Trump vyměnil ministra obrany Espera, nahradí ho šéf protiteroristického centra Miller

Dosluhující prezident Spojených států Donald Trump necelý týden po prezidentských volbách oznámil výměnu na postu amerického ministra obrany. Marka Espera ve funkci střídá dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska Chris Miller.

„S radostí oznamuji, že Christopher C. Miller… bude s okamžitou platností úřadujícím ministrem obrany. Chris odvede skvělou práci! Mark Esper byl propuštěn. Chtěl bych mu poděkovat za jeho službu,“ uvedl Trump ve dvojici twitterových příspěvků.

Esper byl v čele Pentagonu od loňského července. Vystřídal úřadujícího ministra Patricka Shanahana a stal se třetím šéfem ministerstva obrany od Trumpova nástupu do Bílého domu.

Chris Miller
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

„Začátek vyhazování“

Ministerstvo obrany personální změnu bezprostředně nekomentovalo. Agentura AP ji hodnotila jako bezprecedentní krok v podání hlavy státu odmítající přiznat volební porážku a „naštvané“ na lídra Pentagonu, kterého vnímá jako nedostatečně loajálního. Vývoj by prý mohl zneklidnit spojence USA a vnáší novou úroveň nejistoty do procesu předávání moci. Podle Reuters se zdá, že chce Trump využít zbytek svého času v Bílém domě na vyrovnávání účtů v rámci administrativy.

Novinářka Maggie Habermanová, která sleduje Trumpovu administrativu pro deník The New York Times, na Twitteru Esperovo propuštění komentovala jako začátek „vyhazování“ vládních činitelů. „(Šéf Federálního úřadu pro vyšetřování Christopher) Wray a Esper byli podle několika pracovníků Bílého domu na začátku seznamu těch, co dostanou padáka,“ napsala.

Esper byl připraven rezignovat

Americká média přišla minulý týden s informací, že Esper plánoval na ministerskou funkci rezignovat. Hovořilo se přitom o jeho dřívějších veřejných vyjádřeních, která nebyla zcela v souladu s kroky prezidenta Trumpa.

Na začátku června za masivních protestů proti policejní brutalitě Esper řekl, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákona o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací nasadit armádu. Trump předtím nasazení armády avizoval, nakonec k ničemu takovému nedošlo.

Trump také během jarní vlny protestů odmítl jakékoli úvahy o přejmenovávání vojenských základen věnovaných velitelům armády Konfederace, která během občanské války bojovala za zachování otroctví. Šéf Pentagonu tehdy řekl, že o změnách názvů lze jednat. Esper kromě toho dával najevo nesouhlas s Trumpovým přístupem k NATO a dalším vojenským spojenectvím USA, píše Reuters.

  • Bývalý armádní důstojník ve výslužbě od letošního srpna řídil Národní protiteroristické středisko. V období 2018 až 2019 působil jako zvláštní poradce pro boj proti terorismu a nadnárodním hrozbám v Národní bezpečnostní radě (NSC).
  • V ozbrojených silách působil v letech 1983 až 2014. Miller je mimo jiné bývalým příslušníkem jednotky „zelených baretů“, která je součástí amerických speciálních sil. Po odchodu z armády pracoval přes dva roky jako poradce resortu obrany v oblasti tajných operací.
  • Armádní kariéru Miller začal v roce 1983, sloužil rovněž v národní gardě jako vojenský policista. V roce 1993 přešel ke speciálním silám a působil na mnoha velitelských a štábních pozicích. Účastnil se mimo jiné počátečních bojových operací v Afghánistánu v roce 2001 a v Iráku v roce 2003.
  • Christopher C. Miller se narodil 15. října 1964 v Platteville ve Wisconsinu. Vyrostl v Iowě. Studoval historii na Univerzitě George Washingtona a poté absolvoval Námořní válečnou školu, kde se věnoval studiu národní bezpečnosti.
  • Miller je ženatý s Kathryn Maagovou. Mají dvě dcery a syna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...