USA přestanou označovat židovské osady za protiprávní

Nahrávám video
Události: Američané považují židovské osady za legální
Zdroj: ČT24

Židovské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu už podle Spojených států neporušují mezinárodní právo. Změnu pohledu Washingtonu oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo s tím, že postavení Západního břehu Jordánu musí společně vyjednat Izraelci a Palestinci. Podle agentury Reuters Američané svým oznámením prakticky podpořili výstavbu dalších osad na okupovaném území.

Židovské osady jsou komunity vzniklé na území, které Izrael okupuje od války v roce 1967.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu změnu postoje USA uvítal a označil ji za nápravu historické křivdy. Pochvalně se o americkém kroku vyjádřil také izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac či Netanjahuův vnitropolitický rival, lídr uskupení Modrá a bílá, Benny Ganc. Podle něj USA opět ukázaly, že hájí „bezpečnost a budoucnost celého Blízkého východu“.

Naopak palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát označil rozhodnutí Washingtonu za nezodpovědné a mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse uvedl, že změna postoje USA k osadám „jde zcela proti mezinárodnímu právu“.

Evropská unie v reakci na americké oznámení ujistila, že nadále považuje židovské osady za nelegální. Stejně tak se k nim staví i převážná většina mezinárodního společenství. Toto stanovisko zčásti plyne ze čtvrté Ženevské úmluvy, která zakazuje okupující mocnosti přemisťovat příslušníky vlastní civilní populace na okupované území.

Konflikt nikdy nevyřeší soudy, tvrdí Pompeo

Podle agentury AP bylo dosud právní stanovisko amerického ministerstva zahraničí z roku 1978 – známé jako Hansellovo memorandum – hlavním podkladem pro citlivě formulovaný americký nesouhlas s budováním židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. 

Pompeo ale podle Reuters zdůraznil, že se stanoviska USA k osadám na Západním břehu Jordánu v průběhu let lišila. Podle něj v roce 1978 demokratický prezident Jimmy Carter dospěl k závěru, že osady nejsou porušením mezinárodního práva, a republikánský prezident Ronald Reagan v roce 1981 prohlásil, že osady nejsou ze své podstaty nelegální.

Ke konci vlády prezidenta Baracka Obamy USA umožnily schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která označila osady za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva.

„Založení izraelských civilních osad není samo o sobě porušením mezinárodního práva,“ zdůraznil v pondělí Pompeo. Dodal, že jakékoliv právní otázky týkající se osad mají řešit izraelské soudy. „Označovat zakládání civilních osad za porušování mezinárodního práva k míru nepřispělo,“ podotkl americký ministr. „Pravda je taková, že konflikt nikdy nebude mít soudní řešení a mír nepřinesou hádky o tom, kdo má v otázce mezinárodního práva pravdu a kdo ne,“ řekl.

Západní břeh Jordánu
Zdroj: ČT24

Ambasáda nabádá Američany k opatrnosti

Krátce po Pompeově prohlášení vydala americká ambasáda v Jeruzalémě varování pro občany USA cestující na Západní břeh Jordánu, do Jeruzaléma a do Pásma Gazy. „Ambasáda Spojených států doporučuje občanům USA, kteří zvažují cestovat do či přes Jeruzalém, Západní břeh Jordánu nebo Gazu, aby dbali zvýšené opatrnosti a vzhledem k současné situaci zvolili vhodná opatření s cílem zvýšit svou bezpečnost,“ stojí v prohlášení.

Velvyslanectví doplnilo, že „jednotlivci či skupiny“, které s vyjádřením Pompea nesouhlasí, by mohli zaútočit na zařízení americké vlády či na americké občany v regionu.

Izrael se zmocnil Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma za šestidenní války v roce 1967 a dobyté území začal rychle osidlovat. Nyní na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, což jsou území, se kterými Palestinci počítají pro svůj budoucí stát, žije zhruba 700 tisíc izraelských osadníků.

Po válce v roce 1967 Izrael anektoval východní Jeruzalém, kde se nachází významné náboženské památky. Mezinárodní společenství ale anexi neuznalo. Loni však americký prezident Donald Trump nechal do Jeruzaléma z Tel Avivu přesunout americkou ambasádu po prohlášení, že Jeruzalém je hlavním městem Izraele. Drtivá většina velvyslanectví se ale nadále nachází v Tel Avivu kvůli nedořešené otázce Jeruzaléma.

Izrael umožnil rozšíření židovských osad na Západním břehu Jordánu. Některé z větších osad mají až 30 tisíc obyvatel a připomínají tak předměstí Jeruzaléma či Tel Avivu.

Palestinci stejně jako většina států světa uvádí, že osady snižují naději na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě vzniku dvou států, tedy vedle Izraele také nezávislé a svrchované Palestiny na území Západního břehu Jordánu, východního Jeruzaléma a Pásma Gazy.

Palčivou otázkou osad je také rozdílnost přístupu izraelských úřadů k Palestincům žijícím na Západním břehu Jordánu a k osadníkům. Zatímco osadníci žijící na Západním břehu Jordánu mohou bez problému jezdit do Izraele a volit v izraelských volbách, palestinští obyvatelé Západního břehu Jordánu jsou souzeni podle vojenského práva, nemají právo volit v izraelských volbách a pro vstup do Izraele musí mít zvláštní povolení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...