Turecko usiluje o propuštění Izraelců. Země, která hostí vůdce Hamásu, chce roli prostředníka

Nahrávám video

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.

Po raketovém útoku na nemocnici v Gaze vypukly v Turecku násilné demonstrace. Lidé házeli kameny na sídlo izraelského generálního konzulátu v Istanbulu. Z Turecka již odletěla dosavadní velvyslankyně Izraele v Ankaře. „Izrael také doporučil svým občanům v Turecku, kteří se zde v těchto dnech nacházejí, aby zemi z obav o jejich bezpečí opustili,“ informoval zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Protesty v Turecku stále pokračují, podle zpravodaje už ale nejsou tak násilné jako v prvních dnech ani tak početné jako v Evropě. V historické čtvrti konzervativní části Istanbulu se sešlo v pátek několik tisíc lidí. „Podle některých pozorovatelů je důvodem toho, že protesty v Turecku nejsou tak početné jako v arabských nebo evropských zemích, to, že obecný názor společnosti na tu problematiku je podobný, jako razí vláda AKP v čele s Erdoganem,“ uvedl Černohorský.

Snahy o propuštění unesených Izraelců

Erdogan podle něj dosud nepoužíval v souvislosti s válkou tak tvrdou rétoriku vůči Izraeli jako v minulosti. Turecký prezident dokonce kritizoval útoky na civilisty na obou stranách. V pátek ale Erdogan v proslovu přece jen volil tvrdší slova. Izraelské útoky na Pásmo Gazy podle něj hraničí s genocidou a nepřinesou bezpečnost. Izrael vyzval k zastavení úderů na Gazu.

„Snaží se hrát roli prostředníka. Turecko dopravilo humanitární pomoc do Egypta, která má výhledově zamířit do Pásma Gazy, a snaží se vyjednat propuštění civilních rukojmí z rukou teroristické organizace Hamás. Otázka je, do jaké míry mohou být tyto ambice úspěšné, ale své vazby na Hamás chce zužitkovat,“ míní zpravodaj.

Nahrávám video

Turecko na rozdíl od řady západních zemí neřadí Hamás mezi teroristické organizace. „Ankara tvrdí, že mu poskytuje pouze politickou podporu, v minulosti se ale objevily obvinění ze strany izraelských úřadů a tajných služeb, že Turecko podporuje Hamás finančně i logisticky,“ upozornil zpravodaj.

Vůdci Hamásu jsou v Turecku jako doma

Turecko navíc pravidelně hostí lídry Hamásu, což není v zemi žádným tajemstvím. V dobrovolném exilu v Turecku a Kataru žije například lídr Hamásu Ismáíl Haníja. Naposledy byl v Ankaře na oficiální návštěvě letos v červenci.

„Zmíním ještě jméno Sálih Arúrí. To je člověk, který je členem nejužšího vojenského velení Hamásu a po útoku ze 7. října byl viděn na záběrech celého vedení Hamásu, jak oslavují tento teroristický útok. V Turecku se dlouhodobě zdržoval, pak ale v rámci narovnávání vztahů mezi Izraelem a Tureckem zemi opustil. Do země se ale pravidelně vrací, což je samozřejmě trnem v oku izraelských úřadů,“ podotkl Černohorský.

Arúrí je velitel Hamásu pro teroristické útoky na okupovaném Západním břehu, za jehož dopadení Spojené státy vypsaly odměnu ve výši pěti milionů dolarů. „Náš názor je, že Hamás by neměl mít kancelář a provozovat aktivity ani v Turecku, ani nikde jinde na světě,“ prohlásila velvyslankyně Izraele v Turecku Irit Lillianová.

Spekuluje se i o tom, že Hamás z Turecka plánoval některé teroristické útoky, to ale Ankara opakovaně popírá. „Současný vztah s Hamásem turecké vládě zajišťuje přízeň jejích voličů. Nemá ale zájem vazby s ním nějak prohlubovat,“ míní teolog a spisovatel Ihsan Eliacik.

Turecko podle Černohorského nestojí o regionální rozšiřování konfliktu. „Souvisí s tím i zlepšování vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Loni tu byl na oficiální návštěvě izraelský prezident, loni se Erdogan poprvé po čtrnácti letech setkal s izraelským premiérem,“ připomněl zpravodaj.

Vztahy Ankary a Jeruzaléma zamrzly v roce 2010, v posledních dvou letech se ale zlepšily. Důvodem jsou vleklé potíže turecké ekonomiky. Podle Ankary by mohly pomoci lepší obchodní vztahy se židovským státem. „Pokud by konflikt dále eskaloval, pro místní vládu, která se tradičně staví do role patrona muslimů po celém světě, a tedy i Palestinců, by se zúžil manévrovací prostor. Oživení turecko-izraelských vztahů by skončilo minimálně u ledu,“ hodnotí situaci Černohorský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...