Už jsi těhotná? Úředníci čínským ženám volají, chodí i k nim domů

Čínská vláda se rozhodla „bojovat“ s klesající plodností žen a jako už několikrát v minulosti se snaží vklínit do jejich rozhodování o mateřství. Úředníci ženám neváhají telefonovat, pokládat intimní otázky a dokonce i krátce po narození dítěte klepat na dveře. Vivian Wangová z New York Times (NYT) navštívila porodnice i úřad vlády pro plánování rodičovství v Pekingu a Nankingu a přinesla autentické svědectví.

Těžila v něm zejména z příběhu Jumi Jangové, která byla kvůli těhotenství poprvé kontaktována ještě před svatbou. Po ní ji pracovnice úřadu v severovýchodní Číně, kde své manželství registrovala, předala zdarma prenatální vitamíny s tím, že jí chce vláda pomoci.

Když jí později zavolal úředník, aby se zeptal, zdali si je vzala, a poté, co otěhotněla, zavolal znovu, aby sledoval její pokrok, nebrala tyto otázky příliš vážně. Ale když zaklepal u dveří po porodu s žádostí, aby ji s kolegy vyfotografovali s dítětem, to už bylo příliš. „Když přišli ke mně domů, bylo to opravdu směšné,“ popsala osmadvacetiletá Jangová. „Cítila jsem se trochu znechuceně,“ svěřila se.

loni v srpnu informoval portál National Business Daily o tom, že takzvaná úhrnná plodnost klesla v Číně v roce 2022 na rekordně nízkou hodnotu 1,09. To znamená, že na jednu ženu připadá 1,09 potomka. Pro srovnání, v Česku se porodnost v posledních letech pohybuje kolem čísla 1,71.

Asijské velmoci proto na základě zmíněných údajů reálně hrozí, že se bude v dalších letech potýkat s velkým poklesem populace, což může pro změnu mít značný vliv na ekonomický růst – pokud se tedy něco dramaticky nezmění. A právě s tímto nepříznivým výhledem se čínská vláda rozhodla „bojovat“.

Mnoho měst například nabízí bezplatné předmanželské zdravotní prohlídky, kdy jsou páry vyšetřovány na dědičné choroby a kde jim je řečeno, že by v ideálním případě měly mít děti před dosažením 35 let věku.

Úředníci se zároveň zdaleka nechodí jen osobně ptát konkrétních žen na jejich plány. Navázali i partnerství s univerzitami, aby do výuky začlenily semináře o „pozitivním pohledu na manželství a plození dětí“. Toto poselství šíří úředníci také na významných politických shromážděních.

Tento přístup ale mnoho čínských žen považuje za přímo invazivní. Na sociálních sítích si například stěžovaly na to, že se na ně úředníci obracejí i s otázkami ohledně jejich posledního menstruačního cyklu.

Kampaň za plodnost je rovněž připomínkou toho, že čínská komunistická strana má dlouhou historii vnucování své vůle lidem v oblasti reprodukčních rozhodnutí. Po desetiletí prosazovala politiku jednoho dítěte, někdy až brutálně. Úřady například pokutovaly páry, které neoprávněně otěhotněly, a některé ženy dokonce donutily k potratům.

V současnosti má země i proto, že se tato procedura stala široce dostupnou, jednu z nejvyšších měr potratovosti na světě.

Historie se opakuje

Vzhledem ke strmému ekonomickému vývoji ale komunistická strana od zmíněných praktik výrazně ustoupila, i když se nikdy zcela nevzdala pravomocí v této oblasti. V roce 2021 ale rozhodla, že páry mohou mít děti tři.

Nyní se vměšování do rozhodování párů o rodičovství vrací zpět. Ze zjištění NYT vyplynulo, že sedmdesát procent žen, s nimiž redaktorka Wangová v porodnicích hovořila, přiznalo, že se jich úředníci ptali, zda plánují mít děti.

„Nejsme jako lidé narození v sedmdesátých nebo osmdesátých letech. Každý ví, že lidé narození po roce 1990 obecně nechtějí mít děti,“ řekla Jangová. „A to, jestli je chceme mít, je velmi soukromá věc,“ dodala.

Pro komunistickou stranu jsou ovšem takové komentáře přesně tím, proč je její nová snaha – která byla označena jako kampaň za „novou kulturu manželství a plození dětí“ – tak důležitá.

„Někteří lidé věří, že manželství a porod jsou pouze soukromé záležitosti. Tento názor je nesprávný a jednostranný,“ napsala letos v tiskové zprávě vládní asociace pro plánování rodiny v Mu-tan-ťiangu, zhruba dvoumilionovém městě na severu Číny.

Faktem nicméně je, že trend klesající porodnosti se nezastavil ani po zmíněné legislativní změně před třemi lety, kdy se v zemi narodilo zhruba 10,6 milionu dětí, což bylo o dvanáct procent méně než v roce 2020. Mnoho párů od početí dítěte odrazují mimo jiné i vysoké životní náklady, stísněné bydlení a diskriminace matek v zaměstnání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...