V Brazílii rychle rostou počty nakažených. Situace je v různých koutech země odlišná

Nahrávám video

Epicentrum pandemie covidu-19 se přesouvá do Jižní Ameriky. Nejpostiženější zemí je Brazílie, kde za čtvrtek přibylo 20 tisíc nových případů. Celkový počet odhalených nakažených se blíží hranici 300 tisíc. V některých městech jsou nemocnice na pokraji kapacity. Pohled na situaci v Jižní Americe nabídli ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24 velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová a iberoamerikanista Josef Opatrný.

Přestože čísla z Jižní Ameriky budí znepokojení, omezení tam zdaleka nejsou tak tvrdá jako v Evropě. Situaci v největší zemi kontinetu pak komplikují spory mezi místními úřady a centrální vládou.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro kritizuje bezpečnostní opatření, razí cestu co nejmenšího dopadu na ekonomiku a v boji s koronavirem propaguje široké využití antimalarik. Část guvernérů naopak sáhla k přísnějším omezením.

„Doufáme, že občané budou respektovat doporučení necestovat, zůstávat doma a pochopí důležitost chránit životy své a svých rodin. Pokud k tomu nedojde, budeme muset přistoupit k dalším opatřením,“ vyzval třeba guvernér Sao Paula Joao Doria. Především prezidentovi stoupenci ale nařízení často nedodržují.

Velvyslankyně: O Brazílii nejde mluvit jako o jednom celku

„V Brazílii existuje 27 spolkových států a každý z nich zažívá úplně odlišnou realitu, ať už co do etnického složení, HDP, přístupu ke zdravotní péči, hustoty obyvatel,“ uvedla česká velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová.

„V nejpostiženějších státech Brazílie dosahuje úmrtí až počtu 13 lidí na 100 tisíc obyvatel, ale jsou jiné státy, kde ta mortalita nedosahuje ani čísla 1,“ dodala s tím, že se tak o Brazílii v tomto kontextu nedá hovořit jako o jednom celku.

A k výraznému počtu nemocných dochází podle ní zejména v těch brazilských státech, které jsou turisticky oblíbené. „Další státy s výrazným postižením jsou chudé státy brazilského severu, kde dostupnost zdravotní péče není optimální,“ dodala česká velvyslankyně.

Podle iberoamerikanisty Josefa Opatrného ze střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity v zemi existují dvě zcela odlišné tváře zdravotnictví. „Jedno zdravotnictví je skutečně vynikající a druhé je pro ty obyčejné lidi, anebo ještě hůř než obyčejné lidí,“ podotkl ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24.

Podle něj navíc statistiky neodpovídají skutečnosti. „Jsou lidi, kteří se k tomu zdravotnictví vůbec nedostanou a nedostanou se ani k tomu, aby se zjistilo, že mají nějakou nemoc,“ dodal.

Podle něj má navíc brazilský prezident Bolsonaro panickou hrůzu z toho, že se ekonomická a sociální situace bude výrazně zhoršovat, což je podle Opatrného vysoce pravděpodobné.

Krize bude bolet hlavně země závislé na turistech

Některé země Jižní Ameriky už přitom začaly uvolňovat opatření přijatá před dvěma měsíci kvůli koronaviru, jinde zas místní přestávají ta opatření dodržovat, protože si potřebují vydělávat na živobytí. „Obávám se, že pro ekonomiku Latinské Ameriky to může být naprostá katastrofa,“ dodal.

„A to nemluvíme vůbec o státech, které jsou závislé na turistickém ruchu, včetně Kuby. Uvidíme, jak to bude vypadat, dejme tomu půl roku. Já se obávám, že tyto státy se úplně potopí,“ dodal s tím, že předjímat konkrétní dopady je velice těžké.

Podle něj navíc v chudých státech vytlačuje pandemii na okraj zájmu střet s každodenní chudobou a kriminalitou. „Pandemie vůbec nic nezměnila na tom, že čísla (kriminality) stále přibývají, a to jsou věci, které pandemii rozmělňují nebo zatlačují do pozadí,“ je názoru.

„Samozřejmě lidé si rizika uvědomují, ale zároveň si uvědomují to, že jsou další věci, které je můžou ohrozit ne onemocněním za 14 dní, ale můžou je ohrozit zítra na ulici,“ dodal s tím, že s ještě horší situací, než s pandemií koronaviru panuje v Brazílii, se potýkají například v Peru či Ekvádoru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...