Ruské ostřelování drasticky ochromilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v zemi za poslední týden zničeno třicet procent elektráren, což způsobilo „masivní výpadky proudu“. Některé vládní zdroje dokonce uvádí, že bylo poškozeno až čtyřicet procent energetické infrastruktury. Ukrajinská státní energetická společnost byla proto ve čtvrtek nucena zavést úsporný režim. Politici zároveň apelovali, aby lidé snížili spotřebu elektřiny.
Ačkoli ukrajinská armáda úspěšně provádí protiofenzivy proti ruským silám na východě a jihu země, nedaří se jí chránit energetickou síť a další veřejné služby před ruským ostřelováním, jehož cílem je podle všeho ochromení Ukrajinců před blížící se zimou.
Ti kvůli závažné situaci celý čtvrtek šetřili elektřinou, aby snížili tlak na rozvodnou síť a umožnili opravu zničené infrastruktury. Některé domácnosti se musely obejít i bez tekoucí vody.
Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko vyzval obyvatele, aby spotřebu elektřiny co nejvíc omezili, navíc v rámci nového úsporného režimu byla v celé zemi omezena dodávka elektřiny mezi 7. a 23. hodinou.
„Obracíme se na všechny obyvatele Ukrajiny – očekávejte těžké dny v souvislosti s údery na naši energetickou síť. Je zásadní, a o to důrazně žádáme, aby každý region minimalizoval odběr elektřiny,“ vyzval Tymošenko.
Kyjev a Charkov podle Reuters omezily provoz veřejné dopravy na elektrický pohon, jako jsou trolejbusy, a snížily frekvenci spojů v metru. Severovýchodní region Sumy, který sousedí s Ruskem, byl celý den bez vody, dopravy na elektřinu a pouličního osvětlení.
Přes tři stovky útoků na energetická zařízení
Rusko od 10. října podniklo přes tři sta vzdušných útoků na ukrajinská energetická zařízení, sdělil ministr energetiky Herman Haluščenko. Podle jeho poradce Oleksandra Charčenka bylo vážně poškozeno až čtyřicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Prezident Zelenskyj tyto útoky označil za terorismus a zopakoval, že jednání s ruským režimem už nepřipadá v úvahu.
Výpadky elektřiny byly v úterý hlášeny v Žytomyru, Kyjevě a Dněpru. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že byla zasažena „kritická infrastruktura“ v severní části města. Svědci také hlásili výbuchy a stoupající dým z kyjevské elektrárny CHP-6 Ukrajina.
Starosta apeloval na obyvatele, aby šetřili elektřinou vypínáním klimatizací, rychlovarných konvic a mikrovlnných trub, a uvedl, že domy, v nichž došlo ke snížení tlaku vody, by měly vodu využívat „co nejúsporněji“.
Tymošenko již dříve informoval o „vážných škodách“ na energetickém zařízení v Dněpru, které bylo podle něj zasaženo dokonce dvakrát. Později varoval obyvatele, že ostřelování může způsobit, že některé části města zůstanou bez vody a elektřiny.
Vážné škody byly hlášeny také v Kryvém Rihu ve střední Ukrajině a v Burštynu na západě země. Společnost Ukrenergo, provozovatel rozvodné sítě v zemi, uvedla, že za posledních deset dní došlo k více útokům než za celé předchozí období od začátku ruské invaze.
Mráz jako zbraň
„Je důležité si uvědomit, že ruští teroristé se budou snažit využít zimu jako zbraň,“ řekl ve středu ukrajinský premiér Denys Šmyhal. „Myslí si, že několikahodinové sezení v zimě nás donutí ke kapitulaci. To se ale nestane,“ dodal.
Společnost Ukrenergo vyzvala, aby se Ukrajinci zásobili vodou a zajistili si „teplé ponožky, deky a objali rodinu a přátele“. Vybídla také k nabití telefonů, powerbank, svítilen a baterií. „Nevylučujeme, že s příchodem chladného počasí vás budeme o pomoc žádat častěji,“ avizovala.
Podle Šmyhala byl po ruských úderech ze začátku týdne obnoven přívod elektřiny do více než čtyř tisíc měst a vesnic, ale varoval, že Ukrajince čekají těžké časy. „Nemusíme sedět potmě, ale je nutné omezit používání energeticky nejnáročnějších zařízení,“ řekl.
Premiér zároveň požádal podniky, aby vypnuly venkovní reklamy, a uvedl, že domácnosti by se v nadcházejících měsících měly vytápět pouze na 18 stupňů Celsia.
Zelenského poradce Mychajlo Podoljak agentuře Reuters řekl, že vláda se na údery na kritickou infrastrukturu adaptovala a podařilo se jí zabránit přetížení energetické sítě, částečně díky tomu, že lidé používají elektřiny méně. Šmyhal avizoval, že spotřeba energie se od úterý do středy snížila o deset procent. Podle ministra energetiky Haluščenka by však byla ideální úspora kolem dvaceti procent.
