V případě jednání nabídneme výměnu území s Ruskem, řekl Zelenskyj

Pokud americký prezident Donald Trump dostane Kyjev a Moskvu k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Rusku výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. Trump naznačil, že Ukrajina by v budoucnu mohla být ruská, záleží podle něj na tom, zda Kyjev dospěje k dohodě.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ dodal Zelenskyj bez dalších podrobností v rozhovoru s listem The Guardian.

Ukrajinské jednotky v srpnu 2024 pronikly do ruské Kurské oblasti, kde podle agentury AFP obsadily necelých třináct set kilometrů čtverečních území. Rusům se je dosud ani za pomoci severokorejských vojáků nepodařilo zcela z regionu vytlačit, ale rozloha Kyjevem ovládaného ruského území se od té doby značně zmenšila. Na konci ledna měla ukrajinská armáda podle AFP pod kontrolou na 442 kilometrů čtverečních území v Kurské oblasti.

Trumpův přístup k Ukrajině

Dlouhodobým cílem Moskvy je kapitulace Ukrajiny, která v případě jednání o příměří žádá bezpečnostní záruky. „Oni (Ukrajina) možná uzavřou dohodu. Možná neuzavřou dohodu. Jednou může být (Ukrajina) ruská, nebo jednou nemusí být ruská. Ale my budeme mít všechny tyto peníze na (Ukrajině) a já říkám, že je chci zpět,“ uvedl Trump v rozhovoru s moderátorem stanice Fox News Bretem Baierem.

Trump opakovaně prohlásil, že chce rychle ukončit rusko-ukrajinskou válku, ale podle The Guardian panují obavy, že dohoda zprostředkovaná USA pod jeho vedením by mohla zahrnovat donucení Ukrajiny kapitulovat před maximalistickými požadavky ruského vládce Vladimira Putina. Šéf Kremlu loni v červnu jako podmínku pro jednání o ukončení bojů mimo jiné stanovil, že Ukrajina se musí vzdát ambice vstoupit do NATO a stáhnout svoji armádu z celého území čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko nyní částečně okupuje.

Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci. Ukrajina mezitím podmínila případnou dohodu s Ruskem tím, že získá bezpečnostní záruky, které by Moskvu odradily od další agrese v budoucnu. Zelenskyj nyní uvedl, že je připraven jednat, ale chce, aby tak Ukrajina činila z pozice síly.

Zájem o strategické nerosty

V návaznosti na svůj dřívější návrh zajistit americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajině výměnou za nerosty vzácných zemin Trump prohlásil, že Kyjev „v podstatě souhlasil“ s dohodou o obchodu s nerostným bohatstvím v hodnotě 500 miliard dolarů.

Pokud Trump zastaví americkou vojenskou podporu Ukrajině, Evropa samotná nebude schopna zaplnit vzniklou mezeru, míní Zelenskyj. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami,“ dodal.

Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Zdroj: Ukrainian Geological Survey

Ukrajina má strategické zásoby titanu, lithia, grafitu a uranu, jež jsou klíčové pro její budoucí ekonomickou stabilitu. Některé z kritických nerostů se ale nacházejí v oblastech, které jsou v současnosti okupovány Ruskem, poznamenal dříve server Politico.

Ukrajina již naznačila, že je otevřena společné těžbě zdrojů s USA a dalšími partnery výměnou za bezpečnostní záruky, ale podrobnosti o takové dohodě zůstávají nejasné, píše server Kyiv Independent. Ukrajinský prezident listu The Guardian řekl, že myšlenku ohledně přírodních zdrojů předložil Trumpovi v září 2024, kdy se setkali v New Yorku.

Masivní pomoc Ukrajině

Trump v nejnovějším rozhovoru pro Fox News tvrdil, že USA poskytly Ukrajině větší podporu než evropští partneři, čímž by celkový příspěvek Washingtonu přesáhl 300 miliard dolarů (7,3 bilionu korun), poznamenal Kyiv Independent.

Kongres USA přidělil Ukrajině od vypuknutí plnohodnotné války v roce 2022 přes 170 miliard dolarů (4,1 bilionu korun), včetně vojenské podpory v hodnotě přes 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně minulý měsíc uvedl, že do země dorazila méně než polovina této pomoci. Země EU pak poskytly Kyjevu finanční, vojenskou a humanitární pomoc ve výši 145 miliard dolarů (3,5 bilionu korun), vyčíslil Kyiv Independent.

Další mírové úsilí

O Ukrajině chce americký prezident osobně hovořit se šéfem Kremlu, s nímž už podle amerických médií hovořil telefonicky. Možnou schůzku s Putinem nevyloučil ani Zelenskyj.

Trumpův zvláštní mírový vyslanec Keith Kellogg má 20. února navštívit Kyjev. Podle médií údajně připravuje několik variant dohody o klidu zbraní, které mají být předloženy Bílému domu. Zároveň se na mnichovské bezpečnostní konferenci v závěru týdne setká americký viceprezident J. D. Vance s prezidentem Zelenským.

Toho podle úterního prohlášení Trumpa na Ukrajině brzy navštíví také americký ministr financí Scott Bessent. Agentura Bloomberg napsala, že bohatý investor bude prvním členem současné americké administrativy, který zemi napadenou Ruskem navštíví. Přesný termín cesty není jasný, Bloomberg píše o tomto týdnu.

Skepse vůči jednání

Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup je k možným mírovým jednáním spíše skeptický. Připomněl výrok ruského ministra zahraniční Sergeje Lavrova, že si to Američané nemají představovat „nějak vítězně“ a všechna jednání musí být vedena na půdorysu dřívějších požadavků ruského vládce.

Nahrávám video
Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup k mírovému plánu pro Ukrajinu (11. února 2025)
Zdroj: ČT24

Na základě signálů z Ruska navíc novinář soudí, že Rusové nemají zatím důvod k mírovým jednáním, když na frontě postupují, byť velmi zvolna. Možná podle něj čekají, zda Ukrajina „nevykrvácí“ a Západ už bude ze všeho unavený a pomoc Kyjevu omezí. „Já se obávám, aby to spíše nedopadlo podobně jako s Československem v roce 1938,“ dodal Soukup s odkazem na Mnichovskou dohodu.

Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo celkem pět oblastí Ukrajiny. Nejprve Krym v roce 2014 a poté Doněck, Cherson, Luhansk a Záporoží v roce 2022, a to i přesto, že nad oblastmi nemá plnou kontrolu, upozornil Guardian.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...