Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
„Dnes zjednodušuji naše cla na ocel a hliník, aby každý pochopil, co to znamená. Je to 25 procent, bez výjimek. Týká se to každé země,“ řekl Trump v Bílém domě podle agentury AFP. Ta tento krok označila za novou fázi obchodní války, vedené americkým prezidentem proti zbytku světa.
Trump podle agentury AP odstranil výjimky ze svých cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli se bude vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. A u svých cel na hliník zvýšil tarif z 10 na 25 procent. „Je čas, aby se naše velká průmyslová odvětví vrátila do Ameriky,“ prohlásil.
Podle počátečních informací měla 25procentní cla na ocel a hliník vstoupit v platnost 4. března. Z dokumentů zveřejněných americkou vládou nicméně vyplývá, že budou platná až od 12. března.
Podle serveru BBC News Trump také uvedl, že zvažuje dodatečná cla na automobily, léčiva a počítačové čipy. „Nevadí mi to,“ odpověděl novinářům na otázku ohledně případných odvetných cel dotčených zemí.
Kdo to pocítí
Tyto kroky jsou součástí prezidentova agresivního tlaku na nové nastavení globálního obchodu, poznamenala AP. Trump tvrdí, že zvýšení cel pro lidi a společnosti nakupující zahraniční produkty nakonec posílí domácí výrobu. Cla by ale zasáhla spojence, protože nejvíce oceli se do USA dováží z Kanady, Brazílie, Mexika a Jižní Koreje, dodala AP.
Upozornila, že Trump také hodlá tento týden obnovit americká cla na veškerý dovoz tak, aby svou výší odpovídaly tarifům jiných zemí. To vše se přidává k desetiprocentním dodatečným clům, které již uvalil na Čínu. Trump pohrozil cly také Kanadě a Mexiku, ale jejich zavedení bylo pozastaveno do 1. března.
Zatímco tarify vůči oceli a hliníku mají z pohledu Washingtonu za terč hlavně čínskou globální dominanci v ocelářském průmyslu, prezident Trump jejich pomocí zvyšuje tlak i na Kanadu, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
„Pokud si to vyrobíme v USA, nepotřebujeme pak pro to Kanadu. To my budeme mít pracovní místa. Proto by se Kanada měla stát naším 51. státem,“ prohlásil Trump.
Na změny v americké celní politice už reagovala Austrálie. Tamní premiér Anthony Albanese oznámil, že s Trumpem telefonicky mluvil, přičemž rozhovor označil za konstruktivní. „Americký prezident souhlasil s tím, že se zvažuje výjimka v zájmu obou našich zemí,“ tvrdí politik. Kanadský ministr průmyslu považuje opatření za absolutně neoprávněné.
Inflace v USA
Cla s sebou nesou inflační rizika v okamžiku, kdy jsou voliči již unaveni vysokými cenami a obávají se, že zvýšení cen zastíní jakýkoli přínos. Trump tvrdí, že cla vyrovnají podmínky v obchodu a učiní americké továrny více konkurenceschopnými, takže se jakékoliv potíže, pociťované spotřebiteli a podniky, nakonec vyplatí.
„USA budou muset nést náklady zahrnující vyšší ceny pro spotřebitele, odvetná cla v zahraničí, ztrátu pracovních míst v USA i konkurenceschopnosti ve firmách zasažených vyššími vstupními náklady,“ sdělil AP ekonom Benn Steil.
Podle šéfa Americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella je však americká ekonomika silná a dobře připravená na rizika či nejistoty, které před ní stojí. Protože inflace zůstává zvýšená a trh práce je v pořádku, ponechá základní úrokovou sazbu zatím beze změny.
Evropská unie chystá tvrdou a přiměřenou reakci
„Neoprávněná cla vůči EU nezůstanou bez odezvy – vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření,“ prohlásila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. „Velmi lituji rozhodnutí USA uvalit cla na evropský vývoz oceli a hliníku,“ uvedla dále s tím, že EU bude jednat na ochranu hospodářských zájmů. „Budeme chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele,“ uzavřela.
