Unie schválila výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky v Polsku a Německu

Nahrávám video

Státy Evropské unie v pondělí schválily vytvoření výcvikové mise pro přibližně 15 tisíc ukrajinských vojáků. Ministři zahraničí členských zemí odsouhlasili také uvolnění dalších pěti set milionů eur (12,3 miliardy korun) z unijního obranného fondu (EPF) na zbraně pro Kyjev. Oznámila to Rada EU. Celková částka, kterou evropský blok Ukrajinu z fondu EPF podpořil, tak dosáhne 3,1 miliardy eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella EU také pracuje na přípravě dalších sankcí proti Rusku, k jejichž zavedení v pondělí vyzval ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.

Ukrajinským vojákům se již od ruské anexe Krymu v roce 2014 dostává výcviku od americké armády, který podle expertů výrazně zlepšil jejich připravenost čelit letošní ruské invazi. Evropský blok v minulých letech opakovaně mluvil o podobné možnosti, shodl se na ní ovšem téměř osm měsíců po zahájení války na Ukrajině. S konkrétním návrhem přišel šéf unijní diplomacie Josep Borrell na neformálním jednání ministrů na konci srpna v Praze.

„Vojenská podpůrná mise EU bude cvičit ukrajinské ozbrojené síly, aby mohly pokračovat ve svém odvážném boji,“ uvedl nyní Borrell.

Unijní armádní experti by podle diplomatů měli cvičit ukrajinské vojáky hlavně na základně v Polsku, menší část pak v Německu. Mise by měla začít fungovat od listopadu. Ukrajinci získají mimo jiné dovednosti potřebné k obsluze zbraňových systémů dodávaných zeměmi EU. Dostat by se jim mělo i dalšího výcviku podle potřeb ukrajinské armády.

Mise by měla trvat dva roky a stát přes sto milionů eur, které poskytne unijní obranný fond EPF. „Česko tuto misi plně podporuje, náš příspěvek bude vycházet z nějaké technické debaty,“ řekl po jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něhož o případném zapojení české armády do výcviku rozhodne ministerstvo obrany.

Ministři se v pátek shodli také na celkově šesté půlmiliardové částce na nákup zbraní pro Ukrajinu. Z fondu tím již EU vyčerpala více než polovinu peněz, které do něho vložila pro sedmileté období do roku 2027. Unijní činitelé se shodují, že lídři členských zemí budou v nejbližší době muset jednat o možném navýšení financí v tomto fondu, který slouží i pro podporu dalších mimounijních zemí. „Z našeho dnešního jednání jasně vyplývá, že pokud to s podporou Ukrajině myslíme vážně, tak bude potřeba hledat ty peníze,“ konstatoval Lipavský.

Maďarský ministr vnímá zřízení mise jako eskalaci konfliktu

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že se dnes zdržel při hlasování o zřízení výcvikové mise. Řekl, že ji vnímá jako krok vedoucí k eskalaci konfliktu. Podle Szijjártóa se na pondělním jednáním „bohužel hodně jednalo o sankcích“.

Budapešť se staví k unijním protiruským sankcím kriticky. Podle ní způsobují větší problémy unijním ekonomikám než Rusku a nevedou k ukončení války.

Další balík sankcí je v přípravě

S unijními ministry se v pondělí na dálku z protileteckého krytu spojil šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Kromě žádosti o dodávky nových systémů protivzdušné obrany vyzval k přijetí dalších sankcí proti Rusku. EU přitom začátkem října schválila osmý sankční balík.

„Pokračujeme v přípravě nových sankcí… Neustále přemýšlíme, jakým způsobem bychom (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi zkomplikovali financování války,“ prohlásil Borrell bez dalších podrobností. Unijní země se přitom v pohledu na další sankce neshodují a podle diplomatů se nedá čekat, že by se v nejbližších týdnech domluvily na konkrétním návrhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...