Zelenskyj: Dohoda s USA o vzácných nerostech není připravena

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že dohoda s USA o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Dříve během soboty list Financial Times (FT) s odvoláním na několik zdrojů napsal, že Zelenskyj odmítl návrh, aby Spojené státy získaly práva přibližně na padesát procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině.

„Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ sdělil ukrajinský prezident podle AFP.

Návrh dohody přivezl tento týden do Kyjeva – jako první vládní představitel nové americké administrativy – ministr financí Scott Bessent. Návrh podle zdroje FT zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

S podobnou informací přišla americká stanice NBC News, která s odvoláním na své zdroje také uvádí, že Washington chce po Kyjevu vlastnictví padesáti procent ukrajinských nerostů vzácných zemin a že administrativa Donalda Trumpa naznačila otevřenost k rozmístění amerických vojáků v zemi, aby je tam hlídali, pokud se dojedná dohoda s Ruskem o ukončení války. Bessent předložil návrh Zelenskému během středeční návštěvy Kyjeva, dodala zpravodajská stanice.

Zelenskyj podle NBC News odmítl podepsat dokument během schůzky s Bessentem se slovy, že si ho potřebuje prostudovat a poradit se o něm. Obdobně situaci popisuje FT, podle jehož zdrojů Trump chtěl, aby Zelenskyj dokument podepsal, než se ministr financí vrátí do Washingtonu.

Otázka bezpečnostních záruk

„Když jsme se podívali na podrobnosti, nebylo tam nic o (budoucích amerických bezpečnostních zárukách),“ řekl deníku Financial Times nejmenovaný ukrajinský představitel. Bessent podle FT tvrdil, že už pouhá přítomnost Američanů zajišťujících bezpečnost nalezišť nerostných surovin by stačila k odstrašení Moskvy.

Bessent během návštěvy Kyjeva o předání návrhu dohody ukrajinské straně informoval a prohlásil, že by mohla po válce sloužit jako „bezpečnostní štít“ pro Ukrajinu. Podrobnosti o návrhu ale veřejně nesdělil. Zelenskyj uvedl, že s Bessentem vedl produktivní a konstruktivní diskusi a že Kyjev předběžný návrh dohody prostuduje.

Dalším problematickým bodem je podle některých zdrojů FT návrh, aby jurisdikce řešící spory o práva na ukrajinské nerosty byla ve Spojených státech. Zelenskyj chce podle nejmenovaného evropského činitele zapojit do těžby nerostů také jiné země, včetně evropských. „Jsou v této věci pod silným tlakem Američanů,“ řekl tento představitel.

Trump, který se do Bílého domu vrátil v lednu, tento týden v rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že po východoevropské zemi chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun), aby se USA vrátila zpět podpora, kterou Washington zemi bránící se ruské vojenské agresi poskytl. Jak současný americký prezident k částce došel, není zřejmé, podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Některá naleziště vzácných nerostů již okupují Rusové

Zelenskyj už dříve uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o zpřístupnění ukrajinských nerostných zdrojů americkým investicím. Ukrajinské přírodní zdroje jsou zmíněny v takzvaném plánu vítězství, který ukrajinský prezident představil loni v létě. Kyjev v něm tehdy podle webu Ukrajinska pravda navrhnul podpis dohody s USA, EU a dalšími spojenci, která by umožnila společné investice a využívání ukrajinských přírodních zdrojů, jako je uran, titan, lithium, grafit a další.

Na Ukrajině se nacházejí vzácné nerosty, jejichž hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů, ale množství nalezišť je v oblastech na východě země, které jsou buď pod ruskou okupací, nebo jim hrozí, je obsadí postupující ruská armáda, podotkl Financial Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...