Turecko posílá na řecké hranice tisíc policistů. Manipulují migranty a pomáhají jim do Unie, píše El País

Turecko vyšle k řeckým hranicím tisícovku policistů, aby pomáhali zadržet nápor migrantů, které Řecko kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území. Ve čtvrtek to uvedl tamní ministr vnitra Süleyman Soylu. Podle španělského listu El País ale turecké úřady schválně přesouvají stovky migrantů podél hranice k jiným přechodům. Chtějí tak údajně zesílit tlak na řecké policisty a ztížit jim práci.

„Pokusili se vytlačit 4900 lidí zpátky do Turecka. Nasadíme k hranici tisíc příslušníků speciálních policejních sil, abychom to vytlačování zastavili,“ oznámil ve čtvrtek turecký ministr vnitra Soylu při návštěvě příhraniční provincie Edirne.

Pozemní hranice mezi Tureckem a Řeckem je dlouhá asi dvě stě kilometrů a většinu z ní tvoří řeka Evros. U přechodu Pazarkule stojí desetikilometrový plot postavený Řeckem v roce 2012, právě v této oblasti se v posledních dnech nashromáždilo více než pět tisíc uprchlíků.

Řecké úřady hraniční přechod Pazarkule zcela uzavřely zábranami a ostnatým drátem. Tamní policie zabránila většině pokusů přejít hraniční čáru slzným plynem, některým migrantům se ale podařilo plot překonat. Prostříhali ho nůžkami, které jim podle řecké policie dali sami turečtí policisté, což potvrdil deníku El País i jeden uprchlík.

„Turecká policie nás zastavila. Řekli nám, že nemůžeme k hraničnímu přechodu Pazarkule a nasměrovali nás k řece, kde jsou čluny. Na druhé straně jsou ale Řekové, kteří ti všechno seberou a vrátí tě do Turecka,“ popsal situaci reportérovi deníku El País afghánský uprchlík Muhammad Husajn.

Uprchlíci dostávají falešné zprávy

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovoří o statisících běženců, kteří už hranici přešli. Brzy jich podle něj zamíří do Evropské unie z Turecka miliony.

Migranti dostávají prostřednictvím aplikací WhatsApp a Telegram falešné zprávy, že Řecko v příštích dnech otevře hranice nebo že přijedou unijní lodě a odvezou je na bezpečné území. Tomu, že proud migrantů je manipulovaný, nasvědčuje i skutečnost, že na turecko-bulharské hranici se žádné velké skupiny uprchlíků jako v Pazarkule v těchto dnech zatím neobjevily.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Reuters/Djordje Kojadinovic

Řecko opevnilo hranici

Stovky migrantů se nachází také na přechodu Ipsala/Kipoi. „Převezli je více na jih, do oblasti Enezu, nedaleko ústí řeky Evros,“ řekl deníku El País místní celní úředník. Ti, kdo přejdou řeku, jsou vráceni řeckou policií poté, co jim policisté seberou všechny věci.

Řecko hranici opevnilo a vyslalo na ni mnoho vojáků a policistů, přesný počet nezveřejnilo. Požádalo též evropskou agenturu Frontex, aby v příštích dnech poslala na pomoc sedm set lidí, lodě a hlídkové vozy.

„Policie a řecká armáda dělají v tuto chvíli velmi dobrou práci. Skoro nikdo na řecké území neprošel. Těch pár stovek, co prošlo, bylo zatčeno,“ dodal řecký úředník. Podle agentury Reuters Řecko od víkendu zabránilo 37 tisícům pokusů o ilegální přechod hranice. Za uplynulých 24 hodin takto vrátily zpět do Turecka asi sedm tisíc osob.

Lidí, kterým se hranici ilegálně překročit podařilo, zadrželi řečtí pohraničníci a policisté od soboty 252. Řecký deník Kathimerini  ve čtvrtek večer s odvoláním na bezpečnostní zdroje napsal, že 64 procent zadržených pocházelo z Afghánistánu, 19 procent z Pákistánu, pět procent přímo z Turecka a pouhá čtyři procenta uváděli jako svou vlast Sýrii.

Řecko tento týden také uspořádalo jako demonstraci síly vojenské cvičení v pohraničí i u pobřeží ostrova Lesbos, který leží asi třicet kilometrů od pevniny a míří na něj v posledních dnech také více migrantů.

Turecko se obrátí na Štrasburk

Od chvíle, kdy Ankara 28. února oznámila, že přestává plnit závazek vyplývající ze smlouvy s Evropskou unií z roku 2016 a otevře své hranice, se k řeckým hranicím začaly přesouvat tisíce uprchlíků.

Atény ve středu oznámily, že během několika dnů postaví na severu země uzavřené uprchlické centrum pro migranty, kteří se od 1. března dostali a případně ještě dostanou do země. Tito běženci podle vlády nebudou registrováni a budou okamžitě vraceni do místa původu.

Turecko se chce kvůli údajně násilnému zacházení Řecka s migranty obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tvrdí mimo jiné, že řecká policie zastřelila nejméně jednoho migranta. Atény zprávu označily za lživou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...