USA zřejmě výrazně sníží vojenskou přítomnost v Německu, posílí Polsko

Prezident Spojených států Donald Trump nařídil stáhnout z Německa 9500 ze stávajících 34 500 amerických vojáků. S odvoláním na nejmenované americké vládní činitele to v pátek napsal deník The Wall Street Journal, podle kterého vojáci odejdou do září. Agentura Reuters tvrdí, že část vojáků bude přemístěna do Polska a do dalších blíže neupřesněných spojeneckých zemí, zbytek se vrátí do vlasti. Německé ministerstvo obrany odmítlo na dotaz agentury AFP záležitost komentovat. Informaci zatím nepotvrdil ani Bílý dům.

Součástí stažení vojsk má být i omezení maximálního počtu amerických vojáků, kteří mohou naráz v Německu pobývat. Podle nových ustanovení nebude moci stav kontingentu se započítáním trvale či dočasně rozmístěných vojáků a střídajících vojáků překročit hranici 25 tisíc mužů a žen ve zbrani. Stávající praxe podle WSJ umožňuje dočasné navýšení počtu až na 52 tisíc vojáků.

Jeden z amerických činitelů řekl WSJ, že o možnosti výrazně snížit vojenskou přítomnost v Německu americká vláda diskutovala od loňského září a že Trumpovo rozhodnutí nijak nesouvisí s tím, že německá kancléřka Angela Merkelová se kvůli epidemické situaci rozhodla odmítnout pozvánku šéfa Bílého domu na washingtonský summit skupiny hospodářsky nejvyspělejších států G7.

Trump nicméně Německo, které je členem Severoatlantické aliance, dlouhodobě kritizuje za to, že nedostatečně investuje do armády. Berlín loni přislíbil, že do roku 2031 německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP, jak se NATO dohodlo.

Bílý dům informace WSJ dosud nepotvrdil. Mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC) John Ullyot na dotaz agentury DPA uvedl, že k záležitosti nemá žádné oznámení. Prezident Trump však podle něj neustále prověřuje nasazení amerických vojáků v cizině. „Spojené státy jsou nadále rozhodnuty spolupracovat s naším blízkým spojencem Německem,“ dodal.

V květnu americká velvyslankyně ve Varšavě Georgette Mosbacherová na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem poznamenala na Twitteru, že „pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit Alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO“. Rusko vyjádření velvyslankyně kritizovalo.

Dlouhodobým zastáncem snížení počtu amerických vojáků ve spolkové republice je nyní již bývalý americký velvyslanec v Německu Richard Grenell, který letos krátce působil i jako úřadující šéf amerických tajných služeb (DNI). Grenell loni obvinil Berlín z pokrytectví kvůli přístupu k výdajům na obranu.

Ještě v roce 2018 přitom Grenell ohlásil, že v rámci posílení evropské bezpečnosti bude do letošního roku počet amerických vojáků v Německu zvýšen na zhruba 34 500. Tehdejší německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, která je nyní předsedkyní Evropské komise, avizovaný krok přivítala.

USA mají ve světě na 170 tisíc vojáků

Jednotky armády Spojených států jsou rozmístěny ve více než 150 zemích celého světa, mimo své území mají USA přibližně 170 tisíc vojáků.

Téměř 40 tisíc amerických vojáků je umístěno v utajených lokalitách. V Evropě mají Američané přes 63 tisíc vojáků. Nejpočetnější kontingent mají právě v Německu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...