USA stoply kybernetické útoky vůči Rusku, píše NYT

Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil Pentagonu zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Učinil tak ještě před páteční roztržkou prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, píše list The New York Times (NYT). Podle deníku jde zřejmě o součást úsilí dostat Moskvu k jednacímu stolu.

Hegsethovy pokyny, které jsou součástí přehodnocení všech operací proti Rusku, nebyly veřejně vysvětleny. Ministr je však podle NYT vydal ještě před páteční konfrontací Trumpa a jeho ukrajinského protějšku ohledně Kyjevu a mírových rozhovorů s Ruskem v Oválné pracovně.

Přesný rozsah a trvání příkazu ministerstva obrany nejsou jasné, hranice mezi útočnými a obrannými kybernetickými operacemi je navíc často mlhavá, připomíná deník. Zachování přístupu k hlavním ruským sítím pro špionážní účely je ale podle NYT zásadní pro pochopení záměrů šéfa Kremlu Vladimira Putina při vyjednávání o Ukrajině a pro sledování sporů uvnitř Ruska o tom, na jakých podmínkách trvat a kde ustoupit.

Podle někdejších amerických činitelů je běžné pozastavení podobných operací v době citlivých diplomatických rozhovorů. Trumpův a Hegsethův ústup od útočných kybernetických operací proti Rusku je ovšem podle deníku riskantní, protože počítá s tím, že Putin bude krok opětovat a poleví v takzvané stínové válce proti USA a jejich tradičním spojencům v Evropě. Demokratický senátor Chuck Schumer označil krok administrativy za „kritickou strategickou chybu“.

Rusko se v prvních týdnech Trumpovy nové vlády nadále pokoušelo proniknout do amerických sítí, tvrdí američtí představitelé. Toto úsilí je však pouze součástí širší ruské kampaně.

V uplynulém roce se zvýšil počet ruských útoků prostřednictvím vyděračských programů, takzvaného ransomwaru, na americkou infrastrukturu, nemocnice a města. Podle zpravodajských služeb jde z velké části o trestné činy, které ruské tajné služby schválily, nebo je ignorovaly.

Spolupráce s USA v ohrožení

V Evropě se v uplynulém roce zvýšil počet pokusů o sabotáže. Existují podezření na ruské pokusy o přerušení komunikačních kabelů, Ruskem řízené exploze a pokusy o atentát, včetně plánu zavraždit ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině.

Spojené státy dosud hrály ústřední roli v pomoci Evropě v boji proti ruským sabotážím, často v rámci tajných kybernetických operací. Tato spolupráce by však nyní mohla být ohrožena, dodává list.

Mnohé z těchto operací jsou řízeny z britského vládního komunikačního ústředí – slavné zpravodajské agentury, která prolomila kód Enigmy během druhé světové války, ale také z Kanady. Je možné, že oba státy budou v tomto úsilí pokračovat, zatímco USA se zaměří spíše na Čínu, spekuluje NYT.

Během Trumpova prvního funkčního období byly přitom americké kybernetické operace proti Rusku zesíleny. Národní bezpečnostní agentura vytvořila po ruském vměšování do voleb v roce 2017 speciální skupinu, jež se věnovala aktivitám Moskvy, připomíná list.

Trump tehdy dokonce v utajovaném prezidentském memorandu povolil kybernetickému velitelství provádět útočné kybernetické operace bez přímého souhlasu hlavy státu. Jednou z těchto operací byla zvýšená snaha o prozkoumání ruské elektrické rozvodné sítě, o níž jako první informoval NYT. Podle deníku šlo o varování pro Rusko, aby nezasahovalo do americké kritické infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...