V Dnipru nejspíš zabíjela raketa schopná nést i jadernou hlavici. Ukrajina se jich zbavovala

Bilance obětí v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa, je podle tamních úřadů 45 mrtvých, včetně šesti dětí. Ukrajinské letectvo tvrdí, že použitou zbraní byla raketa Ch-22 Burja (Bouře) ze sovětské éry, známá také v kódu NATO pod názvem AS-4 Kitchen.

Podle letectva bylo při hromadném úderu 14. ledna použito celkem pět repasovaných protilodních střel Ch-22. Uvedlo také, že země v současné době nemá žádný způsob, jak tento druh zbraně zlikvidovat.

Raketovým motorem poháněná křídlatá střela o délce přes 11,6 metru a váze přesahující 5800 kilogramů má dolet 450 až 600 kilometrů. Tyto rakety byly přitom původně určeny k úplně jinému účelu, než jsou útoky na pozemní cíle. Sovětské letectvo jejich první verzi v 60. letech zařadilo do služby jako zbraň pro útoky na americké letadlové lodě. A tuto roli mají v ruském arzenálu i její modernizované varianty.

Ch-22 je určena k ničení letadlových lodí, které zpravidla plují v rámci svazu s dalšími loděmi, které ji chrání a Ch-22 je naprogramovaná, aby si vybrala ten největší cíl v dané oblasti. Jejich nosičem jsou strategické bombardéry Tu-95 a nadzvukové strategické bombardéry Tu-22.

Ukrajinští dělníci v roce 2002 na vojenském letišti Ozerne rozřezávají na kusy střelu Ch-22
Zdroj: Reuters

Střela, která dokáže při útoku letět i čtyřnásobkem rychlosti zvuku, může nést konvenční i jadernou hlavici. Ta druhá hrála důležitou roli v taktice navržené k ničení letadlových lodí, protože Američané dokázali účinně rušit sovětské naváděcí systémy. Atomový výbuch někde blízko nosiče měl nejprve elektromagnetickým pulsem oslepit americkou elektroniku a lodě pak měla případně zničit střela s konvenční hlavicí.

Podle údajů ČTK ruské letectvo kromě původní Ch-22 zařadilo do výzbroje i zhruba tři desítky modernizovaných střel označených Ch-32, které jsou lépe uzpůsobeny útokům na menší cíle jako radarové stanice, mosty nebo elektrárny. Tato verze je – podobně jako třeba americký (mnohem pomalejší) Tomahawk – vybavena naváděním nezávislým na družicové navigaci typu GPS nebo GLONASS. Střely Ch-32 byly do služby zařazeny v roce 2016, mají dolet až 1000 kilometrů a i ony mohou letět i více než čtyřnásobkem rychlosti zvuku.

V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast

Střely Ch-22 Rusové použili například k útoku na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku, při kterém loni v létě zemřely více než dvě desítky lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Podle velení měl tehdy zásah nákupního střediska na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti. Britské ministerstvo obrany tehdy uvedlo, že mohlo jít i o raketu Ch-32.

Loni v létě Rusko také zaútočilo raketami Ch-22 několikrát v Oděské a Mykolajivské oblasti. V noci na 1. července například při útocích na vícepodlažní dům a rekreační zařízení v Oděské oblasti zahynulo 20 lidí. V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast.

Mluvčí velení ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat dodal, že ruské zásoby příslušných raket mohou dosahovat stovek kusů. Zároveň podle něj mívala ve vlastním arzenálu rakety Ch-22 také Ukrajina, ale část z nich byla převedena do držení Ruské federace v podobě úhrady dluhů za plyn a jiná část byla zlikvidována.

Ukrajinci se dočkají Patriotů

Ukrajina nicméně usiluje o to, aby získala systém tuto raketu neutralizující – i proto Nizozemsko nabídlo zemi systémy protivzdušné obrany Patriot. Nizozemsko se tak přidává ke Spojeným státům a Německu, které už dříve oznámily, že těmito systémy podpoří ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Systémy Patriot mohou s velkou mírou přesnosti zneškodnit vzdušné cíle a disponují pokročilými senzory, které pomáhají s jejich identifikací. Rusko útočí na cíle na Ukrajině raketami, naváděnými střelami i bezpilotními letouny, někdy íránské výroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...