USA zřejmě výrazně sníží vojenskou přítomnost v Německu, posílí Polsko

Prezident Spojených států Donald Trump nařídil stáhnout z Německa 9500 ze stávajících 34 500 amerických vojáků. S odvoláním na nejmenované americké vládní činitele to v pátek napsal deník The Wall Street Journal, podle kterého vojáci odejdou do září. Agentura Reuters tvrdí, že část vojáků bude přemístěna do Polska a do dalších blíže neupřesněných spojeneckých zemí, zbytek se vrátí do vlasti. Německé ministerstvo obrany odmítlo na dotaz agentury AFP záležitost komentovat. Informaci zatím nepotvrdil ani Bílý dům.

Součástí stažení vojsk má být i omezení maximálního počtu amerických vojáků, kteří mohou naráz v Německu pobývat. Podle nových ustanovení nebude moci stav kontingentu se započítáním trvale či dočasně rozmístěných vojáků a střídajících vojáků překročit hranici 25 tisíc mužů a žen ve zbrani. Stávající praxe podle WSJ umožňuje dočasné navýšení počtu až na 52 tisíc vojáků.

Jeden z amerických činitelů řekl WSJ, že o možnosti výrazně snížit vojenskou přítomnost v Německu americká vláda diskutovala od loňského září a že Trumpovo rozhodnutí nijak nesouvisí s tím, že německá kancléřka Angela Merkelová se kvůli epidemické situaci rozhodla odmítnout pozvánku šéfa Bílého domu na washingtonský summit skupiny hospodářsky nejvyspělejších států G7.

Trump nicméně Německo, které je členem Severoatlantické aliance, dlouhodobě kritizuje za to, že nedostatečně investuje do armády. Berlín loni přislíbil, že do roku 2031 německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP, jak se NATO dohodlo.

Bílý dům informace WSJ dosud nepotvrdil. Mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC) John Ullyot na dotaz agentury DPA uvedl, že k záležitosti nemá žádné oznámení. Prezident Trump však podle něj neustále prověřuje nasazení amerických vojáků v cizině. „Spojené státy jsou nadále rozhodnuty spolupracovat s naším blízkým spojencem Německem,“ dodal.

V květnu americká velvyslankyně ve Varšavě Georgette Mosbacherová na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem poznamenala na Twitteru, že „pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit Alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO“. Rusko vyjádření velvyslankyně kritizovalo.

Dlouhodobým zastáncem snížení počtu amerických vojáků ve spolkové republice je nyní již bývalý americký velvyslanec v Německu Richard Grenell, který letos krátce působil i jako úřadující šéf amerických tajných služeb (DNI). Grenell loni obvinil Berlín z pokrytectví kvůli přístupu k výdajům na obranu.

Ještě v roce 2018 přitom Grenell ohlásil, že v rámci posílení evropské bezpečnosti bude do letošního roku počet amerických vojáků v Německu zvýšen na zhruba 34 500. Tehdejší německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, která je nyní předsedkyní Evropské komise, avizovaný krok přivítala.

USA mají ve světě na 170 tisíc vojáků

Jednotky armády Spojených států jsou rozmístěny ve více než 150 zemích celého světa, mimo své území mají USA přibližně 170 tisíc vojáků.

Téměř 40 tisíc amerických vojáků je umístěno v utajených lokalitách. V Evropě mají Američané přes 63 tisíc vojáků. Nejpočetnější kontingent mají právě v Německu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...