V Iráku se pohřešují statisíce lidí. Jde o oběti Husajnovy diktatury, teroristů i náboženských střetů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Stovky tisíc nezvěstných v Iráku
Zdroj: ČT24

I bezmála dvacet let od pádu diktátora Saddáma Husajna pohřešují irácké úřady stále desetitisíce lidí. Osud řady obětí represí i místa masových hrobů se daří rozkrývat jen velmi pomalu. Mnohé rodiny ale postrádají své blízké i po následných teroristických útocích takzvaného Islámského státu nebo po střetech mezi sunnity a šíity. Celkové počty nezvěstných tak narostly do stovek tisíc.

Po svém mrtvém bratrovi pátrá například Mohammed Hazem. Za účast na neúspěšném povstání proti Saddámově vládě v roce 1991 byli oba spolu s dalšími lidmi střeleni do hrudi a pohozeni do masového hrobu.

Mohammed masakr přežil. Když se zotavil, čekal dlouhé roky, než se mohl vrátit zpět na místo, kde se hromadné hroby nacházely. Během vlády diktátora Husajna se na místo nikdo neodvážil. Naděje přišla s americko-britskou operací, která v březnu 2003 odstartovala pád režimu. Až tehdy se na místa dostali vyšetřovatelé.

Práce ale byly chaotické a postupovaly velmi pomalu. Komplikovaly je vnitřní konflikty a útoky islámských radikálů, kteří se snažili vyvolat nenávist mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity. Po dvaceti letech se tak podařilo expertům rozkrýt stále jen zlomek tragédie.

„Úřady oficiálně registrují víc než 250 tisíc pohřešovaných osob. My jsme dosud fyzicky obdrželi a prozkoumali pozůstatky víc než čtyř tisíc osob. To číslo je v porovnání s počtem pohřešovaných opravdu nízké. Celkový údaj registrovaný vládou je navíc pouze přibližný,“ uvádí Jasmine Siddiqová, vedoucí rozkrývání masových hrobů z iráckého ministerstva zdravotnictví.

Irák pohřešuje nejvíc lidí ze všech zemí

Nejasnosti přitom v zemi panují i kolem mnohem mladších masakrů, které měla na svědomí teroristická organizace Islámský stát nebo náboženské konflikty. 

Odpovědi hledá i Madžíd a jeho manželka Nadia. Se svým synem, armádním zdravotníkem, mluvili naposledy před masakrem na základně Camp Speicher v roce 2014. Sunnitští radikálové tam tehdy z tisíců kadetů oddělili všechny, kteří se hlásili k jiné víře, a na místě je povraždili. Zda byl mezi stovkami obětí i jejich syn, dodnes nevědí. 

„Když mluvíme s pozůstalými a ptáme se jich: Co požadujete? Většina z nich odpovídá: Chceme vědět, kde jsou naši blízcí a co se s nimi stalo,“ říká Natia Navrouzová z neziskové organizace Jazda.  

Otázek je stále mnohem víc než odpovědí. Někteří pozůstalí se smiřují s tím, že se pravdu nikdy nedozvědí. Jiní se nevzdávají ani po desítkách let a stejně jako Mohammed Hazem doufají, že ostatky svých blízkých jednou pohřbí. „Země, která se nestará o svou minulost a nezaznamenává ji, nemůže zachovat svou přítomnost ani budoucnost,“ podotýká Mohammed.

Podle Červeného kříže pohřešuje právě Irák ze všech zemí nejvíc lidí. Přestože přesná čísla nejsou k dispozici, podle odhadů jde až o stovky tisíc osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...