V Kodani vzplála historická budova burzy, její ikonická věž se zřítila

Nahrávám video

V historické budově burzy cenných papírů v Kodani vypukl požár. Jde o jednu z nejznámějších staveb dánského hlavního města. Plameny zachvátily věž, která se zřítila. Všichni lidé, kteří se nacházeli uvnitř, stihli včas uniknout. Příčina požáru zatím není známá. Na podzim měla dánská metropole oslavit 400 let od jejího vzniku, na místě probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce.

Požár, který patrně začal ve střešní části budovy, se následně rozšířil na většinu objektu a části střechy se propadly, řekl mluvčí hasičů Jakob Vedsted Andersen. „Hašení je velmi složité,“ dodal a upozornil přitom, že do některých částí objektu nemohou hasiči vůbec vstoupit, protože je to příliš nebezpečné.

Podle mluvčího se na likvidaci ohně podílí kolem sto dvaceti lidí. Ti jsou zhruba uprostřed hašení požáru, který se jim ale již podařilo dostat pod kontrolu. Polovina budovy se údajně již uvnitř zhroutila, obvodové zdi ještě stojí, ovšem plameny je také narušují. Zřícení celé stavby hasiči bezprostředně neočekávají, záchranné práce však mají trvat celý den.

Historická stavba ze 17. století přišla o ikonickou, 56 metrů vysokou věž ve tvaru čtyř propletených dračích ocasů. Její součástí byly také tři korunky symbolizující blízké vztahy Dánska, Norska a Švédska. Věž se v důsledku požáru zřítila na střechu.

Budova procházela rekonstrukcí, jejímž cílem bylo vrátit stavbě podobu z doby vzniku. Nyní už v ní nesídlí dánská burza, ale průmyslový svaz a obchodní komora. Všichni lidé nacházející se uvnitř stihli budovu včas opustit, někteří vynášeli ven historické obrazy. Dánský ministr kultury Jakob Engel-Schmidt už slíbil, že Kodani její symbol vrátí.

Policie vyzvala občany, aby nejezdili do centra Kodaně, nad nímž se vznáší hustý dým. Nařídila také evakuaci domů v ulici, kde stará burza stojí, ministerstva financí i jednoho křídla sousedního paláce Christiansborg, v němž sídlí parlament. V evakuované části paláce mají kanceláře někteří poslanci a novináři. K uzavření oblasti a „zajištění cenných předmětů“ bylo povoláno na devadesát příslušníků armády.

Nahrávám video
Zdroj: EBU/Gunnar Lenzin, X/usman_cph, EBU/Chistian Sforzini Graugaard, X/DKDerSker, X/Cooganhagen

„Probudili jsme se do smutné podívané,“ uvedl v prohlášení dánský král Frederik X. Jeho matka Margrethe II., která letos abdikovala ve prospěch svého syna, zrušila část oslav svých úterních 84. narozenin. „Bolí to duši Dánů, léta historie jdou do plamenů,“ řekla dánské veřejnoprávní televizi premiérka Mette Frederiksenová.

„Strašlivé záběry z burzy. Je to tak smutné. Tato ikonická budova pro nás pro všechny hodně znamená. Tento okamžik je náš Notre-Dame,“ napsal na síti X také ministr obrany Troels Lund Poulsen.

„Toto je náš Notre-Dame,“ řekl dánské televizi místní obyvatel Henrik Grage s odkazem na požár pařížské katedrály Notre-Dame z dubna 2019.

„Čtyři sta let dánského kulturního dědictví v plamenech,“ posteskl si na síti X ministr kultury Jakob Engel-Schmidt.

Dominanta Kodaně

Kodaňská burza sice není tak slavná jako pařížský chrám, ale pro dánskou duši je to jedna z dominant hlavního města, přiblížila skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. „Váže se k ní taková pověst, že ty čtyři spletené dračí ocasy, které vytvářely věž na budově už od jejího postavení v 17. století, ji ochraňovaly. Kodaň lehla popelem mnohokrát, i okolní budovy zachvátily plameny častokrát, ale burza stála. A to dnes ráno přestalo platit.“

Nahrávám video

Historická burza je podle ní výjimečná i architektonicky. „Je to příklad architektury inspirované z Holandska, říká se jí severská renesance. Budov ve stejném slohu je v Kodani celá řada a vytvářejí její dominantu, jsou to ty nejfotografovanější a nejfotogeničtější motivy,“ dodala Březinová.

Stavba z roku 1625 stojí blízko dánského parlamentu Folketing, jehož části také byly evakuovány, i královského paláce Christiansborg. Na takzvaném palácovém ostrově (Slotsholmen) ji nechal postavit dánský král Kristián IV. s cílem proměnit Kodaň ve velké obchodní centrum. Památka byla oblíbeným cílem turistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...