Záchranné práce v troskách Světového obchodního centra (WTC) byly velmi nebezpečné, ale hasiči si uvědomovali, jak důležité je s ohledem na pozůstalé najít všechny oběti. V Událostech, komentářích to řekl James Manahan, jeden z hasičů, kteří před dvaceti lety na místě útoku zasahovali. Přiznal také, že tato zkušenost změnila jeho pohled na život.
„Spousta vzpomínek přichází na mysl a jsou to většinou špatné vzpomínky. Musím o tom často mluvit, protože jsme v ten den přišli o celou řadu civilistů, požárníků i policistů,“ vrací se do minulosti Manahan, který se k troskám WTC dostal krátce po zřícení druhé věže.
Tato zkušenost měla dopad i na jeho osobní život. „Dívám se na život trochu odlišněji, s manželkou se více objímám, stejně jako se svými dětmi. Když se ráno vzbudím, tak si uvědomuji, že jsem měl možnost prožít posledních dvacet let, zatímco celé řadě dalších lidí byla tato výsada odepřena,“ řekl v Událostech, komentářích.
„Poté, co jsme si uvědomili, že už asi nikdo v troskách nepřežil, jsme se museli soustředit na svou činnost – ta oblast byla pro naši práci velmi nebezpečná. Museli jsme si pořád uvědomovat, jak důležité bylo najít oběti. Chtěli jsme lidem umožnit, aby tuto kapitolu uzavřeli, když někoho blízkého ztratili. Dohlíželi jsme na (záchranné) operace, nechtěli jsme, aby tam kdokoliv jiný přišel ke zranění nebo o život,“ popsal Manahan.
Práce hasičů se změnila
Hasiči představovali více než třetinu obětí útoků, přímo v troskách budov jich zahynulo 343. Manahan také připomněl, že řada jeho kolegů si ze zásahu odnesla dlouhodobé zdravotní následky, někteří z nich museli odejít do předčasného důchodu. Po 11. září se změnila i práce sboru.
„Naše práce musela přihlížet k realitě, že se mohou udát podobná neštěstí tohoto rozsahu. Začali jsme měnit procedury a školení, spolupracovat s dalšími odděleními a s hasiči jak z USA, tak z celého světa,“ popsal Manahan s tím, že zásadní změnou bylo uvědomění si, že je třeba být připraven v kterýkoliv okamžik zasahovat jeden či dva dny kontinuálně.
Vzpomínal také, že se celý svět po 11. září semkl. „Byl to skvělý pocit, i když ta tragédie byla nesmírná. Naše generace tím byla poznamenaná. Víme najednou, že se můžeme zbavit politických rozdílů, učinit to, co je správné, a že v tom budeme semknuti,“ uzavřel vzpomínky na dvacet let staré události.
Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.
