Účastníci protiimigrační demonstrace v Chemnitzu se střetli s policií, 11 lidí skončilo v nemocnici

Nahrávám video

Osm až deset tisíc lidí v sobotu protestovalo ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici). V hlavním pochodu organizovaném protiimigračním hnutím Pegida a protestní stranou Alternativa pro Německo (AfD) šlo kolem 6000 lidí. Večer se střetli s policií a organizátoři pochod předčasně ukončili. V nemocnici po protestech skončilo 11 lidí, zraněn také nejméně jeden novinář.

Pochod Pegidy a AfD měl vyrazit na cestu kolem 17. hodiny, ale policie ho pustila až po několika desítkách minut. Tisíce lidí, mezi nimiž byli mladí i důchodci, se pak vydaly na tichou cestu městem, která měla uctít „oběti multikulturalizace Německa“. 

V čele průvodu plném německých vlajek šli lidé s velkými portréty, na nichž jsou vyobrazeny osoby zabité přistěhovalci. Nechyběl mezi nimi pětatřicetiletý Němec s kubánskými kořeny Daniel Hillig. Jeho vražda, z níž jsou podezřelí dva mladí muži z Iráku a Sýrie, vedla k demonstracím a násilnostem v tomto městě. Na jednom z plakátů byla také Češka Naďa Čižmárová, která zahynula v prosinci 2016 při teroristickém útoku v Berlíně.

Demonstranti v Chemnitzu nesou portréty lidí zabitých přistěhovalci. Na jednom z nich je i Češka Naďa Čižmárová, která zahynula v prosinci 2016 při útoku v Berlíně
Zdroj: Reuters

Po několika stovkách metrů demonstranty kolem 18:30 zastavila policie. Po několika desítkách minut uvedla, že protest už překročil nahlášenou délku a jeho pokračování není ani z bezpečnostních důvodů možné. Cestu se totiž snažili blokovat účastníci protidemonstrace.

V tu chvíli se situace vyhrotila a došlo k šarvátkám s policií. Části protestujících, kteří začali skandovat hesla jako „Prolhaný tisk“ nebo „My jsem národ“, se také podařilo prorazit jednu z policejních zábran. Někteří z nich navíc napadali přítomné novináře.

Na místě, kde policie soustředila dvojici vodních děl, dva obrněné transportéry a desítky dodávek, zůstaly stovky nepřátelsky naladěných demonstrantů zhruba další dvě hodiny, než se je podařilo přesvědčit, aby se rozešly.

Další srážky hlásila policie na Twitteru z okolí nádraží v Chemnitzu. Také tam měla připravená vodní děla. K občasným střetům docházelo i s protestujícími proti neonacismu, kteří se v podvečer snažili narušit pochod pravice. Policie jim v tom ale úspěšně bránila.

Při protestech musela podle města celkem 17krát zasahovat záchranka, která 11 lidí převezla do nemocnice. Zranění utrpěl také novinář rozhlasové a televizní stanice MDR, kterého někdo shodil ze schodů. 

„Merkelová musí pryč,“ znělo městem

Sobotní sérii demonstrací v Chemnitzu zahájil už dopoledne mírový pochod, kterého se účastnilo pár desítek lidí. Na protest proti krajní pravici nazvaný „Srdce místo štvaní“ přišlo 2500 až 4000 lidí a také několik předních německých politiků, kteří zdůrazňovali, že Chemnitz musí dát jasně najevo svůj odpor proti krajní pravici. 

Demonstranti proti xenofobii v Chemnitzu
Zdroj: Reuters

Souběžně se u pár stovek metrů vzdáleného památníku Karla Marxe uskutečnila manifestace pravicového hnutí Pro Chemnitz, na níž asi 1500 přítomných opakovaně skandovalo hesla jako „My jsme národ“ nebo „Merkelová musí pryč“. Většina zúčastněných se po jejím skončení zapojila do průvodu organizovaného hnutím Pegida a Alternativou pro Německo.

Právě kancléřka Angela Merkelová (CDU) a starostka Chemnitzu Barbara Ludwigová (SPD) byly často terčem nevole davu, v němž se objevila i trojice vlajek českých. „Nevyzývám k braní spravedlnosti do vlastních rukou, ale když nás politici nebudou chránit, tak se musíme rozmyslet, jak se budeme bránit my,“ nechal se slyšet jeden z řečníků. „Vezměte jim nože, nebo vám vezmeme úřady,“ pohrozil také.

Pár stovek metrů od pravicové akce, která skončila asi po 40 minutách, protestovali u kostela Johanniskirche lidi za mír a proti xenofobii. Na místo přišla i starostka Chemnitzu, podle níž Sasko i její město musí vyslat jasný signál, že budou všemi prostředky hájit právní stát proti „pravicovým štváčům“. Šéf poslanců Levice ve Spolkovém sněmu Dietmar Bartsch zase vyjádřil přesvědčení, že je nutné, aby občané města dali jasně najevo svůj postoj.

Další velká akce ve městě, jehož občané si stěžují, že jsou nespravedlivě líčeni jako příznivci krajní pravice, se uskuteční v pondělí. Bude jí koncert proti extremismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...