V Bělorusku zatkli podle opozice desítky demonstrantů. Alexijevičová odmítla vypovídat

Zatýkání v Bělorusku pokračuje. Policisté ve středu večer v centru Minsku zadrželi asi dvě desítky opozičních demonstrantů. O den dříve bylo při demonstracích proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi v několika běloruských městech zatčeno více než padesát lidí. Podle serveru Tut.by o tom informovala nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Běloruští vyšetřovatelé si na středu předvolali k výslechu spisovatelku a členku opoziční Koordinační rady Světlanu Alexijevičovou, která však odmítla vypovídat.

V Bělorusku pokračují třetím týdnem protesty proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Opozice oficiální výsledky odmítá jako zfalšované, žádá Lukašenkovo odstoupení a nové hlasování. Neustává ani snaha režimu o ukončení protestů.

Po brutálních zásazích speciálních policejních sil OMON proti demonstrujícím v prvních dnech po zpochybňovaném vítězství Lukašenka byla policie v poslední době zdrženlivá. Důrazně však varovala před účastí na nepovolených demonstracích.

Ve středu večer policisté v centru Minsku zadrželi přibližně dvě desítky demonstrantů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na očité svědky. Podle serveru Tut.by policisté nejprve obklíčili hlouček aktivistů a následně propustili dívky, ale muže naložili do vozů na přepravu zatčených.

„Byla tam i moje padesátiletá matka, kterou pustili. Tvrdila, že sebrali i lidi ze zastávky,“ citoval portál očitou svědkyni. Část aktivistů se ukryla v přilehlém kostele, kde setrvali asi 40 minut, než pořádkové síly odjely a lidé s transparenty se mohli vrátit na náměstí Nezávislosti.

O den dříve úřady zadržely přes 50 protestujících

Za úterý Vjasna hlásila padesátku zatčených v různých městech. Jenom v Minsku policie zadržela přinejmenším dvacet protestujících –⁠ část na náměstí Nezávislosti a část před ministerstvem školství, kde demonstrovali hlavně učitelé. Dalších 28 zadržených je hlášeno z města Grodno. Zatýkalo se ale i v Mogilevu, Gomelu či Bobrujsku.

Ministerstvo vnitra tvrdí, že úterních akcí na podporu Lukašenka se zúčastnilo „více než 16 750 lidí“, zatímco na protestech se jich nesešlo ani 4800. Záběry z náměstí Nezávislosti, zveřejněné na platformě YouTube, však nasvědčují tomu, že jen na tomto místě běloruské metropole bylo v danou chvíli více lidí.

Úterní protirežimní demonstrace v Minsku
Zdroj: Vasily Fedosenko/Reuters

Vyšetřovatelé si předvolali nobelistku Alexijevičovou

Běloruští vyšetřovatelé si na středu předvolali k výslechu spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, která je jedinou běloruskou nositelkou Nobelovy ceny. Zároveň je členkou předsednictva Koordinační rady, kterou vytvořila opozice, aby napomohla k hladkému předání moci.

Jak ale uvádí web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL), není známo, že by se Alexijevičová účastnila veřejných shromáždění Koordinační rady. Spisovatelka, která patří ke kritikům režimu, údajně až na výjimky nevychází z domu kvůli pandemii koronaviru.

Alexijevičová byla předvolána jako svědkyně ohledně vytvoření a působení rady, kterou generální prokurátor podezírá z pokusu o uchopení moci. Vedení rady to odmítá s tím, že jejím cílem je zahájení dialogu o překonání politické krize.

Alexijevičová: Nemyslím, že se zabýváme něčím nezákonným

Výslech Alexijevičové podle serveru Tut.by trval asi 40 minut, podle běloruských médií spisovatelka odmítla vypovídat. „Využila jsem práva nesvědčit proti sobě, ani jsem nepodepsala závazek mlčenlivosti. Nemyslím, že se (v radě) zabýváme něčím nezákonným a necítím se něčím vinná,“ řekla spisovatelka.

Ještě před ním spisovatelka zdůraznila, že urovnání běloruské krize se neobejde bez Ruska. „Světová podpora pro nás je důležitá, ale bez (ruského prezidenta Vladimira) Putina se to neobejde,“ řekla s tím, že Putin je jediný, s kým Lukašenko v současnosti jedná, a možná by jej tedy mohl přimět k dialogu s běloruskou společností.

Zdůraznila, že stanovisko světového společenství ohledně případného ruského zásahu v Bělorusku musí být naprosto jasné. Alexijevičová také uvedla, že cílem Koordinační rady je sjednotit společnost, ale nejde jí o „žádný převrat“. 

Předvolání k výslechům, zatčení, propuštění z práce či odsouzení –⁠ v úterý soudy poslaly na deset dnů do vězení dva jiné členy Koordinační rady –⁠ mají podle opozičních vůdců zastrašit demonstranty v Minsku a ukončit protesty, označované za největší po celých 26 let Lukašenkova vládnutí v bývalé sovětské republice. Ve středu vydala Koordinačná rada prohlášení vyjadřující znepokojení, že úřady vůbec nevyšetřují případy policejní brutality.

V Minsku spustila opozice sběr podpisů za odvolání poslanců

Ve dvou desítkách volebních okruhů v Minsku mezitím podle Tut.by přívrženci opozice zahájili kroky, které mohou vést k odvolání poslanců. Stalo se tak poté, co na právo občanů odvolat svého zástupce v zákonodárném sboru upozornil Pavel Latuška, někdejší ministr kultury a jeden z členů vedení Koordinační rady vytvořené opozicí.

„Ze 110 poslanců jich 109 jen kouká na to, co se děje v zemi, ale nic nedělá, přestože jsou povinni hájit zájmy svých voličů. Voliči ale mají právo odvolat svého poslance,“ prohlásil Latuška.

Zapotřebí je, aby požadavek podpořilo přibližně 12 500 voličů. V jednom z volebních okruhů již místní občané shromáždili dost podpisů, aby ústřední volební komise uspořádala hlasování, ve kterém by voliči rozhodli o odvolání či setrvání poslance. Aby hlasování bylo platné, je potřebná nadpoloviční účast z oprávněných voličů, dodal server Tut.by.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 46 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 49 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...