Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Nahrávám video
Události: Trump pozastavil financování Harvardovy univerzity
Zdroj: ČT24

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.

Odepření financování Harvardovy univerzity podle Reuters představuje novou úroveň sporu mezi federální vládou a americkými univerzitami. Trumpova administrativa již dříve zmrazila stovky milionů dolarů z federálního rozpočtu pro řadu z nich a naléhá na tyto instituce, aby provedly politické a jiné změny ve svém fungování. Tvrdí, že tyto univerzity selhávají v boji proti antisemitismu.

Univerzita nechce ukončit podporu rozmanitosti

Harvardova univerzita v pondělí odmítla požadavky, aby mimo jiné ukončila své programy na podporu rozmanitosti a přijala další opatření, která by podle ní potlačila intelektuální svobodu univerzity i studentů. Trumpova administrativa předtím pohrozila, že pokud se instituce požadavkům nepodřídí, federální financování jí zastaví.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal o rozhodnutí Donalda Trumpa pozastavit financování Harvardu
Zdroj: ČT24

„Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – by neměla diktovat, co mohou soukromé univerzity vyučovat, koho mohou přijímat a zaměstnávat a jakým oborům se mohou věnovat,“ řekl rektor univerzity Alan Garber.

Ministerstvo školství uvedlo, že Garberovo vyjádření posiluje přesvědčení, že na nejprestižnějších amerických univerzitách převládá názor, že „financování z federálních prostředků není spojeno s povinností dodržovat zákony“.

Podle Obamy jde Harvard příkladem

Bývalý prezident Barack Obama v příspěvku na sociální síti X krok Harvardovy univerzity podpořil. „Harvard jde ostatním vysokoškolským institucím příkladem. Odmítl nezákonný a křečovitý pokus o potlačení akademické svobody a zároveň přijal konkrétní opatření, aby se ujistil, že všichni studenti mohou těžit z prostředí intelektuálního bádání, důsledné diskuse a vzájemného respektu. Doufejme, že ostatní instituce budou následovat jeho příkladu,“ napsal.

„Pokud jde o Harvard, jak už jsem řekla, prezident se vyjádřil jasně, že musí dodržovat federální zákony,“ prohlásila v úterý Trumpova tisková mluvčí Karoline Leavittová. „Chce také, aby se Harvard omluvil, a Harvard by se měl omluvit za ohavný antisemitismus, který se odehrál na jeho univerzitní půdě vůči americkým studentům židovského původu,“ dodala.

Harvardova univerzita je o 140 let starší než Spojené státy, její nadační jmění je vyšší než hrubý domácí produkt téměř stovky zemí a vzdělávalo se na ní osm amerických prezidentů, napsal deník The New York Times. Pokud by se nějaká instituce měla postavit válce Trumpovy administrativy proti akademické obci, dává podle deníku smysl, že to Harvard udělá jako první.

Odebrané federální granty jsou součástí přibližně devíti miliard dolarů (199,5 miliardy korun), které univerzitě byly přiděleny z federálních fondů v rámci víceletých grantových závazků, přičemž sedm miliard dolarů je určeno jedenácti nemocnicím přidruženým k univerzitě v Bostonu a Cambridge. Zbývající dvě miliardy dolarů připadají na výzkumné granty přímo pro Harvardovu univerzitu, včetně výzkumu vesmíru, cukrovky, rakoviny, Alzheimerovy choroby a tuberkulózy.

V roce 2024 nadační jmění Harvardu, nejstarší a nejbohatší univerzity v zemi, činilo 53,2 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun).

Řízení o vyhoštění zahraničních studentů kvůli propalestinským demonstracím

Americké úřady také už zahájily řízení o vyhoštění s některými zadrženými zahraničními studenty, kteří se loni účastnili propalestinských demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, kterou Jeruzalém zahájil v reakci na útok teroristického Hamásu a jeho spojenců v říjnu 2023, a stovkám dalších studentů zrušily víza. Kroky vyvolaly obavy o svobodu projevu a akademické svobody ve Spojených státech.

V pondělí americké úřady zadržely dalšího studenta Kolumbijské univerzity v New Yorku, který se účastnil propalestinských protestů. Učinily tak při pohovoru k udělení amerického občanství, informovaly v úterý světové agentury s odvoláním na právníky zatčeného.

Již 8. března byl zadržen propalestinský aktivista Mahmúd Chalíl na základě argumentu federální vlády, že představuje riziko pro národní bezpečnost. Podle imigračních úřadů sehrál vůdčí roli při loňských protestech na podporu Palestiny na Kolumbijské univerzitě, a byl proto převezen do detenčního zařízení pro migranty v Louisianě. Trumpova administrativa se ho snaží deportovat, ačkoliv Chalíl má v USA právo trvalého pobytu a nebyl obviněn z trestného činu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...