V době stěhování ambasád přišlo Česko s malým krůčkem. V Jeruzalémě otevřelo honorární konzulát

Česko otevřelo honorární konzulát v Jeruzalémě. Dopoledne se konal ceremoniál, který oficiálně zahájil činnost úřadu. V čele stane izraelský podnikatel českého původu Dan Propper. Svůj přínos české diplomacii vnímá hlavně z hlediska ekonomických vztahů a kontaktů s místními obchodníky. Do konce roku by se v Jeruzalémě mělo otevřít i České centrum.

„Svůj přínos vidím hlavně z hlediska ekonomických vztahů vzhledem k tomu, že jsem velmi dobře spojen s místní byznysovou komunitou. Na základě vlastní dobré zkušenosti také podporuji investice v České republice,“ řekl Propper, který má poblíž Teplic továrnu na výrobu náhražek masa ze sóji. Podnik se nachází nedaleko místa, kde na začátku 20. století začal podnikat jeho dědeček.

Plán otevřít honorární konzulát v Jeruzalémě oznámil letos v dubnu předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO). Jméno konzula zveřejnila česká diplomacie o několik dní později, když prezident Miloš Zeman hostil na Hradě oslavy 70. výročí založení Izraele.

Oficiální souhlas izraelské strany s působením v roli konzula převzal Propper v pondělí na izraelském ministerstvu zahraničí.

Nabídku stát se honorárním konzulem Česka dostal Propper přibližně před rokem. Přijal ji i s ohledem na český původ obou rodičů. Ze strany otce má Propper kořeny v Praze, až později rodina přesídlila do Teplic. Matka pocházela z jihomoravských Nemochovic.

„Má rodina je velmi silně spojena s českou kulturou, s lidmi, s českým národem,“ uvedl konzul. Jeho rodiče opustili Československo těsně před vypuknutím druhé světové války v roce 1939. Osmasedmdesátiletý Propper se narodil v Tel Avivu.

Rozšíření českého diplomatického zastoupení v Izraeli do Jeruzaléma se stalo předmětem sporů. Část české veřejnosti zastává názor, že Česko by mělo do Jeruzaléma přestěhovat svou ambasádu. Silným zastáncem této myšlenky je prezident Zeman.

Odpůrci přesunu velvyslanectví tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma.

Před koncem letošního roku je v plánu ještě otevření pobočky Českého centra v Jeruzalémě. Instituce zajišťující především kulturní projekty by mohla zahájit činnost během Zemanovy návštěvy v Izraeli. Česká republika má kromě ambasády a Českého centra v Tel Avivu také honorární konzulát v Ejlatu a honorární generální konzulát v Haifě.

Černínský palác ve svých komentářích vždy zdůrazňuje, že kroky České republiky budou v souladu s pozicemi EU i OSN. Obě organizace ve svých postojích zdůrazňují, že Jeruzalém by v budoucnu měl být hlavním městem jak Izraele, tak budoucího státu Palestina. I s ohledem na to má většina států své diplomatické zastoupení v Tel Avivu.

Při nedávném otevření americké ambasády v Jeruzalémě izraelští vojáci zasahovali proti Palestincům protestujícím v Pásmu Gazy. Zastřelili desítky lidí, stovky utrpěly zranění.

  • Postavení Jeruzaléma je jedním z hlavních problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Naprostá většina států včetně Česka má svá velvyslanectví v Tel Avivu kvůli nevyjasněnému statusu Jeruzaléma.
  • Izrael východní Jeruzalém, který byl pod správou Jordánska, obsadil v roce 1967 a později město sjednotil a prohlásil za svou nedělitelnou metropoli. Odporuje to původním plánům, podle nichž měl být Jeruzalém pod mezinárodní správou.
  • Palestinci počítají s východním Jeruzalémem jako s hlavním městem svého budoucího státu. Přesto Spojené státy a několik dalších zemí v nedávné době přesunuly ambasády do Jeruzaléma, které šéf Bílého domu Donald Trump uznal za hlavní město židovského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 30 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 33 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...