proces s bývalým dozorcem v koncentračním táboře Sachsenhausen. Muž, kterému je 100 let, se zodpovídá z napomáhání k vraždám 3518 vězňů. Je to jeden z posledních procesů, který Německo 76 let po skončení druhé světové války vede s pomocníky nacistického režimu.

Josef S., jak je bývalý dozorce z řad nacistických oddílů SS uváděn, začal v Sachsenhausenu nedaleko Berlína pracovat v lednu 1942 jako jedenadvacetiletý. Shodou okolností by proces, který začal a pro který je ještě plánováno 21 jednacích dní, měl skončit v lednu 2022, tedy po 80 letech od chvíle, kdy obžalovaný do Sachsenhausenu přišel. Pracoval zde do konce války.

Pro nacisty byl Sachsenhausen vzorový koncentrační tábor. Bylo to místo masových poprav, hladu a otrocké práce, mezi lety 1936 až 1945 jím prošlo přes dvě stě tisíc vězňů. Drastické podmínky nepřežilo na 60 tisíc z nich. Peklem tábora prošel například malíř Josef Čapek nebo na 1200 českých studentů, zatčených po protestech v roce 1939. 

Prokuratura Josefovi S. klade za vinu mimo jiné zastřelení sovětského válečného zajatce, podíl na vraždách zajatců plynem a na smrti dalších, kteří kruté zacházení a hlad nepřežili. K žalobě se připojilo i několik přeživších a také příbuzných obětí. Thomas Walther, který část rodin zastupuje, řekl, že proces je pro oběti mimořádně důležitý. „Budou vyslyšeni, což se dosud pořádně nestalo,“ řekl.

I kdyby se Josefovi S. neprokázala konkrétní vražda, podle německého práva coby kolečko ve zločinné mašinerii napomáhal jejímu fungování. Obžaloba zní: Spoluvina na vraždě ve více než tři a půl tisících případech.

Úřady posílily policejní ochranu procesu. Ten se z kapacitních i bezpečnostních důvodů nekoná v soudní budově, ale v tělocvičně vězení nedalo místa, kde stoletý obžalovaný žije.

Opožděná spravedlnost

Obhájce obžalovaného Stefan Waterkamp se podle televize RBB domnívá, že soud je sice v pořádku, ale přišel příliš pozdě. „Přinesl by více klidu a pokoje a také spravedlnosti, kdyby se odehrál v sedmdesátých, osmdesátých nebo devadesátých letech,“ řekl.

Německá justice ovšem v posledních letech stíhá podezřelé válečné zločince bez ohledu na jejich vysoký věk, postup hájí hledáním spravedlnosti pro oběti nacistických zvěrstev. Josefa S. dostal před soud Thomas Will. Tomu se přezdívá německý lovec nacistů č. 1.

Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibor Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let. Demjanjuk byl nakonec odsouzen za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů k pěti letům vězení, k výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.

Z napomáhání k vraždám více než jedenácti tisíc vězňů za druhé světové války se nyní v Německu zodpovídá také šestadevadesátiletá bývalá sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Ta strávila několik dní ve vazbě, neboť se nedostavila na začátek procesu. Podle prokuratury žena přepisovala rozkazy velitele tábora k popravám či seznamy deportovaných do Osvětimi.

Loni pak soud udělil dvouletý podmíněný trest muži, který za války pracoval v táboře Stutthof jako dozorce. V době verdiktu mu bylo 93 let. Prokuratura ho obžalovala z napomáhání k vraždám více než pěti tisíc vězňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...