USA se chystají evakuovat spřízněné Afghánce, Střední Asie očekává uprchlickou vlnu

Americký prezident Joe Biden schválil až sto milionů dolarů (2,56 miliardy korun) na „neočekávané a naléhavé“ potřeby a evakuaci Afghánců, kteří ve své zemi spolupracovali s armádou Spojených států a hrozí jim za to odveta ze strany radikálního hnutí Taliban. S odvoláním na Bílý dům o tom informovala agentura Reuters.

USA se chystají Afghánistán opustit do konce srpna a plánují evakuovat ty Afghánce, kteří požádali o zvláštní americká víza kvůli hrozící odplatě talibanských bojovníků. První část evakuovaných by měla být do konce července převezena na základnu Fort Lee ve Virginii, kde budou čekat na vyřízení své žádosti. Podle Pentagonu by se mělo v souhrnu jednat o dva a půl tisíce lidí.

Bidenova administrativa nadto uvažuje o uvolnění ubytovacích kapacit v dalších vojenských základnách. Ve čtvrtek schválila Sněmovna reprezentantů zákon, který umožní vydat zvláštní víza až osmi tisícům osob, což by podle Reuters mělo stačit pro všechny oprávněné žadatele. Momentálně americké úřady evidují osmnáct tisíc žádostí.

Bílý dům dále uvedl, že Biden v pátečním telefonátu sdělil afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu, že Afghánistán může nadále počítat s podporou USA včetně rozvojové a humanitární pomoci.

Americký odchod ze země ukončí konflikt, který vypukl po teroristických útocích skupiny al-Káida na cíle v USA z 11. září 2001. O osud tlumočníků a dalších spolupracovníků vyjadřovali obavy mimo jiné zákonodárci z obou hlavních politických stran v USA a jejich znepokojení ještě posílily územní zisky povstalců Talibanu z posledních týdnů.

Středoasijské obavy

V květnu, kdy začala mezinárodní koalice pod americkým vedením své zbývající vojáky stahovat, zahájil Taliban masivní ofenzivu proti vládním silám a soustřeďuje se zejména na bezpečnostní složky. Aby afghánská vláda „omezila násilí a pohyb Talibanu“, vyhlásila v sobotu zákaz nočního vycházení téměř v celé zemi, výjimku má jen Kábul a provincie Pandžšír a Nangarhár na východě země.

Afghánská armáda Talibanu dosud nekladla velký odpor a má nyní kontrolu především nad provinčními středisky a hlavními silničními tahy. Bojovníci naopak podle AFP ovládají značnou část venkovských oblastí a dozorují klíčové hraniční přechody; tato situace zvyšuje napětí v celém středoasijském regionu.

Tádžikistán v tomto týdnu cvičně zmobilizoval armádu a do pohotovosti uvedl i záložníky, celkem jde o 230 tisíc mužů. Spolu s Uzbekistánem a Ruskem plánuje vojenské cvičení a od neklidné země pod Hindukúšem se chce odříznout i ostrahovým zařízením na hranicích. Vládní úřady rovněž informovaly, že v provinciích sousedících s Afghánistánem staví dva velké utečenecké tábory. Chystá se přijmout až sto tisíc uprchlíků.

Osud Afghánců, kteří prchají před Talibanem, zaměstnává i Uzbekistán; vládu v Taškentu (stejně jako v tádžickém Dušanbe a kazašském Nur-Sultanu) Washington totiž již dříve požádal o provizorní přijetí devíti tisíc Afghánců, kteří spolupracovali se západními vojsky a bojí se msty. Uzbeci ale momentálně upozorňují, že není způsob, jak americké žádosti vyhovět.

„S ohledem na vnější i domácí okolnosti nemáme legální ani praktický podklad k poskytnutí azylu na našem území afghánským občanům, kteří spolupracovali s USA,“ uvedl zvláštní vyslanec uzbeckého prezidenta v Afghánistánu Ismatilla Ergašev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...