V Německu může podle úřadů kdykoliv dojít k teroristickému útoku

V Německu může i v budoucnu kdykoliv dojít k teroristickému útoku. Ve své zprávě za loňský rok to uvedla německá kontrarozvědka. V zemi nyní Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) registruje 774 osob, od nichž může pocházet teroristické nebezpečí.

Loni se v Německu stal jeden teroristický útok, při němž v Hamburku mladý Palestinec nožem jednoho člověka zabil a dalších šest zranil. Dalším pokusům o útok se úřadům podařilo zabránit. Letošní vývoj, kdy se podařilo odhalit například muže, který připravoval bombu s vysoce jedovatým ricinem, podle ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) dokládá, že nebezpečí nepolevuje.

„Islamistický terorismus představuje nadále vysoké ohrožení pro spolkovou republiku,“ zdůraznil také šéf BfV Hans-Georg Maassen, který varoval i před navrátilci z území takzvaného Islámského státu. „Budeme dělat vše pro to, aby nedošlo k útokům, ale nemůžu dát žádnou záruku,“ podotkl.

Německá kontrarozvědka varovala i před pokračujícími pokusy zahraničních mocností nabourat se do vládních počítačových sítí. Podle BfV za nimi stojí především Rusko, Čína a Írán.

Zdrojem nebezpečí jsou pravicoví a levicoví extremisté, ale i radikální islamisté

Přetrvávající nebezpečí se dá sledovat třeba na počtu osob, které úřady považují za potenciální útočníky. Zatímco v červnu 2016 jich bylo kolem 500, nyní jich je 774. Nadále stoupá také počet salafistů, tedy radikálních islamistů. Před dvěma lety jich úřady registrovaly 9700, loni už 10 800.

Výrazným zdrojem ohrožení jsou podle BfV nadále pravicoví i levicoví extremisté. Úřad loni registroval 12 700 pravicových extremistů ochotných použít násilí (v roce 2016 jich bylo 12 100) a devět tisíc k násilí připravených levicových radikálů (v roce 2016 jich bylo 8500). V obou případech jde o zatím rekordní počty.

Čísla za rok 2016 loni překonal také počet trestných činů ze strany extrémní levice. BfV jich zaznamenal 6393, oproti 5230 z předloňského roku. Výrazně stoupl především počet násilných útoků levice na policii. Zatímco předloni se jich odehrálo 687, loni jich bylo 1135, což představuje nárůst o 65 procent. Za značnou část z něj byly zodpovědné násilné demonstrace během summitu skupiny G20 v Hamburku, které Seehofer znovu tvrdě odsoudil.

Počet trestných činů, za nimiž stáli pravicoví radikálové, sice klesl ze 22 471 na 19 467, ale i tak zůstává na vysoké úrovni. Přes 770 těchto činů bylo násilných a směřovalo proti cizincům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...