Také německý kancléř Olaf Scholz, jako představitel nejsilnější evropské ekonomiky, uvedl, že Evropa bude na zavedení cel reagovat jednotně. Němce varoval, že zemi čekají těžké časy, zároveň ale slíbil, že je Německo zvládne. Byl to jeho poslední projev ve Spolkovém sněmu před volbami, ve kterých jeho strana SPD není favoritem.
Evropská komise je exekutivním orgánem EU a na starosti má rovněž obchodní politiku Unie. Portfolio je v gesci slovenského komisaře Maroše Šefčoviče. Ten na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku řekl, že oznámená cla na dovoz zboží do USA jsou neodůvodněná a ekonomicky nesmyslná vzhledem k obchodní provázanosti mezi EU a USA.
„Cla jsou daně, špatné pro podnikatele, horší pro spotřebitele,“ řekl Šefčovič s tím, že celní válka povede k inflaci a zvyšování nákladů pro obyvatele. Připomněl, že téměř polovina unijního hrubého domácího produktu závisí na vývozu, že třicet milionů lidí pracuje v EU na pracovních místech spojených s vývozem a že dvě třetiny výroby v EU potřebují vstupy ze zahraničí.
„Vždy budeme chránit naše zájmy, pokud jsou to neodůvodněná opatření. Zvažujeme rozsah právě oznámených opatření. Budeme reagovat pevným a přiměřeným způsobem protiopatřeními,“ řekl Šefčovič. Dodal, že EU je zároveň připravena s USA „konstruktivně vyjednávat“ a hledat „vzájemně výhodná řešení“.
„Je to Evropská komise, kdo určí, které sektory budou předmětem odvetných opatření,“ sdělil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot televizi TF1. „Donald Trump už to udělal v roce 2018, a my jsme na to zareagovali. Zareagujeme zase,“ doplnil.
Reakcí by mělo být jednání, ne odveta
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) se v pondělním pořadu Události, komentáře shodli, že Evropa by měla reagovat jednáním, ne odvetnými cly a rozpoutáním obchodní války. Evropa může podle nich Spojeným státům nabídnout například vyšší odběr zkapalněného plynu.
„Evropa se Spojenými státy má dvojnásobný obchod, než mají USA s Čínou, takže to není tak, že bychom byli jakkoliv marginální,“ prohlásil europoslanec Jan Farský (STAN) a upozornil, že v Evropě se vyrobí více aut a oceli než v USA.
„Teď je to o jednání, ale to jednání nemůže být z pozice doprošujícího se, ale musí to být z pozice síly,“ míní europoslanec. Dodal, že EU a USA jsou silnější dohromady a z rozpojení transatlantického spojenectví by největší prospěch měla Čína.
Možností je i snížení tarifů na dovoz aut. Na americké vozy v Evropě totiž platí clo deset procent, zatímco opačně jsou to jen 2,5 procenta. „My jako Evropa nepatříme mezi nějak extra významné dovozce těchto konkrétních materiálů, to znamená ani oceli, ani hliníku do Spojených států. Tam to nejvíc schytá opět Kanada a Mexiko,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Obchod EU a USA podle posledních kompletních dat z roku 2023 přesahoval 1,5 bilionu dolarů (skoro 40 bilionů korun). Unijní státy vyvážely více zboží. Naopak export z USA těžil hlavně ze služeb – například těch digitálních. České firmy dodaly do Ameriky své výrobky za 112 miliard korun. Spojené státy tak byly jedenáctým nejvýznamnějším exportním trhem.
Celkem vyvážely české podniky do USA zboží a služby v objemu skoro tří procent HDP – z toho část tvořily nepřímé vývozy přes Německo. Zavedení dalších cel by mohlo snížit ekonomický růst Česka.
Republikán Trump zavedl cla už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto surovin z EU do USA snížil na polovinu, připomněla agentura DPA.
