V Británii odstartoval summit G7. Politici slibují obnovu ekonomik a pomoc Africe

Nahrávám video

V Británii začal třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7. Premiér Boris Johnson jako hostitel v úvodu ocenil, že se politici po dlouhé době mohou opět setkat osobně. Doznívající pandemie je podle něho tou „nejhorší, jaké jsme v životě čelili, a možná i za delší období“, a musíme se z ní „všichni poučit, abychom neopakovali chyby, a ujistit se, že umožníme zotavení našim ekonomikám.“

Šéfové států a vlád po společném obědě v restauraci nastínili detaily nadcházejících jednání. Británie a Kanada podle Londýna zdvojnásobí své úsilí o vyjednání vzájemné obchodní dohody, která by přinesla „ohromné příležitosti“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru zveřejnil fotografii z oběda a zdůraznil „jednotu, odhodlání konat a stejný entuziasmus“. Politici také slíbili podporu chudším zemím při očkovací kampani proti koronaviru, o podrobnostech pomoci budou jednat v pátek odpoledne. Společným tématem je také vztah k Číně, píše agentura Reuters.

Podle Kateřiny Konečné (KSČM) jde jen o gesta a „problém nebude vyřešený, dokud se nenaočkuje poslední člověk.“ 

Přítomní lídři členských států Evropské unie se shodli, že Čína je systémovým soupeřem, partnerem v globálních otázkách a zároveň konkurentem, uvedl úřad francouzského prezidenta.

O postoji k Číně chtějí představitelé EU během summitu G7 jednat také s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten právě tímto summitem zahájil svou první zahraniční cestu ve funkci prezidenta USA. Setkání bylo velkou mezinárodní premiérou také pro japonského premiéra Jošihideho Sugu, který do funkce nastoupil loni v září.

Vakcíny pro rozvojové země

Prezident Macron, německá kancléřka Angela Merkelová, italský premiér Mario Draghi a šéfové Evropské komise a rady se rovněž dohodli na zintenzivnění úsilí o sdílení protikoronavirových vakcín s rozvojovým světem. Cílem je naočkovat šedesát procent obyvatel rozvojových zemí, zejména v Africe, do března 2022, uvedl Elysejský palác.

Británie také oznámila, že příští rok daruje dalších nejméně sto milionů dávek vakcín, uvádí stanice BBC. Německo oproti tomu chce věnovat třicet milionů dávek, a to ještě do konce letošního roku, uvádí Reuters. „Doufám, že dosáhneme velmi dobrých výsledků, abychom ukázali, že nemyslíme jen na sebe, ale i na ty, kteří ještě nemají příležitost se nechat očkovat,“ uvedla Merkelová.

Joe Biden své odhodlání vyjádřil i na Twitteru. „Těším se na posílení našeho závazku k mnohostrannosti a na spolupráci s našimi spojenci a partnery na budování spravedlivější a inkluzivnější globální ekonomiky. Dejme se do práce,“ napsal. V jiném příspěvku rovněž přislíbil dávky vakcín pro rozvojové země.

„Ten příslib, že by byly darované vakcíny do rozvojových zemí, je jednoznačně pozitivní,“ řekl Ondřej Benešík (KDU-ČSL). 

Britská stanice BBC se podrobně věnuje darům, které si vyměnili americký prezident a britský premiér. Zatímco Johnson dostal od Bidena bicykl vyrobený ve Filadelfii s motivem britské vlajky, on sám věnoval šéfovi Bílého domu fotografii nástěnné malby z ulic Edinburghu. Na malbě je americký reformátor Frederick Douglass, který bojoval proti otroctví.

Na večeři přišla i královna Alžběta

Johnson vybral jako jedno ze stěžejních témat summitu G7 vzdělávání dívek, slíbil na ně přispět 430 miliony liber (12,7 miliard korun). Nízká docházka nebo nemožnost chodit do školy pro dívky z chudých zemí je podle něho „mezinárodní ostuda“ a investice do vzdělání je pro tyto země nejlepší cestou z chudoby, cituje premiéra BBC. Vzdělávání bylo také středobodem setkání americké první dámy Jill Bidenová s vývodkyní Kate.

Představitelé zemí G7 páteční jednací den končí slavnostní večeří se členy britské královské rodiny, na setkání jsou pozváni také protějšky šéfů zemí a vlád. Večeře se koná v prostorách Eden Project, největšího deštného pralesa postaveného ve vnitřních prostorách. Na místo dorazila také britská královna Alžběta II., která se za dobu svého panování setkala již s dvanácti americkými prezidenty, Biden bude třináctý.

Jednání v Británii se účastní představitelé zemí skupiny G7 (Británie, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, USA a Kanada) už tradičně společně se zástupci Evropské unie. Pozváni byli také reprezentanti Austrálie, Jižní Koreje a Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 46 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 49 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...