Přípravy na temnou zimu
Více než tisíc měst a vesnic na Ukrajině zůstává dál po ruských útocích bez proudu, uvedli místní představitelé. Tisíce rodin se tak ocitly ve tmě a zimě. „Když se to stane, prostě si spolu hrajeme v posteli, ležíme spolu, rozsvítím svíčky a baterku v telefonu,“ vypráví Liubova Paliiová, která žije se svým čtyřměsíčním synem Vovou a manželem v Kyjevě.
„Nemůžu se sprchovat ani vykoupat dítě, protože ve tmě se to dělá těžko. Na nakrmení dítěte ale jedno světlo stačí. Alespoň máme stále vodu,“ řekla agentuře Reuters. Zatímco byla těhotná, uprchla v dubnu z jihu země do Kyjeva. Ačkoliv žádná část Ukrajiny dle ní není bezpečná, hlavní město jí přišlo méně děsivé než území kontrolované Moskvou.
„V zimě bychom mohli zapnout kamna, abychom se trochu zahřáli. Jinak nevím, jak bychom byt vytopili. Teple se oblékneme a schováme se pod spoustu peřin,“ doplnila.
Někteří obyvatelé Kyjeva, jako například Sonika Markosianová, byli na zhasnutí světel připraveni. Sedmadvacetiletá žena nedávno začala podnikat ve výrobě svíček, které zhotovuje ve svém malém bytě.
„Měli jsme několik svíček po celém domě, což bylo velké štěstí, protože jsme byli na výpadky proudu aspoň trochu připraveni,“ řekla agentuře Reuters. Kvůli pokračujícímu ostřelování plánuje objednat další materiál a vyrobit co nejvíce svíček na zimu.
„Na výpadky jsme připraveni. Máme svíčky, nabité powerbanky. Ukrajina je motivovaná k vítězství,“ řekl agentuře Reuters další obyvatel Kyjeva Michail.
V některých městech lidé nakupují generátory a plynové hořáky. Z kyjevských obchodů zase začaly rychle mizet pětilitrové lahve vody.
„Musíme uzavřít oblohu,“ urguje Haluščenko
Rusko ostřeluje Ukrajinu vlastními raketami a v poslední době také bezpilotními letouny Šahíd-136 íránské výroby. Jeden ze západních představitelů, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že se domnívá, že Rusko na ukrajinské elektrárny míří záměrně a „není pochyb o tom, odkud tyto zbraně pocházejí“. Teherán dál zapojení do konfliktu odmítá.
„Předpokládáme, že ruští okupanti budou mířit na elektrárny do té doby, dokud s pomocí našich partnerů nebudeme schopni zničit sto procent jejich raket a dronů,“ řekl Zelenskyj.
„Už jsme to říkali, když Rusové stříleli na naše jaderné elektrárny, teď to opakujeme. Potřebujeme systém protivzdušné obrany, musíme uzavřít naši oblohu. Jedině tak zajistíme, že tyto raketové útoky selžou,“ řekl v rozhovoru pro BBC ministr energetiky Haluščenko.
Zelenskyj vyzval k vytvoření protiletadlového štítu nad Ukrajinou a prioritně požádal o dodání špičkových systémů protivzdušné obrany. Pomoc při vývoji výstražného systému pro civilní obyvatelstvo nabídl Izrael. Měl by se podobat tomu, který se používá v židovském státě.
Izrael však Ukrajině nepomůže vyvinout protiraketový systém Iron Dome, o který Kyjev požádal. Ačkoli stát ruskou invazi odsoudil a poskytl Ukrajině humanitární pomoc, nechce posíláním zbraní narušit své vztahy s Moskvou.
Ostatní spojenci však Kyjevu přislíbili vojenskou pomoc. Francouzský prezident Emmanuel Macron se zavázal k dodání „radarů, systémů a protiletadlových střel“. Spojené státy potvrdily, že posílají na Ukrajinu osm jednotek systému NASAMS, z nichž dvě by měly být dodány v nadcházejících týdnech.
Spojené království oznámilo zaslání raket AMRAAM, které jsou kompatibilní s americkým systémem. Německo dodalo 11. října první model systému protivzdušné obrany IRIS-T, který Zelenskému slíbil kancléř Olaf Scholz. Španělsko rovněž přislíbilo zaslání čtyř amerických systémů Hawk. Ty byly nasazeny v americké armádě na počátku 60. let, ale už se nepoužívají.
„Obránci Ukrajiny se bez pomoci a dodávek techniky od západních států neobejdou. Nejdůležitější jsou teď protiletadlové a protiraketové systémy středního nebo delšího dosahu, řekl pro Český rozhlas brigádní generál v záloze František Mičánek.
Podle serveru Ukrainska Pravda ministerstvo zahraničí aktivně spolupracuje s mezinárodními partnery o dodávkách energetických zařízení na Ukrajinu. Díky práci diplomatů už byly dosaženy dohody o dodávkách z Itálie, Francie, Litvy, Finska, Německa a Polska.
Španělsko už dříve oznámilo, že na Ukrajinu dodá generátory. Lotyšsko rovněž Kyjevu věnuje dvě stě tisíc eur na nákup dieselových generátorů. První z přibližně šesti set kusů vybavení by mělo na Ukrajinu dorazit už příští týden.
