Ukrajinci cílili na ruský radar hluboko ve vnitrozemí

Dron ukrajinské tajné služby podruhé v jednom týdnu zacílil na významnou ruskou radarovou stanici. V neděli to podle nejmenovaných zdrojů ukrajinských médií byla stanice Voroněž M ve městě Orsk v Orenburské oblasti, předtím podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) podobné zařízení v Krasnodarském kraji. Orsk je vzdálený 1500 kilometrů od území kontrolovaného ukrajinskou armádou, podle nejmenovaného zdroje však dotyčný dron letěl 1800 kilometrů, tedy nejhlouběji, co se tato ukrajinská munice dostala na ruské území.

Obě zmíněné stanice jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket.

Ruská média podle serveru Kyiv Independent v neděli informovala o dronu, který se zřítil na předměstí Orsku a cílil na vojenský objekt. Žádné oběti ani škody hlášené nebyly. Ukrajinská armáda ani ruské ministerstvo obrany operaci oficiálně nekomentovaly.

„Voroněž M operuje s vlnovou délkou jednoho metru a je schopen odhalit cíle na vzdálenost až šest tisíc kilometrů, včetně balistických střel a střel s plochou dráhou letu,“ napsal web Ukrajinska pravda.

První ze dvou útoků v Krasnodarském kraji komentoval mimo jiné i norský analytik Thord Are Iversen. Podle něj není dobrým nápadem útočit na tento druh cílů. „Je spousta cílů na ruském území, na které by (Ukrajina, pozn. redakce) mohla mířit drony, jen hrstce z nich by se měla vyhnout. Toto byl jeden z nich. Je v nejlepším zájmu všech, aby ruský systém včasné výstrahy fungoval dobře, a to hlavně v době napětí,“ napsal na sociální sít X.

„Můžeme je zadržovat, ale nemůžeme vyhrát“

Ukrajinská jednotka Peaky Blinders, která vysílá komerční drony a která se snaží o bombardování nepřítele, operuje v Charkovské oblasti nedaleko hranic. Snaží se otupit každý útok, jenž by Rusové rozvinuli. „Můžeme je s pomocí dronů zadržovat a způsobit jim vážné ztráty, ale nemůžeme tak vyhrát,“ hlesl Anton ze zmíněné jednotky v rozhovoru pro ČT.

Uvědomuje si, že jejich snažení nic nezmůže proti síle, kterou Rusové shromažďují u ukrajinských hranic. I proto, že zbraně, jako jsou například americké raketomety HIMARS, nesmí podle dohody Ukrajinci proti cílům na ruském území používat.

„Nastal čas, kdy by měli spojenci zvážit, zda neodvolat některá omezení ohledně použití zbraní dodávaných na Ukrajinu. Zvláště teď, kdy v okolí Charkova poblíž hranic takový zákaz útoků na legitimní vojenské cíle na ruském území Ukrajincům velice komplikuje vlastní obranu,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Po ruském úderu na obchodní centrum v Charkově svůj zákaz už odvolalo Švédsko. Navíc oznámilo, že Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc ve výši sedmi miliard eur. Mezi jinými dělostřelecké systémy Archer nebo bojová vozidla CV-90.

„Podle mezinárodního práva má Ukrajina právo bránit se nepřátelskými akcemi namířenými proti nepřátelskému území, pokud jsou tyto akce v souladu s válečným právem. Švédsko stojí za mezinárodním právem a právem Ukrajiny na sebeobranu,“ zdůraznil švédský ministr obrany Pal Jonson.

Zatím se však Ukrajina musí pro údery hluboko v ruském vnitrozemí spoléhat na drony s dlouhým dosahem z vlastních dílen. Ty se ale co do přesnosti a spolehlivosti nemohou se západními raketovými systémy srovnávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...