Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že ruské tajné služby připravují provokace zamířené na ruské vojáky umístěné v separatistickém moldavském regionu Podněstří, ze kterých pak Moskva hodlá obvinit Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Ukrajinska pravda. Ukrajinu zároveň v pátek zasáhl kybernetický útok. Přestaly fungovat internetové stránky ministerstva zahraničí a dalších úřadů. Podle ukrajinských bezpečnostních činitelů za útokem nejspíše stojí Rusko.
„Podle informací ukrajinské vojenské rozvědky se 13. ledna konala služební porada ve 3. samostatné gardové motostřelecké brigádě ozbrojených sil v Podněsterské oblasti Moldavské republiky, během níž byl personál informován o tom, že se očekávají provokace ze strany Ukrajiny v oblasti osady Cobasna (dělostřelecké sklady operační skupiny vojsk Ruské federace),“ cituje rozvědku Ukrajinska pravda.
Rozkazy, které by brigádu uvedly do nejvyššího stupně bojové pohotovosti, podle serveru zatím nezazněly. Vojáci nicméně mají být připraveni na okamžité plnění zadaných úkolů. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov označil informace o údajné přípravě provokací za „nepotvrzené a nepodložené“, citovala ho agentura TASS.
Podněstří se jednostranně odtrhlo od Moldavska na počátku devadesátých let minulého století. Ochrannou ruku nad ním drží Rusko, které v tehdejší válce vojensky podpořilo tamní ruské separatisty. Na území dodnes zůstávají jeho jednotky.
O smyšlených provokacích hovořila v pátek i americká vláda. Nejmenovaný činitel sdělil médiím, že ruští vlivoví aktéři začali na sociálních sítích a ve státních médiích šířit tvrzení o ukrajinských prohřešcích. Zdůrazňují například „narativy o oslabování lidských práv na Ukrajině a zvýšené militantnosti Ukrajiny“. Tím údajně připravují záminku k invazi.
„Máme informace, které naznačují, že Rusko už rozmístilo skupinu agentů pro provedení operace pod falešnou vlajkou na východě Ukrajiny,“ citují média amerického vládního představitele. Stejný postup bylo podle něj možné pozorovat v roce 2014 při obsazení Krymu.
Většinu webů se podařilo obnovit
Ukrajinské vládní servery se staly terčem kybernetického útoku. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí oznámil, že je příliš brzy na vyvozování závěrů. Připomněl však, že v minulosti mnoho takových útoků proti Ukrajině podnikli ruští hackeři.
Vláda později řekla, že většinu zasažených státních webů se podařilo obnovit a další budou brzy k dispozici. Ubezpečila také, že při útoku neunikla žádná osobní data. Agentura DPA původně ohlásila, že není možné otevřít internetové stránky ministerstva energetiky, úřadu vlády a záchranné služby.
Některé vládní weby byly vypnuty záměrně, aby se předešlo rozšíření útoku na další zdroje. Útok vyšetřuje zvláštní policejní jednotka. Podle ukrajinských médií se na internetových stránkách ministerstva zahraničí objevil výhrůžný nápis v ruštině, polštině a ukrajinštině.
„Ukrajinci! Vaše osobní údaje byly nahrány na veřejnou síť. Všechna data v počítači jsou zničena, není možné je obnovit,“ oznamoval nápis, doplněný obrázkem přeškrtnuté ukrajinské vlajky.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov podle agentury Unian tvrdí, že na 99,9 procenta útok vykonali ruští specialisté.
K podobným závěrům se kloní i ukrajinská tajná služba SBU, podle níž prvotní indicie naznačují, že akci provedli hackerské skupiny napojené na speciální služby Ruské federace, píše Reuters. Útočníci patrně využili přístupová práva externí firmy, která měla vývoj napadených webů na starosti.
Západ nabídl pomoc
Několik hodin před napadením webů řekla ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu Oksana Markarovová televizi CBS News, že Ukrajina vidí hackerské útoky jako případnou předehru ruské invaze.
„Mobilizujeme veškeré naše zdroje, abychom pomohli Ukrajině vypořádat se s tímto kyberútokem,“ vzkázal před jednáním ministrů zahraničí EU ve francouzském Brestu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Kdo je za útokem, nechtěl spekulovat, dodal však, že „si to umíme představit“.
Podporu Ukrajině nabídly také Spojené státy prostřednictvím mluvčího rady Bílého domu pro národní bezpečnost. Ten podle agentury Reuters dále sdělil, že o incidentu byl informován americký prezident Joe Biden.
Útok důrazně odsoudil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který oznámil, že Severoatlantická aliance a Ukrajina v příštích dnech podepíší dohodu o posílení spolupráce v kybernetické oblasti. Doplnil, že Kyjev získá přístup do alianční platformy pro sdílení informací o malwarech.
Ukrajina se obává války
Kybernetický útok přišel v době sílícího napětí v regionu, kdy Rusko u hranice s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků. Kyjev a Západ se obávají případné invaze ruských vojsk. Moskva, která v roce 2014 obsadila a poté anektovala ukrajinský Krym, ale popírá, že by útok proti svému sousedovi chystala.
Diplomatická jednání, která se mezi představiteli USA, NATO a Ruska odehrála tento týden, průlom do vypjaté situace nepřinesla. Západ odmítl ruské požadavky na záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku.
Moskva tvrdí, že Západ nemůže diktovat Rusku, jak a kam má přesouvat své vojenské síly na vlastním území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek navrhl uspořádat třístranné jednání se svými protějšky z USA a Ruska, Bidenem a Putinem. Cílem on-line rozhovorů je zmírnit napětí. Podle agentury AFP o tom informoval šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak.
„Stále čekáme na odpověď ruské strany, ale naši američtí partneři náš návrh přivítali s určitým zájmem,“ uvedl Jermak. Do debat o bezpečnostní architektuře Evropy je podle něj nezbytné zapojit samotnou Ukrajinu, která je připravena a schopna vstoupit do NATO.
