„Uvidíme, kde se vynořím.“ O budoucnosti Merkelové se toho ví málo, jasno má jen autor detektivek

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Když v červenci přebírala čestný doktorát na americké Univerzitě Johnse Hopkinse, prohlásila s odkazem na svou budoucnost po odchodu z politiky, že si nejprve dopřeje pauzu a nebude přijímat žádná pozvání.

Připustila také, že „přehodit výhybku“ z kolotoče politických rozhodnutí pro ni nebude jednoduché. Ale „pak mě velmi rychle napadne, že už to teď dělá někdo jiný. A to se mi, myslím, bude moc líbit,“ dodala končící kancléřka.

Dále řekla, že bude ve svém nově nabytém volném čase chtít popřemýšlet, „co mě tak vlastně zajímá“, neboť k tomu měla v uplynulých šestnácti letech málo času. „A pak si možná zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože jsem unavená, pak se trochu prospím a pak uvidíme, kde se vynořím,“ konstatovala Merkelová v červenci.

V listopadu pak politička, která vystudovala fyziku, vyloučila, že by se vrátila ke kariéře vědkyně. „Dokážu si představit, že se pravidelně vyjadřuji k propojení naší prosperity s výzkumem a inovacemi, ale jsem si jistá, že nebudu dělat žádnou vědeckou práci,“ řekla tehdy agentuře Reuters.

V minulosti se spekulovalo i o tom, že by se mohla stát generální tajemnicí OSN, na což ale opakovaně odvětila, že neplánuje působení v žádné mezinárodní organizaci.

Přechod k byznysu je složitější

Mnozí předchůdci Merkelové zamířili po skončení do soukromé sféry. Sociálnědemokratický exkancléř Helmut Schmidt byl spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit a oblíbeným řečníkem. Konzervativec Helmut Kohl založil po odchodu do politického důchodu poradenskou společnost a působil jako poradce a lobbista.

Pravděpodobně nejznámější a kontroverzní je případ sociálního demokrata Gerharda Schrödera. Po konci v politice zamířil do křesla předsedy dozorčí rady společnosti Nord Stream, která provozuje stejnojmenný plynovod a jejímž většinovým vlastníkem je ruský Gazprom. Za vybudování Nord Streamu se přitom zasazoval už jako kancléř. Schröder působil i v čele dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť.

Pokud by však chtěla i Merkelová přejít do byznysu, neměla by už tak volné pole působnosti jako její předchůdci. Zákon nyní stanoví, že bývalí členové vlády se musejí nejprve optat u kancléřství, zda jejich činnost „neškodí veřejným zájmům“. Vláda má pro tyto případy k ruce etickou komisi a v případě pochybností je možné uložit čekací lhůtu až osmnáct měsíců.

Merkelová jako detektiv

Nejasnosti kolem budoucnosti Merkelové zavdávají příčinu i o něco méně vážně myšleným „spekulacím“. Autor detektivek David Safier ve své knize Miss Merkel: Mord in der Uckermarck (Slečna Merkelová: Vražda v Ukerské marce) vylíčil političku jako důchodkyni, která se přestěhovala na braniborský venkov a svůj volný čas dělí mezi pečení a výlety.

Strašně se při tom nudí, což změní až vražda místního šlechtice. Bývalá kancléřka ji začne vyšetřovat, a to se zápalem blízkým Slečně Marplové z románů Agathy Christie. Komediální detektivka, která v Německu vyšla letos, se stala bestsellerem. 

Příběh využívá některé známé skutečnosti ze života Merkelové. Politička a její manžel skutečně vlastní chalupu v okrese Uckermark v Braniborsku a rádi chodí po horách. V románu má exkancléřka mopslíka Putina, což je zřejmě narážka na její strach ze psů, který v minulosti zneužil právě šéf Kremlu, když na společnou schůzku pustil svého labradora.

Kancelář v Berlíně

Ve skutečnosti se však Merkelová na chatu do Braniborska přinejmenším prozatím asi stěhovat nebude. Její manžel, kvantový chemik Joachim Sauer, totiž stále působí jako vědecký pracovník na berlínské Humboldtově univerzitě, kde má smlouvu minimálně do příštího roku. Je tak pravděpodobné, že i exkancléřka v hlavním městě ještě nějakou dobu zůstane.

Jisté je jen to, že i po odchodu z politiky bude mít Merkelová svou kancelář, na kterou má podle zákona nárok. Sídlit bude na třídě Unter den Linden na adrese, kde v minulosti úřadovala východoněmecká ministryně školství Margot Honeckerová či bývalý šéf CDU a kancléř Helmut Kohl.

Merkelová bude mít k dispozici sedmičlenný personál a dva řidiče, což někteří politici kritizovali jako příliš. Hospodářský výbor Spolkového sněmu před dvěma lety rozhodl, že budoucí kancléři a prezidenti by měli mít k dispozici kancelář s maximálně pěti spolupracovníky. Tato změna se nicméně Merkelové netýká a příslušný výbor Spolkového sněmu její žádost schválil. Kromě kanceláře má doživotní nárok i na ochranku či služební auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...